Washington - Major Nidal Malik Hasan, střelec z vojenské základny Fort Hood, navštěvoval stejnou mešitu ve Virginii jako teroristé z 11. září 2001. Se dvěma z nich tam chodil dokonce ve stejnou dobu a poslouchal kázání a výuku radikálního imáma jako oni. Informaci dnes přinesl britský list The Daily Telegraph. Deník The New York Times ovšem přišel s opačným zjištěním - střelba zřejmě nebyla výsledkem spiknutí, ale důsledkem emocionálního, ideologického a náboženského tlaku. Vojenský psychiatr, který zřejmě sám podlehl stresu z možného nasazení v zámoří, ve Fort Hoodu postřílel třináct lidí a téměř čtyřicet dalších zranil.
Hasan podle listu navštěvoval kontroverzní mešitu Dar al-Hidžráh v Great Falls ve Virginii, a to ve stejnou dobu, kdy sem pravidelně docházeli i dva ze skupiny strůjců teroristických útoků na New York a Washington před osmi lety. Kazatelem tam tehdy byl imám Anwar al-Awlaki, který byl podle vyšetřovatelů „spirituálním vůdcem“ atentátníků. Podle muslimského kolegy ze základny Fort Hood se Hasanovi vždy „rozsvítily oči“, když hovořil o hlubokém respektu k al-Awlakiho učení.
Nyní žije Al-Awlaki v Jemenu, ještě v srpnu mu ale britské orgány zakázaly formou videokonference oslovit muslimské shromáždění v Londýně, protože ve svých kázáních podporoval útoky na britské jednotky a vyzdvihoval teroristické organizace.
Vyšetřovatelům se zatím nepodařilo zajistit jakoukoliv Hasanovu korespondenci s teroristy
Právě Hasanovy návštěvy mešity mohou být pro vyšetřovatele z FBI důležitým dílem do skládačky, která by je měla dovést k motivu Hasanova činu. V Hasanově počítači však zatím nebylo zjištěno, že by s teroristy z 11. září měl jakoukoli elektronickou korespondenci.
V současnosti leží Hasan ve vojenské nemocnici a podle posledních zpráv se jeho stav zlepšil. Bratr útočníka Eyad Hasan prohlásil, že jeho sourozenec je „mírumilovný člověk“. V e-mailem zaslaném dopise zároveň vyjádřil naději, že bude právní systém s jeho bratrem zacházet spravedlivě a umožní mu zajistit si obhájce, jakmile bude při vědomí.
Podle vyšetřovatelů nešlo o spiknutí, ale o nepřiměřený tlak na Hasana
Vražedná Hasanova střelba ovšem podle neoficiálních závěrů vyšetřovatelů, které dnes zveřejnil deník The New York Times, nebyla výsledkem spiknutí, ale důsledkem emocionálního, ideologického a náboženského tlaku. V Hasanově počítači bylo zjištěno, že o problematice amerického zásahu v Iráku a Afghánistánu sice na internetu debatoval, ale zdá se, že nikdy neměl kontakt s kterýmkoli známým teroristou.
Také možnost, že Hasan byl přesvědčen, že uskutečňuje sebevražednou misi, zatím vyšetřovatelé nevyloučili. Došli však na základě výpovědí řady svědků k závěru, že trpěl emocionálními problémy a byl vyčerpán napětím, které přinášela jeho práce s válečnými veterány, postiženými často vážnými psychickými potížemi z irácké a afghánské války. Právě tyto problémy jej posouvaly ke stále extrémnějšímu vyznání víry a vyvrcholily v okamžiku, kdy měl do oblastí bojů sám odletět, což rozhodně odmítal. „Je ještě brzy na definitivní závěry, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že právě v tomto se nám protíná většina faktorů,“ řekl listu anonymně jeden z vyšetřovatelů.
