Augsburg – Český dokumentarista David Vondráček převzal na sjezdu sudetských Němců cenu za lidská práva za své filmy zachycující pohnuté poválečné události v Československu spojené s vysídlením německé menšiny. V poděkování Vondráček odmítl princip kolektivní viny a vysídlování na jeho základě. Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franze Panyho je Vondráček „skutečným velvyslancem humanity“.
Český filmař je pro sudetské Němce „velvyslancem humanity“
„Neexistuje kolektivní vina. To zlé i to dobré pochází vždy od jednotlivce,“ zdůraznil laureát, podle něhož není přípustné někoho vyhnat z domova kvůli snaze zbavit se údajného kolektivního zla. „Je jedno, zda se jedná o Syřany, Armény nebo krymské Tatary, Srby, Chorvaty nebo jiné,“ dodal.
Sudetští Němci Vondráčka ocenili nejen za jeho dokumenty, ale i za jejich příspěvek k veřejné diskuzi o stále citlivém tématu poválečných dějin v Česku. „David Vondráček svou prací napomohl tomu, že současní obyvatelé České republiky otevřeli oči před zločiny svých rodičů a prarodičů,“ prohlásil předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany v narážce na divoké odsuny Němců těsně po skončení druhé světové války, které si vyžádaly tisíce lidských životů.
Vondráček ocenění obdržel za 5 dokumentů o pohraničí, přesunech a vysídlování. „Jeho filmy jsou oproštěné od všech nacionálních klišé, která jsou na obou stranách bohužel stále přítomna,“ vyzdvihl dokumenty, z nichž některé běžely i na německé veřejnoprávní televizi, představitel sudetských Němců Bernd Posselt.
Bernd Posselt: „David Vondráček je průkopníkem porozumění a usmíření mezi českým a německým národem.“
„Jsou to taková místa českých dějin, nejen to vyhnání německého obyvatelstva, ale i dosídlování, kdy přišlo po válce do Sudet 3 miliony lidí z různých koutů Evropy, kteří tam nacházeli nové domovy a nové uplatnění. Je to největší sociodemografická změna v dějinách Evropy a její důsledky vnímáme dodneška,“ vysvětlil Vondráček, proč ho přitahují právě témata kolem Sudet a jejich bývalých i současných obyvatel. „Vidíte to v českém pohraničí, kde často potkáte vykořeněné oblasti a zvláštní lidi, kteří do dneška necítí pocit domova. A já se pokouším toto téma nějak reflektovat právě z lidského hlediska,“ řekl režisér.
GALERIE
Zabíjení po česku zdroj: ČT
První z dokumentů, Zabíjení po česku, přibližuje případy vraždění německých civilistů v českých městech a obcích těsně po skončení druhé světové války. Ústředním tématem dokumentu je událost v severočeských Postoloprtech, kde bylo vojáky československé armády a revolučními gardisty měsíc po válce zastřeleno 763 německých civilistů.
„Nejzávažnější popravou ale byl masakr v Postoloprtech. Jednalo se prakticky o civilisty, protože aktivní účastníci SS a NSDAP až na výjimky utekli. Ve filmu uvidíte, že tam jsou i děti ze smíšených manželství, které prostě skončily v těch jámách,“ řekl k dokumentu jeho autor Vondráček. Poprvé před kamerou v dokumentu promluvili němečtí i čeští svědci masakru, který měl zůstat navždy utajen a jehož pozadí se pokoušeli několikrát v poslední době rozkrýt severočeští policisté.
GALERIE
"Zabíjení po Česku" autor: ČT24, zdroj: ČT24
Také dokument Řekni, kde ti mrtví jsou pátrá po zločinech během divokého odsunu Němců, autor na různých místech nachází stopy po masových hrobech, kde končily oběti tehdejšího bezpráví. „To násilí se dá pochopit, ale jakmile se rozjede jedno zlo, tak se pak těžko brzdí,“ okomentoval film Vondráček. Autor se ústy několika aktérů dotýká i psychologických motivů někdejších násilných excesů. Nachází je ve zbabělosti takzvaných partyzánů, kteří se na stranu vítězů vesměs přidávali až poté, kdy už to neznamenalo žádné riziko. Film apeluje také na přiznání viny a na úctu vůči obětem někdejších nespravedlností. Příklad nadějného přístupu nachází v symbolickém aktu vztyčování kříže na místech masakru v Postoloprtech.
Sudetoněmecké krajanské sdružení uděluje cenu za lidská práva nepravidelně. V minulosti ocenění dostala například vdova po válečném zachránci Židů Oskaru Schindlerovi Emilie. Pro Vondráčka to není první ocenění od německých vysídleneckých organizací. Za dokument Zabíjení po česku získal v roce 2010 Cenu Franze Werfela udělovanou nadací Centrum proti vyhánění, vedenou kontroverzní německou političkou Erikou Steinbachovou.
GALERIE
videogallery_338129
Nečas dostal pochvalu, jméno „Zeman“ zůstalo nevysloveno
Účastníci 64. sudetoněmeckého sjezdu vyzdvihovali Petra Nečase za jeho únorový projev v Mnichově, kde český premiér opětovně vyjádřil lítost Čechů za příkoří způsobená sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce. Dříve četná kritika Česka dnes v Augsburgu prakticky nezazněla, a to ani na adresu prezidenta Miloše Zemana za jeho nedávné odsuzující výroky vůči sudetským Němcům při jeho návštěvě Rakouska. Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ovšem kvůli nim Zemanovo jméno ani nezmínil.