Migrační krize, neshody mezi starými a novými zeměmi Evropské unie a chystaný odchod Spojeného království svedly do Bratislavy lídry sedmadvaceti států evropského společenství. Tématem jednání bylo hledání cest, jak obnovit důvěru v evropský projekt, a výsledkem je návrh cestovní mapy – seznamu hospodářských a bezpečnostních opatření, které mají zajistit, aby současná krize pro Unii znamenala restart, a nikoliv exitus.
Od bratislavského jednání se původně neočekával konkrétní výstup, summit měl fungovat především jako „hodina pravdy“ a setkání určené pro jednání až nestandardně otevřené. Státníci na něm chtěli hovořit o animozitách, které mezi starými a novými členy společenství odhalila uprchlická krize, a o situaci Unie po ztrátě Velké Británie; britská premiérka Theresa Mayová se ostatně summitu už ani neúčastnila.
Předseda Evropské rady Donald Tusk před jednáním v otevřeném dopisu účastníkům setkání napsal, že mnoho lidí, a to nejen v Británii, si nyní myslí, že účast v EU jde proti stabilitě a bezpečnosti. Lidé v Evropě podle něj chtějí vědět, jestli jsou politické elity schopné řešit události, ve kterých se společenství v poslední době zmítá.
Cílem setkání, o kterém při příjezdu hovořil francouzský prezident Francois Hollande a který zmiňuje i slovenský premiér Robert Fico (země pod Tatrami osmadvacítce od července předsedá), mělo být vytvoření takzvaného bratislavského plánu, čili cesty, jak ohrožené myšlence sjednocené Evropy vrátit důvěru.
Plán překřtěný na bratislavskou mapu nakonec získal konkrétní podobu a očekávaný proces „renesance EU“ má vyvrcholit příští jaro v Římě při šedesátém výročí počátku evropského integračního projektu. To odpovídá i slovům německé kancléřky Angely Merkelové, která na úvod podunajské schůzky uvedla, že nelze čekat, že problémy vyřeší jedno vrcholné setkání.
Na jedné lodi. Snad nejen na Dunaji
Původní koncept setkání počítal s tím, že se budou politici dopoledne věnovat diagnóze a popsat příčiny krize, kterou předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil ve své nedávné zprávě o stavu Unie za „existenciální“. Odpolední část jednání pak měla patřit návrhům řešení.
Podle diplomatů obeznámených s děním v sále Bratislavského hradu, který celé setkání hostí, se ale Tuskovi původní plán udržet příliš nepodařilo. Už dopoledne totiž prezidenti a premiéři hovořili jak o příčinách, tak rovnou o návrzích, jak dál, a ani se všichni nestačili dostat ke slovu.
O průběhu jednání se ale po celý den nedařilo získat dostatek podrobnějších informací – odmlčely se totiž i jindy sdílné twitterové účty jednotlivých aktérů, a jednu z mála výjimek tak představuje poznámka maltského premiéra Josepha Muscy, který během oběda při projížďce po Dunaji tweetoval: „Všichni jsme na jedné lodi. Doslova.“
Rodící se cíle? Akcelerace růstu, společná bezpečnost
Bratislavskému summitu předcházel maraton diplomatických jednání, ať už se jedná o schůzku čelných představitelů Francie, Německa a Itálie na italském ostrově Ventotene, nebo varšavské setkání čtveřice středoevropských premiérů včetně Bohuslava Sobotky. Návrhy na řešení krize důvěry, se kterou se Unie potýká, předložila každá z členských zemí.
Shoda v Bratislavě panovala na potřebě nastartovat ekonomický růst. O něm hovořila jak kancléřka Merkelová, tak premiér Sobotka, který prosperitu, nová pracovní místa a další sbližování životní úrovně mezi jednotlivými částmi Unie označil za jednu z českých priorit pro celé jednání.
„Máme společný zájem na modernizaci evropské ekonomiky. Musíme podporovat vědu, výzkum a inovace, abychom zachovali evropskou konkurenceschopnost,“ prohlásil Sobotka, o potřebě zajistit Unii na dlouhý horizont velmocenskou povahu hovořil i francouzský prezident Hollande. V odeznělé krizi a ekonomické frustraci Evropanů navíc politici (i politologové) spatřují jednu z příčin stávajícího vzestupu národně-populistické politiky.
Bratislava současně ukazuje, že mezi evropskými státníky silněji rezonuje i možnost integrace v obranné a bezpečnostní politice – přestože v jiných oblastech evropští občané „více Evropy“ nepreferují, zde migrační krize ukázala opak, a vyšší bezpečí pro evropské občany, třeba v podobě unijní armády, bylo i druhou z priorit, s níž na Slovensko odjel Sobotka.
„Evropa musí posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti a musí být schopná zastavit migraci, vypořádat se s teroristy a nebezpečím teroristických útoků,“ řekl – a o bezpečnosti hovořila i Merkelová: „Je třeba, abychom prostřednictvím konkrétních akcí ukázali, že si dokážeme vést lépe v oblastech, jako je boj s terorismem, obranná spolupráce.“
Podle zpravodajky ČT Kataríny Sedláčkové by se integrace ale pravděpodobně neměla odehrávat v rovině sjednocené armády, ale jednotného vedení. Překážky ve spojování vojenské síly Evropy totiž vyjevil vlastní odchod Británie, jedné z vojenských velmocí, po němž disponuje největší silou už jen Francie – a ta podle Hollanda nemůže za Unii ručit sama.
Výstup: Bratislavská cestovní mapa
Setkání se nakonec podařilo podle plánu ukončit krátce před sedmou hodinou večerní a jeho výstupem je „nákres cestovní mapy“, na kterém měli už před jednáním zájem prezident Hollande a premiér Fico a který po summitu pozitivně hodnotil i český předseda vlády.
„Společně jsme namalovali bratislavskou cestovní mapu, společný politický úmysl priorit na nejbližší měsíce,“ prohlásil Fico. „Mapa vytyčuje agendu do setkání příští rok v březnu, kdy chceme tuto agendu ukončit. Bude určovat naše cesty během říjnového a prosincového setkání Rady,“ doplnil stálý předseda Evropské rady Tusk s tím, že se naplňováním konkrétních kroků nyní bude věnovat Evropská komise.
Česku se do mapy podařilo začlenit zpřísnění evidence vstupu do EU a plán na vznik takového systému, který by evidoval příchozí cizince i ve chvíli, kdy má Unie s jejich zemí bezvízový styk. Vedle toho plán sleduje otázky bezpečnosti, boje s nelegální migrací, řeší i možnosti vyhošťování radikálů a lepší výměnu informací mezi tajnými službami, kterou Tusk označil za „urgentní prioritu“.
Výsledkem jednání je i finanční podpora Bulharska. To upozorňuje, že od června roste počet uprchlíků, kteří proudí do Evropy přes jeho území a Juncker mu nyní kvůli migrační krizi přislíbil 108 milionů eur (2,9 miliardy Kč) na ochranu hranice s Tureckem. Částku chce ještě zvýšit na 160 milionů eur (4,3 miliardy Kč), do země by v říjnu mělo zamířit z členských zemí 200 pohraničníků. S podporou počítá i Česko. Praha by mohla Sofii pomoct dvaceti miliony korun a dvacítkou policistů, premiér požádá ministra vnitra, aby příslušný návrh připravil pro vládu.
Někdejší polský premiér rovněž oznámil, že se už nikdy nebude opakovat chaotický příliv migrantů, které Evropa zažila v minulém roce. Právě migrační krize představovala hlavní svár uvnitř osmadvacítky, kdy proti sobě stály staré země v čele s Německem a Rakouskem a noví členové reprezentovaní zeměmi V4.
Cesta ke zklidnění? Kancléřka ocenila návrh Visegrádu
Maďarský premiér Viktor Orbán také v úvodu nynějšího summitu prohlásil, že je jeho zemi třeba respektovat a že Evropská unie nesmí využívat legislativní kličky k tomu, aby obcházela rozhodnutí suverénních států. Znatelně se tím odkázal na moment, kdy většina ministrů vnitra přehlasovala tři členy Visegrádu v otázce uprchlických kvót.
V4 nyní v Bratislavě přišla s vlastní iniciativou „flexibilní solidarity“, která nechává rozhodování o konkrétních příspěvcích na samotných státech. EU by podle Visegrádu měla jednat jednotně ve vztahu k nestabilním státům za jižními a východními unijními hranicemi. Státy V4 jsou připraveny přispět i k navýšení výdajů na pohraniční agenturu Frontex.
Kancléřka Merkelová vizi flexibilní solidarity označila za pozitivní začátek k hledání kompromisu a dodala, že se všichni shodli na potřebě nelegální migraci omezit nebo zcela zastavit. Podle Tuska k tomu dojde spoluprací s Tureckem, Balkánem a podporou africkým států, odkud (zejména ekonomičtí) běženci rovněž přicházejí.
Orbán ovšem bratislavská jednání (v rozporu s Ficem a v zásadě i se Sobotkou) označil za neúspěšná; „sebezničující a naivní“ unijní politiku v uprchlické krizi se podle něj změnit nepodařilo.
Velmi kritický byl i italský premiér Matteo Renzi. Ten se nechal slyšet, že považovat na summitu přijatá opatření vůči migraci jako krok kupředu „vyžaduje představivost hodnou slovních ekvilibristů“. Podle italské agentury ANSA dokonce odmítl sdílet po vrcholné schůzce pódium s Angelou Merkelovou a Françoisem Hollandem na závěrečné tiskové konferenci, protože „nesdílí stejné závěry“.
- Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil na bratislavském setkání návrhy konkrétních opatření s daty plnění. Například na prosinec je naplánován návrh na zřízení nového společného velitelství pro unijní operace či na vznik Evropských sborů solidarity, v jejichž rámci by mladí dobrovolníci ze zemí EU jezdili pomáhat do krizových oblastí.
- Špičky Unie chystaná opatření projednají na dvou summitech. První se koná už za měsíc (20. a 21. října), druhý před Vánoci (15. a 16. prosince). Obou se budou účastnit zástupci všech členských států Unie, tedy i britská premiérka.
- Lídři zbylých 27 států se v Bratislavě dohodli, že o brexitu budou jednat i bez zástupců Londýna; ve formátu sedmadvacítky se neformálně sejdou na začátku příštího roku na Maltě, která bude v následujícím pololetí předsedat Unii, jako teď Slovensko.
Summit zavřel školy, v ulicích je méně aut i lidí
Summit provázejí mimořádná bezpečnostní opatření a rozsáhlá omezení v dopravě, která jsou největší od roku 2005, kdy se ve slovenské metropoli sešli na společné schůzce tehdejší americký prezident George Bush mladší se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Slovenský premiér Fico již před summitem vybídl Bratislavany, aby se rozhodli pro prodloužený víkend a strávili ho mimo město. Rovněž doporučil odložit návštěvu Bratislavy lidem z jiných regionů.
Slováci ho vyslyšeli. Podle údajů mobilní aplikace Waze poklesla ráno doprava ve slovenském hlavním městě až o 53 procent. Zatímco ranní dopravní špičku v Bratislavě tradičně provázejí kolony, tentokrát bylo mnoho ulic téměř prázdných. Zrušení úředních hodin ohlásila i samospráva v centru Bratislavy. Uzavřené zůstaly také Slovenská národní galerie či některá muzea v historické části města. Šéfové řady škol zase vyšli vstříc žádosti úřadů a vyhlásili na pátek ředitelské volno.
