Augsburg - Účastníci 64. sudetoněmeckého sjezdu vyzdvihovali Petra Nečase za jeho únorový projev v Mnichově, kde český premiér opětovně vyjádřil lítost Čechů za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce. Dříve četná kritika Česka na sjezdu prakticky nezazněla, a to ani na adresu prezidenta Miloše Zemana za jeho nedávné odsuzující výroky vůči sudetským Němcům při jeho návštěvě Rakouska. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ovšem kvůli nim Zemanovo jméno ani nezmínil.
Nečasovo omluvné vyjádření z Mnichova, které však nešlo za rámec česko-německé deklarace z roku 1997, celé odcitoval německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich. „Tyto věty jsou historickými větami. Otevřely novou dimenzi česko-bavorských a česko-německých vztahů,“ uvedl Friedrich.
Posselt pak citoval zdravici bavorského premiéra Horsta Seehofera, který Nečasovu únorovou návštěvu Mnichova označil za „bod zlomu“ ve vztazích mezi oběma zeměmi.
Nečas ve svém projevu v bavorském parlamentu odcitoval článek 3 deklarace, kterou před 16 lety podepsal německý kancléř Helmut Kohl a tehdejší český premiér Václav Klaus: „Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny.“
Dříve hlavní terč kritiky sudetských Němců - takzvané Benešovy dekrety - dnes krátce připomněla pouze bavorská ministryně práce Christine Haderthauerová. „Tyto dekrety nepatří do Evropy a nikdy do ní patřit nebudou. Tyto dekrety blokují budoucnost,“ konstatovala zemská ministryně o prezidentských výnosech, na jejichž základě přišla německá menšina v Československu po druhé světové válce o občanství a majetek a následně byla podle mezinárodních dohod vysídlena.
S výsledkem voleb jsou sudetští Němci spokojeni
Pozitivně hodnotili řečníci také výsledek prvních přímých prezidentských voleb v Česku, v nichž více než 40 procent hlasů pro neúspěšného kandidáta, ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, interpretovali jako příklon téměř poloviny Čechů ke kritickému pohledu na citlivou poválečnou minulost. Schwarzenberg totiž v kampani odsoudil tehdejší postup československého prezidenta Edvarda Beneše vůči německé menšině, za což ministra ostře kritizoval jeho protikandidát Zeman.
Nový český prezident, který se již v minulosti několikrát příkře vyjádřil o sudetských Němcích, v dubnu u příležitosti své návštěvy Rakouska zopakoval jeden ze svých kontroverzních názorů z dřívějška, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent příslušníků německé menšiny v předválečném Československu také obvinil z kolaborace s nacisty.
V rámci sjezdu převzal český dokumentarista David Vondráček cenu za lidská práva. Sudetští Němci jej ocenili za filmy zachycující pohnuté poválečné události v Československu spojené s vysídlením německé menšiny. (Více o ceně pro Vondráčka čtěte ZDE.)
Jméno „Zeman“ nechtěl Posselt vyslovit
Za své výroky sklidil Zeman vzápětí ostrou kritiku od předsedy sudetoněmecké organizace v Rakousku Gerharda Zeihsela. „Byl jsem dotazován, proč jsem nereagoval, když jistý český politik, jehož zde nechci jmenovat, u příležitosti státní návštěvy Rakouska mluvil o tom, že vyhnání bylo mnohem lepší než trest smrti,“ vrátil se dnes k této epizodě Posselt.
Svou zdrženlivost vysvětlil čekáním, jak na Zemanova slova zareagují sami Češi. „Udělalo na mě obrovský dojem, když se český premiér okamžitě ohradil a prohlásil, že taková vyjádření dokládají, že ten dotyčný ještě nedospěl do Evropy 21. století,“ uvedl Posselt.
Zeman je stejně jako jeho předchůdce Klaus rozhodným zastáncem nedotknutelnosti Benešových dekretů. Po Zemanově lednové volbě Posselt prohlásil, že se s ním sudetští Němci pokusí „nepředpojatě a bez jakýchkoli klapek na očích vést dialog“. „Zeman si tu šanci zaslouží,“ uvedl tehdy sudetoněmecký předák na adresu nového prezidenta, který v minulosti sudetské Němce označil za „Hitlerovu pátou kolonu“ a samotného Posselta přirovnal k „Hitlerovi po výkrmu“.
Letos organizátoři očekávají 10 tisíc návštěvníků. Před deseti lety to byl ještě šestinásobek. Řídne ale také radikální křídlo sudetských Němců. Sraz takzvaného Witikobundu, sudetoněmecké organizace, kterou německá policie podezírá z neonacismu, se letos vešel do jedné malé místnosti.
