Stoltenberg bude po odchodu z čela NATO guvernérem norské centrální banky

Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se Stoltenberg ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro Alianci.

Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude funkci dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a byla hlavní soupeřkou Stoltenberga v boji o post guvernéra, napsala agentura Reuters.

„Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení Aliance,“ citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. „Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě,“ dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje Alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl Alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu peníze v dohodnutém objemu, připomněla agentura AP.

Kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí, není dosud jasné. Podle informací z aliančních kruhů, na které se odvolává agentura DPA, má o tento post zájem mimo jiné bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Jako možní Stoltenbergovi nástupci se opakovaně zmiňují také nizozemský premiér Mark Rutte, estonská premiérka Kaja Kallasová, bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová či rumunský prezident Klaus Iohannis.

Nejbohatší státní investiční fond na světě

Dvaašedesátiletý Stoltenberg byl jmenován do čela banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají.

Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva činí 1,4 bilionu dolarů (29,7 bilionu korun).

Stoltenberg je vzděláním ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO.

Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází v sedmdesáti letech do důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 5 mminutami

Oprava trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí, ovlivní to i české linky

Dokončení generální opravy železniční trati mezi Berlínem a Hamburkem se zpozdí o měsíc a půl. Původně měla být hotová do konce dubna, kvůli tuhé zimě se ale zpozdily některé práce. Odložené zprovoznění trati bude mít vliv na vlakovou linku Českých drah z Prahy do Hamburku i plánované spuštění přímé linky Praha-Kodaň.
před 29 mminutami

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil i na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Izraelská armáda informovala o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. U jejich pobřeží neznámý projektil zasáhl kontejnerovou loď. Saúdská Arábie také oznámila, že zachytila balistické střely i drony.
03:37Aktualizovánopřed 35 mminutami

Vůdce Íránu utrpěl při útocích zranění, ale je v pořádku, tvrdí prezidentův syn

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí je navzdory zraněním v pořádku a v bezpečí, uvedl ve středu podle agentury AFP syn íránského prezidenta Júsef Pezeškján. Deník The New York Times (NYT) s odkazem na íránské a izraelské zdroje napsal, že Chameneí mladší v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února utrpěl zranění nohou.
před 1 hhodinou

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár nejspíš zavinil člověk, uvedla policie. Nic ale podle ní nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o teroristický čin.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Srovnání satelitních záběrů ukazuje následky leteckých úderů na Írán

Nadále pokračující společné vzdušné údery Izraele a USA vyřazují z provozu raketové základny i továrny související s vojenským průmyslem napříč Íránem. Jejich dopady zachycuje porovnání satelitních snímků. Útoky následují po úterním prohlášení amerického ministra obrany Petea Hegsetha, podle něhož Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
před 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo povinnou vojenskou službu

Po osmnácti letech se v Chorvatsku znovu hlásili do služby první branci. Povinnou vojenskou službu obnovila balkánská země kvůli zhoršené bezpečnostní situaci na východě Evropy. Zatímco naprostá většina chorvatských politiků změnu schvaluje, veřejnost zůstává rozdělená. Nějakou formu vojny zavedly už v deseti státech Severoatlantické aliance.
před 3 hhodinami

Zemětřesení a tsunami přinesly před patnácti lety do Japonska zkázu

Před patnácti lety postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Šlo o největší zaznamenané otřesy v historii země. Místy vyvolaly několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším japonském ostrově Honšú. Následkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima.
před 4 hhodinami
Načítání...