Stařenka Maria je poslední obyvatelkou své vesnice. Rusové prchají z venkova do měst

3 minuty
Horizont ČT24: Ruské vesnice mizí. Lidé odcházejí do měst
Zdroj: ČT24

Ruský venkov se vylidňuje. Téměř sto tisíc obcí registruje méně než stovku obyvatel, tisíce dalších už neexistují. Kolchozy, někdejší chlouba sovětského zemědělství, zanikly a s nimi i obživa pro statisíce lidí. Za prací odešli do měst, jejich venkovské domy jsou opuštěné a chátrají. Jen v některých ještě žijí starousedlíci. Jednou z nich je i Maria Veselová z obce Safonovo.

Obec Safonovo mezi Smolenskem a Moskvou bývala hustě obydlená, lidé tam pracovali hlavně v zemědělství, ale po rozpadu Sovětského svazu družstvo zaniklo. Většina obyvatel se přestěhovala do měst, další zemřeli.

Jejich seznam dodnes schovává právě Maria Veselová, která ve svých 85 letech zůstala ve vesnici úplně sama. Izolaci nejhůř snáší v zimě. Jediný zdroj vody je několik set metrů od jejího domu a cestu k němu v umrzlém sněhu musí šlapat i několikrát denně.

„Cítím se líp, když mám hodně práce. Ale v zimě není co dělat, tak se aspoň pustím do tkaní koberců,“ líčí. Jediným kontaktem se světem je pro ni pojízdná prodejna. „Máme všechny potraviny včetně párků, cukru, sladkostí a pečiva nebo i zubní pastu a prací prášek,“ říká majitelka prodejny Natalia Polevová.

Maria Veselová na své zahradě
Zdroj: ČT24

V Rusku podobný osud potkal už kolem dvaceti tisíc obcí a vylidňování venkova rychle pokračuje. Kolem 83 tisíc dědin má méně než stovku obyvatel. Lidé tam těžko tam seženou práci, která by je uživila, a děti nemají kam chodit do školy. „V této oblasti je hodně takových vesnic. Víc lidí sem jezdí jen v létě na chaty a chalupy,“ potvrzuje řidič zásobovacího auta Sergej Orlov.  

I přes úctyhodný věk se Maria Veselová dokáže o sebe postarat. Naštípe si dříví na topení, uklidí dům a zahradu, kde pěstuje i vlastní zeleninu - brambory, mrkev, červenou řepu, zelí a česnek. Společnost jí dělají jen kočky a psi, o prázdninách občas přijedou vnoučata. Odejít za nimi do města ale odmítla. Na poustevnický život si už zvykla a svůj dům, kde strávila celý život, nechce opustit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...