Paříž/Štrasburk – Evropský soud pro lidská práva vyzval v úterý večer Francii, aby do jeho konečného rozhodnutí udržovala při životě ochrnutého Vincenta Lamberta. Nařízení následovalo krátce poté, co se francouzský nejvyšší správní soud vyslovil pro odpojení muže od přístrojů, které ho šest let udržují při životě. Ukončení jeho života podporuje manželka Rachel a šest sourozenců, zatímco katoličtí rodiče jsou proti a obrátili se právě na soud ve Štrasburku, protože proti verdiktu už ve Francii nebylo odvolání.
Rozhodnutí francouzského soudu je označováno za průlomové, podle odpůrců verdiktu to ale otevírá cestu k legalizaci eutanazie. Případ vzbuzuje velké emoce i proto, že osud pacienta rozděluje právě jeho vlastní rodinu. Eutanazii ve Francii zákon z roku 2005 zakazuje – povolená je za určitých podmínek jen ta pasivní, tedy úmrtí na základě přerušení léčby v případě beznadějného stavu pacienta.
Lambert je po automobilové nehodě od roku 2008 ve vegetativním stavu v nemocnici v Remeši a expertízy ukázaly, že vůbec nevnímá. Tamní lékaři a Lambertova manželka se loni rozhodli, že ho odpojí od přístrojů – po konzultaci s kolegiem sedmi lékařů. Z nich byl proti jen jeden, kterého do kolegia doporučili Lambertovi rodiče. Ti jsou jako katolíci proti pasivní eutanazii jejich syna a proti rozhodnutí nemocnice se odvolali. V lednu jim správní soud dal za pravdu. Proti jeho verdiktu se ke Státní radě, která je nejvyšší instancí správního soudnictví ve Francii, odvolala Lambertova manželka a remešská nemocnice. Na doporučení soudců Státní rady má být nyní život 39letého tetraplegika ukončen.
Je to vůbec poprvé, co se francouzská Státní rada vyslovila k otázce ukončení léčby s očekávaným následkem smrti. Již v únoru nicméně obecně usoudila, že zákon se může uplatňovat i u vážně postižených pacientů, kteří přitom jako Lambert nejsou na konci života.
Jérôme Triomphe, advokát rodičů Vincenta Lamberta:
„Rodina, která bojuje za jeho život, je v šoku. Třicet let poté, co jsme zakázali trest smrti, je tu možnost žádat smrt pro jinou lidskou bytost.“
Pro 17 soudců francouzské obdoby ústavního soudu šlo o jedno z nejtěžších rozhodnutí kariéry. Státní rada se usnesla, že pozastavení léčby v tomto případě koresponduje s Lambertovou vůlí. „Pan Lambert ještě před nehodou jasně a opakovaně vyjádřil své přání nebýt uměle udržovaný při životě v případě, kdy bude závislý na lékařské péči,“ prohlásil viceprezident Státní rady Jean-Marc Sauvé.
Soudci Správní rady zdůraznili, že jejich rozhodnutí není precedentem pro podobné případy, není schvalováním eutanazie, je jen vyjádřením proti „léčebné urputnosti“ u tohoto pacienta. Každý případ se podle nich musí posuzovat zvlášť. Samotné ochrnutí člověka není důvodem k zastavení léčby, podtrhl Sauvé.
Štrasburk vyzval Francii, aby do konečného rozhodnutí udržovala Lamberta při životě
Lambertovi rodiče stále doufají v zázrak a zastavení péče považují za vraždu handicapovaného. „On brečel. Neměl zavřené oči. Byly to opravdové slzy,“ říká Vincentova matka Viviane Lambertová. Občasné slzy, stisky rukou nebo pohyby víček jsou ale podle lékařů jen reflexy. Naděje na zlepšení podle mediků není.
Proti úternímu rozhodnutí není ve Francii odvolání. Vincentovi rodiče se proto obrátili na Evropský soud pro lidská práva při Radě Evropy ve Štrasburku. Ten obratem nařídil ve zkráceném řízení odložit výkon rozhodnutí francouzské justice a neodpojovat pacienta od přístrojů do doby, kdy vydá konečný rozsudek. Slíbil, že se případem bude zabývat přednostně, aby soudní rokování netrvalo několik let, jak tomu bývá zvykem.
Eutanázie je ve Francii od roku 2005 nelegální. Lékaři ale využívají skulinky v zákoně: v případě umělého prodlužování života mohou péči přerušit. Takto ročně umírá ročně asi 25 tisíc pacientů. Jejich příbuzní rozhodnutí lékařů – na rozdíl od případu Vincenta – jednohlasně schvalují.
Prezident Francois Hollande se začátkem roku vyslovil pro přijetí nového zákona, který by umožňoval nevyléčitelně nemocným „ukončit důstojně život“. Vláda nyní pověřila tým poslanců, aby do konce roku navrhl úpravy zákona z roku 2005, který je podle ní málo známý, špatně pochopený a nesprávně aplikovaný.
Debatu ve Francii k reformě zákona o konci lidského života oživují nyní ve Francii další dva případy. V jednom je souzen lékař, který otrávil sedm podle něj umírajících pacientů, ve druhém stane před tribunálem žena, která se pokusila ukončit život matky postižené Alzheimerovou chorobou.
