Německá kancléřka Angela Merkelová pokračuje v diplomatickém turné před summitem EU v Bratislavě. Po návštěvě v Praze se přesunula do Varšavy, kde jednala s premiéry Visegrádské skupiny. Bezpečnost, migrace, ekonomický růst či zlepšení důvěry občanů v Unii – to mají být pilíře společného postoje středoevropských zemí před sjezdem sedmadvacítky.
„Potvrdilo se, že téma, které Evropou rezonuje jako číslo jedna, je bezpečnost. Nejen v rámci V4, ale i Německa,“ řekl český premiér Bohuslav Sobotka, který schůzku označil za rychlou, otevřenou a užitečnou.
Takřka okamžitě po britském referendu se unijní lídři dohodli, že se k mimořádnému summitu v září sjedou právě do předsedající země. „Jsem ráda, že se tento summit bude konat právě v Bratislavě. Tradice je taková, že Evropská rada probíhá v Bruselu, což často vede k tomu, že se symbolicky vzdalujeme od problémů běžných Evropanů,“ podotkla Merkelová.
Maďarský premiér Viktor Orbán i šéfka polské vlády Beáta Szydlová uvedli, že se Evropa mění a brexit je důsledkem posledních kroků EU, nikoliv příčinou. „Nemáme tu správnou adaptační odpověď na migraci, terorismus a vnitroevropské problémy,“ prohlásil Orbán. Evropa se podle něj navíc nedrží základních pravidel ohledně Schengenu a vnějších hranic Unie.
Český premiér mluvil o naléhavosti stanovení nových priorit Bruselu – ten podle něj musí obnovit důvěru občanů. Sobotka také zmínil možnost vzniku společné evropské armády. „Pro nás v Česku je důležité, aby Evropa obnovila důvěru občanů v to, že proces evropské integrace znamená pro lidi i zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti,“ zmínil před jednáním.
Merkelová prohlásila, že ačkoli bratislavský summit nebude ten, na kterém budou učiněna rozhodnutí, položí tato schůzka základy pro další rozhodování. „V Bratislavě se musíme zaměřit na to, co máme společného,“ řekla. Jako o tématech jednání se zmínila o bezpečnosti, migraci i humanitární odpovědnosti.
Prouza: Diskuse nebyla diplomatická
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy byla diskuse ve Varšavě značně bezprostřední. „Nebylo to diplomatické, nebyly tam zbytečné obezličky, které se občas používají. Jednání bylo neformální a jeho důvodem bylo říct si velmi nahlas, kde jsou limity každé země – Slovenska, Maďarska, Polska, České republiky i Německa,“ řekl v Událostech, komentářích.
Ze dvou hlavních současných evropských témat se země V4 velmi shodují v přístupu k migrační krizi, liší se především jejich pohled na uprchlické kvóty poté, co již byly schváleny. Větší rozdíly vidí státní tajemník pro evropské záležitosti v názorech, jak dál po brexitu. „Kde se V4 neshoduje, je otázka, jestli v tuto chvíli měnit evropské smlouvy, jestli podstoupit pětiletý, sedmiletý proces debaty o tom, jak se EU řídí,“ řekl Tomáš Prouza, podle kterého česká vláda takový proces nechce. „Nemá smysl vyčerpávat se teoretickými debatami,“ poznamenal.
Merkelová nemohla podle Sobotky čekat, že Česko změní názor na migraci
Sobotka se domnívá, že názory Česka na řešení migrační krize, které si kancléřka ve středu v Praze vyslechla, pro ni nemohly být překvapením. Česko podobně jako státy visegrádské čtyřky odmítá systém přerozdělování uprchlíků mezi členské země Evropské unie.
„Nemohla předpokládat, že během jednání v Praze změní postoj ČR vůči trvalým kvótám nebo vůči přenášení pravomocí v oblasti azylové politiky na Evropskou unii. Myslím, že to nebylo cílem její návštěvy,“ řekl ministerský předseda.
