Stoltenberg bude po odchodu z čela NATO guvernérem norské centrální banky

Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se Stoltenberg ujme po ukončení svého působení v NATO. Do té doby se chce plně věnovat práci pro Alianci.

Místo guvernéra se uvolní 1. března. Stoltenberg však nejdříve dokončí svoje funkční období v čele NATO, které mu vyprší 30. září. Vláda doufá, že by do nové funkce mohl nastoupit kolem 1. prosince. Do té doby bude funkci dočasně zastávat Ida Woldenová Bacheová, která je nyní zástupkyní šéfa centrální banky a byla hlavní soupeřkou Stoltenberga v boji o post guvernéra, napsala agentura Reuters.

„Až do 1. října, kdy skončí mé působení v NATO, budu věnovat veškeré své síly a pozornost vedení Aliance,“ citovala agentura AFP ze Stoltenbergova vyjádření po oznámení jeho budoucí pracovní pozice. „Je to naprosto nezbytné v době, kdy Evropa a Severní Amerika musejí držet při sobě,“ dodal s odkazem na současné napětí mezi Ruskem a Západem ohledně Ukrajiny.

Generální tajemník je nejvýše postavený civilista v NATO, reprezentuje Alianci navenek a slouží především jako prostředník. Jeho výběr nemá přesně stanovená pravidla, členské země ho tradičně volí po vzájemné shodě. Mandát trvá čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním zvykem je, že bývá vybírán zástupce členské země z Evropy, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě je tradičně Američan. Předpokladem pro uchazeče jsou zkušenosti z vrcholné politiky.

V pořadí 13. šéfem NATO se Stoltenberg stal v roce 2014, na začátku října mu končí druhý mandát. Oceňován byl mimo jiné za to, že provedl Alianci náročným obdobím v době vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval alianční závazek přijít na pomoc ohroženým členům, kteří nevydávají na obranu peníze v dohodnutém objemu, připomněla agentura AP.

Kdo Stoltenberga v čele NATO nahradí, není dosud jasné. Podle informací z aliančních kruhů, na které se odvolává agentura DPA, má o tento post zájem mimo jiné bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Jako možní Stoltenbergovi nástupci se opakovaně zmiňují také nizozemský premiér Mark Rutte, estonská premiérka Kaja Kallasová, bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová či rumunský prezident Klaus Iohannis.

Nejbohatší státní investiční fond na světě

Dvaašedesátiletý Stoltenberg byl jmenován do čela banky navzdory obavám opozice, že by jeho jmenování mohlo oslabit nezávislost banky. Současný norský premiér Jonas Gahr Störe byl totiž členem vlád, jejichž předsedou byl právě Stoltenberg. Oba muži se tedy velmi dobře znají.

Stoltenberg bude mít na starosti stanovování úrokových sazeb a řízení finanční stability, ale také dohled nad norským státním investičním fondem. Ten je největší na světě, jeho aktiva činí 1,4 bilionu dolarů (29,7 bilionu korun).

Stoltenberg je vzděláním ekonom. V letech 2000 až 2001 a 2005 až 2013 byl norským premiérem, byl také ministrem financí a ministrem energetiky. V roce 2014 se stal generálním tajemníkem NATO.

Současný guvernér Norges Bank Öystein Olsen funkci zastával od 1. ledna 2011 po dvě funkční období. Letos odchází v sedmdesáti letech do důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání o dohodě Spojených států a Íránu ve Švýcarsku pokračují

Diplomaté z různých zemí ve švýcarském letovisku Bürgenstock jednají o naplnění memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, prohlásilo v sobotu podle agentury Reuters švýcarské ministerstvo zahraničí s tím, že v zájmu diskrétnosti a důvěryhodnosti žádné další informace o rozhovorech a účastnících sdělovat nebude. Memorandum, které ve středu na dálku podepsali americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján, otevírá cestu ke konečné mírové dohodě.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael navzdory příměří zaútočil na jižní Libanon, zemřelo šestnáct lidí

Při sobotních izraelských úderech na jihu Libanonu v oblasti Nabatíja zahynulo šestnáct lidí, podle libanonské armády je mezi nimi i jeden její voják. Dalších dvanáct osob bylo zraněno a převezeno do nemocnic, oznámila podle agentury AFP libanonská civilní obrana. Dřívější informace hovořily o pěti obětech. Má přitom platit příměří dohodnuté v pátek mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Srážka vlaků na jihu Británie má téměř devadesát zraněných

Dva vlaky se v pátek večer srazily na jihu Velké Británie u města Bedford. Zemřel jeden ze strojvedoucích a celkem 89 lidí se zranilo. Podle záchranářů jedenáct z nich utrpělo velmi vážná zranění a 22 vážná. Zda mezi účastníky nehody nebyli Češi, zatím není jasné. Trať vedoucí z oblasti střední Anglie do Londýna na nádraží St Pancras je kompletně uzavřená, příčiny kolize se vyšetřují.
před 2 hhodinami

Po rozhodnutí Nawrockého odebrat řád Zelenskému vrací ocenění další Ukrajinci

Po rozhodnutí polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání se polská ocenění rozhodli vrátit také šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Budanov a ukrajinský velvyslanec ve Varšavě Vasyl Bodnar. Jádrem sporu je Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). To vyvolalo v Polsku pobouření, nacionalisté z UPA se za druhé světové války podíleli na masakrech Poláků.
10:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po vedrech zasáhly Německo a Švýcarsko bouřky. Zraněny jsou desítky lidí

Po vedrech udeřily na Německo a Švýcarsko prudké bouřky. V německém Rastattu zasáhl blesk na sportovní akci devět lidí, na severu země utrpělo kvůli bouři zranění třináct návštěvníků hudebního festivalu a ve Švýcarsku padající větev těžce zranila šestnáctiletou dívku. Ve spolkové zemi Porýní-Falc úřady v noci varovaly před extrémními povodněmi, hladina jedné z řek se během několika hodin zvýšila téměř o dva metry, poté ale zase rychle poklesla.
před 5 hhodinami

Babiš chce, aby Evropa financovala Kyjevu nákup cvičných letounů, tvrdí ukrajinský web

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce spolu s ukrajinskými představiteli navrhnout evropským partnerům, kteří předali Kyjevu stíhačky F-16, aby financovali nákup deseti českých cvičných bojových letounů L-39NG Skyfox pro ukrajinské letectvo. V sobotu to uvedl ukrajinský specializovaný portál Defense Express.
před 6 hhodinami

VideoČína mění taktiku vůči Tchaj-wanu, snaží se ho připravit o podporu ve světě

Peking stupňuje úsilí o izolaci tchajwanského prezidenta na mezinárodní scéně. Nedávno vedl kampaň, aby mu znemožnil let do Afriky. Na rozdíl od předchůdců se Laj Čching-te nedostal ani do Spojených států na tranzitní návštěvu. Čína tak mění taktiku vůči Tchaj-wanu – okázalé demonstrace vojenské síly nahrazuje snaha připravit ho o podporu ve světě. Pod čínským tlakem jsou i zahraniční média. Peking vyhostil zpravodajku amerického deníku New York Times, protože kolega ve Spojených státech vedl s tchajwanským prezidentem on-line rozhovor. Problémy potkaly také evropské a japonské redakce. Posun v čínské taktice přichází ve chvíli, kdy prezident USA Donald Trump zpochybňuje dosavadní jistoty Tchaj-wanu. Naznačuje, že americké dodávky zbraní ostrovu by mohly být součástí vyjednávání s Pekingem.
před 6 hhodinami

Spolkové země chtějí bránit soudy i média před extremisty

Německé spolkové země mění ústavy a pravidla pro soudy i veřejnoprávní média. Argumentují nutností ochránit systém proti extremistům. Zemi čekají na podzim hned troje regionální volby, přičemž ve dvou má k vítězství nakročeno nacionalistická a xenofobní Alternativa pro Německo (AfD). Strana chystané změny kritizuje.
před 8 hhodinami
Načítání...