Země Organizace spojených národů v marockém městě Marrákeši formálně přijaly pakt o migraci. Informovala o tom agentura AFP a potvrdil to i marocký ministr zahraničí. Podle AFP se konference účastní přes 150 zemí, Česká republika a několik dalších zemí podle očekávání zastoupena není. Globální pakt, který má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince, totiž, ač právně nezávazný, vyvolal v předchozích měsících v řadě zemí vzrušené debaty a kritiku.
Státy OSN formálně přijaly v Marrákeši pakt o migraci. Česko a několik dalších zemí se neúčastní
„Mohu jen doufat, že i ostatní uznají cenu paktu pro své společnosti a vstoupí do našeho společného podniku,“ uvedl na úvod konference v Marrákeši generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.
Migrační pakt hájila v Maroku také německá kancléřka Angela Merkelová, která byla v minulosti některými kritizována za příliš vstřícný přístup k migraci kvůli masové uprchlické vlně, jež zasáhla Evropu v roce 2015. „Kritici tohoto paktu využívají strach z ilegální migrace, aby šířili falešné zprávy,“ uvedla Merkelová. Dodala, že základem paktu je princip multilaterální spolupráce.
O dezinformacích v Marrákeši hovořil i belgický premiér Charles Michel, jehož vládu o víkendu kvůli sporu o migrační pakt OSN opustila největší koaliční strana Nová vlámská aliance (N-VA). Podle Michela využívají globální migrační pakt některé politické strany „k šíření lží a nepravd“. „Má země ale bude na správné straně,“ dodal belgický premiér.
Příznivci mluví o lepší spolupráci, kritici o stírání rozdílů mezi legální a nelegální migrací
Příznivci globálního paktu si od něj slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci.
Jeho odpůrcům vadí i to, že podle nich stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací. Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům s tím nesouhlasí. „Je tam přímo záruka, že národní suverenita států nebude dotčena, že si mohou samy rozlišovat mezi migrací neregulérní a regulérní,“ řekl ve vysílání Martin Rozumek ČT24.
Někteří obhájci lidských práv označují pakt dokonce za nedostatečný, například pokud jde o přístup migrantů k humanitární pomoci.
GALERIE
Migrační pakt
DPA: Pakt řeší pozitivní i negativní stránky migrace
Podle agentury DPA dokument nijak nevyzývá k tomu, aby lidé migrovali a opouštěli své vlasti. Nicméně představuje migraci jako „zdroj blahobytu, inovací a udržitelného rozvoje“, i když hovoří také o problémech a nebezpečích s migrací spojených. Pakt mimo jiné naléhá na zúčastněné země, aby nezadržovaly migranty v detenčních zařízeních, a pokud tak učiní, tak jen po dobu „co možná nejkratší“.
Europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) míní, že pakt není zcela vyvážený. „Ten dokument není úplně vybalancovaný v tom, že by zohledňoval jak potřeby lidí, kteří jsou v migračním procesu, stejně jako přijímajících zemí,“ uvedl ve vysílání ČT24.
Pakt také vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu.
Někteří analytici označují význam paktu spíše za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.
Kromě Česka odmítají pakt USA, Rakousko či Izrael
Pakt byl předběžně odsouhlasen už letos v červenci téměř všemi zeměmi OSN, nepřipojily se USA. Později z procesu schvalování vystoupily další země. Jsou mezi nimi Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko, Rakousko, Austrálie či Izrael.
České vládě na dokumentu vadí, že se do něj nedostaly některé její priority, třeba jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí. Na Slovensku kvůli odmítnutí dokumentu uvažoval o demisi ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se na vyjednávání paktu jako předseda Valného shromáždění OSN podílel.
Napětí vyvolal pakt i v Chorvatsku mezi vládou, která ho přijmout chce, a prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovičovou, jež odmítla do Marrákeše cestovat. V Belgii se dokument v sobotu večer postaral o rozpad vládní koalice, z níž vystoupil její nejsilnější člen Nová vlámská aliance (N-VA) kvůli rozhodnutí premiéra v Marrákeši s paktem souhlasit.
Například Itálie a Švýcarsko zase oznámily, že na rozhodnutí si počkají až po vyjádření svých parlamentů, které věc projednají až po konferenci v Maroku.
