Nairobi - Až sto tisíc obětí si vyžádal hladomor v Keni, v Somálsku a v Etiopii. Podle britských humanitárních organizací Oxfam a Save The Children se tak stalo vinou pomalé reakce světového společenství, které nebralo vážně první varovné signály. Ke katastrofě ale přispěly i vlády Etiopie a Keni, které nebyly ochotny přiznat její rozsah, uvádí se ve zprávě obou organizací nazvané Nebezpečné zpoždění. Podle OSN stále hrozí smrt hladem 250 000 Somálcům a 13 milionů jich potřebuje pomoc.
Podle zprávy by se měli poučit dárci i vlády, stejně jako OSN a nevládní organizace. Systémy předběžného varování předpovídaly nouzi už na začátku srpna 2010, odpověď ale v plném rozsahu nepřišla do července 2011. V tu chvíli byl rozsah podvýživy v částech východní Afriky daleko za hranicí krize. Rozsah obětí a utrpení i finanční náklady mohly být v případě včasné reakce menší.
Zpráva dokonce viní humanitární organizace, že byly příliš pomalé při dodávkách pomoci. „Všichni neseme odpovědnost za tuto nebezpečnou prodlevu, která stála životy ve východní Africe a musíme se z toho poučit,“ prohlásila šéfka Oxfamu Barbara Stockingová. Řada agentur podle zprávy čekala na skutečné důkazy, že se jedná o hladomor, a to způsobilo prostoj až šesti měsíců.
Nyní podle organizace Safe the Children přicházejí jasné signály ze západní Afriky, že zde hrozí hladomor. V oblasti Sahelu je blížící se krize způsobena suchem a vysokými cenami potravin. Zpráva vyzývá organizace, aby v případě západní Afriky myslely na zkušenosti ze Somálska.
Situace půl milionu Súdánců se blíží hladomoru
Pokud súdánská vláda neumožní přístup do oblastí zasažených konfliktem, postihne v březnu půl milionu Súdánců hladomor. Prohlásil to dnes zvláštní vyslanec USA pro Súdán Princeton Lyman. Organizace, jako je Světový program pro výživu či Dětský fond UNICEF, by podle něj měly být vpuštěny do hraničních oblastí Jižní Kurdufán a Modrý Nil. Vláda v Chartúmu do oblastí nevpouští nevládní humanitární organizace a argumentuje tím, že uvedené oblasti jsou pro ně příliš nebezpečné.
Lyman vyzval Jihoafrickou republiku, která v lednu předsedá Radě bezpečnosti OSN, aby v tomto tématu aktivně zasáhla. Situaci v zemi komplikuje nefunkční vláda, dlouhotrvající etnický konflikt a zatykač Mezinárodního trestního soudu na prezidenta Umara Bašíra.
