Stoltenberg bude po odchodu z čela NATO guvernérem norské centrální banky

Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se Stoltenberg ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro Alianci.

Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude funkci dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a byla hlavní soupeřkou Stoltenberga v boji o post guvernéra, napsala agentura Reuters.

„Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení Aliance,“ citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. „Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě,“ dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje Alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl Alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu peníze v dohodnutém objemu, připomněla agentura AP.

Kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí, není dosud jasné. Podle informací z aliančních kruhů, na které se odvolává agentura DPA, má o tento post zájem mimo jiné bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Jako možní Stoltenbergovi nástupci se opakovaně zmiňují také nizozemský premiér Mark Rutte, estonská premiérka Kaja Kallasová, bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová či rumunský prezident Klaus Iohannis.

Nejbohatší státní investiční fond na světě

Dvaašedesátiletý Stoltenberg byl jmenován do čela banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají.

Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva činí 1,4 bilionu dolarů (29,7 bilionu korun).

Stoltenberg je vzděláním ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO.

Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází v sedmdesáti letech do důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paraguayský soud poslal exprezidenta Peňu do vazby

Soud v Paraguayi v sobotu rozhodl o vazbě pro bývalou hlavu státu Santiaga Peňu. V noci na neděli o tom informovala agentura Reuters s tím, že prokuratura vyšetřuje Peňovy vazby na Ueno Bank, jejíž krach připravil téměř polovinu z 6,5 milionu obyvatel země o přístup k jejich penězům. Soud poslal do vazby i bývalého guvernéra centrální banky Carlose Carvalla.
před 46 mminutami

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, zranění utrpělo nejméně 22 lidí

Centrální Japonsko zasáhlo v neděli silné zemětřesení. Agentura AP s odkazem na místní média informovala o nejméně 22 zraněných. Otřesy měly podle Japonského meteorologické agentury (JMA) sílu 5,7, zatímco americká geologická služba (USGS) stanovila magnitudu na 5,5.
před 2 hhodinami

Střelce z Krakova fascinovala ideologie krajní pravice, tvrdí ministr

Šest mrtvých, z toho čtyři ženy a dva muže, si v sobotu odpoledne vyžádala střelba na hlavním náměstí v Krakově na jihu Polska, oznámila polská policie. Patnáct lidí, včetně tří policistů, je raněných. Na místě i řadu hodin zasahovaly záchranné složky, informovala zpravodajská televize TVN 24. Policisté předpokládaného pachatele postřelili a následně převezli do nemocnice. Podle ministra vnitra Marcina Kierwińského byl střelec fascinován ideologií krajní pravice. Mluvčí prezidenta oznámil, že hlava státu kvůli střelbě vyhlásí celostátní smutek. Později policie infomovala o nálezu tří mrtvých lidí v domě útočníka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou izraelskou vládu bude sestavovat Eisenkot

Novou izraelskou vládu bude sestavovat dosavadní opoziční lídr Gadi Eisenkot, oznámil v sobotu večer prezident Jicchak Herzog s tím, že formálně šéfa centristické strany Jašar pověří v neděli, píší agentury AFP, Reuters či izraelská média.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoS demonstracemi ve Francii rostou šance krajní levice

Francie zažila další vlnu demonstrací organizovanou žlutými vestami. Vláda viní z nepokojů hlavně krajní levici. Její vůdce, předseda strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, představil svůj program a oficiálně zahájil předvolební kampaň. Průzkumy ukazují, že by mohl postoupit do druhého kola prezidentských voleb. Mélenchon prosazuje odchod do důchodu v šedesáti letech, výrazné zvýšení minimální mzdy či zavírání jaderných elektráren. Byl by i pro odchod z NATO. Část levice a socialistů má ale jeho program za příliš extrémní. Na to spoléhá další z uchazečů, exprezident Francois Hollande. Věří, že by ho podpořil i politický střed. Zvlášť pokud by se rýsoval souboj dvou kandidátů kraje politického spektra. Šance krajní levice nicméně s dalšími demonstracemi rostou.
před 8 hhodinami

Novozélandské volby skončily bez jasného vítěze, uvedla BBC

Parlamentní volby na Novém Zélandu nemají jasného vítěze, uvedla v sobotu večer britská stanice BBC s odvoláním na předběžné výsledky hlasování. Ty oficiální budou zveřejněny až 27. listopadu. Podle dosavadních údajů získala středopravicová Národní strana premiéra Christophera Luxona 42 křesel. I když je nejsilnějším uskupením, k získání prosté většiny potřebné pro sestavení vlády jí chybí 19 mandátů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Saúdské Arábii a Jemenu přibudou tisíce syrských vojáků, píše AFP

V Saúdské Arábii a Jemenu budou nasazeny tisíce syrských vojáků, stovky jich jsou na obou stranách hranice již nyní, sdělily AFP nejmenované zdroje z jemenských vládních úřadů a armády. Vojáci mají oběma zemím pomáhat v konfliktu s jemenskými hútíjskými islamisty, kteří jsou spojenci íránského režimu. Oficiální vyjádření jemenské mezinárodně uznávané vlády či syrské vlády AFP prozatím neuvedla. Zdroj ze syrské diplomacie později dle agentury SANA informace o vyslání vojáků do Jemenu popřel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozsáhlý ruský útok na Kyjev a okolí zabil člověka, cílil hlavně na energetiku

Noční ruský útok na Kyjevskou oblast zabil člověka, poškodil domy i energetickou infrastrukturu, uvedl šéf regionální vojenské správy Tymur Tkačenko. V Kyjevě je šest zraněných, zasažené jsou obytné budovy, školka či most přes Dněpr. Ruská armáda útočila na Kyjev více než třiceti balistickými raketami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hlavním cílem byla energetika a že Moskva chce Ukrajinu uvrhnout do blackoutu. Ukrajinská armáda mezitím oznámila zásah ruského podniku vyrábějícího komponenty pro balistické a další střely.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.