Členské země Evropské unie by měly v rámci dohodnutého programu přerozdělování žadatelů o azyl přebírat z Řecka a z Itálie nejméně šest tisíc lidí měsíčně. Po jednání unijních ministrů vnitra to řekl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Podle něj bylo zatím přesunuto málo lidí – pouhých 885.
Na přerozdělení žadatelů o azyl pocházejících ze Sýrie, Iráku a z Eritreje – kteří jsou nyní na území Itálie a Řecka – do jiných unijních zemí se EU přes odpor některých členských států dohodla loni v září. Celkem má být tímto způsobem za dva roky přesunuto 160 tisíc osob. Země ale od té doby otevřely celkem jen 3412 míst, přičemž některé státy zatím nenabídly ani jedno.
Zmíněných 6 tisíc lidí není podle eurokomisaře ambiciózní cíl. „Dosavadní výsledky jsou velmi slabé. Ale u nich to nezůstane. Byl jsem v kontaktu s většinou ministrů vnitra napříč Evropou, žádám o zvýšení příspěvků. A první výsledky jsou velmi povzbuzující,“ řekl Avramopulos.
Za „pozitivní moment“, na němž je možné dál stavět, eurokomisař označil bezproblémové předání celkem 287 osob v minulém týdnu. Jen z Řecka bylo podle něj v tomto období do jiných zemí Unie přesunuto 214 uprchlíků.
Mezi zeměmi, které přerozdělování a kvóty odmítají, je například Česká republika či Slovensko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák míní, že celý koncept je špatně vymyšlený a nefunkční. „Měli bychom si upřímně přiznat, že to byl špatný nápad a že je třeba ho zrušit,“ řekl novinářům. Slovensko se kvůli migračním kvótám obrátilo na evropský soud.
Pokud nějací žadatelé o azyl přesunuti byli, bylo to podle Kaliňáka v naprosté většině do států, které jsou i tak pro migranty cílovou zemí. „Když má být osoba přesunuta do země, která jí není po chuti, žádost o azyl stáhne a automaticky se pokouší o další cestu,“ poznamenal slovenský ministr.
Požadavky Turecka se části Unie nelíbí
Část unijních ministrů je také skeptická k přání Turecka, které chce výměnou za pomoc s migrací zrychlit jednání o bezvízovém styku. Turecko nabídlo, že převezme zpět z řeckých ostrovů všechny migranty, kteří na ně připlují. Za každého Syřana mezi nimi by Unie měla nabídnout azyl jednomu syrskému občanovi z táborů v Turecku.
Ankara také žádá další tři miliardy eur (81 miliard Kč) nad stejnou částku, domluvenou v rámci společného akčního plánu loni v listopadu. Peníze mají sloužit ke zlepšení situace více než 2,5 milionu syrských uprchlíků přímo v Turecku.
Například rakouská ministryně Johanna Mikl-Leitnerová připomněla, že Turci s návrhy přišli jen tři dny poté, co úřady v Ankaře tvrdě zasáhly proti opozičnímu listu Zaman. „Ptám se, zda přes palubu neházíme evropské hodnoty,“ řekla novinářům.
Kaliňák připustil, že výhrad k návrhům Turecka měli jeho kolegové celou řadu. Dohodu obecně označil za dobrou, ale za pouhý začátek řešení. „Sám za sebe říkám, že nejsem nadšený z toho, že předbíháme Ukrajinu. Jako kdybychom trochu zapomínali na jiné problémy, které máme. A to bychom asi dělat neměli,“ odpověděl na otázku týkající se víz s tím, že hlavní slovo musejí mít ministři zahraničí. Ti se v Bruselu sejdou v pondělí.
