Spojené státy v Radě bezpečnosti OSN znovu zablokovaly prohlášení, které obsahovalo výzvu k nezávislému prošetření izraelsko-palestinských střetů z posledních dnů. Nezávislé a transparentní vyšetřování střetů mezi izraelskou armádou a Palestinci v Pásmu Gazy, při nichž tento a minulý pátek zemřelo přes 20 Palestinců, žádal již před týdnem generální tajemník OSN António Guterres.
Kvůli protestům Palestinců se na popud nestálého člena RB OSN Kuvajtu v pátek opět sešla Rada bezpečnosti. Stejně jako před týdnem ani tentokrát žádné společné prohlášení nepřijala kvůli vetu Spojených států, které jsou stálým členem Rady bezpečnosti. Navrhovaný text podle agentury AP rovněž podporoval právo Palestinců demonstrovat.
Palestinský vyslanec při OSN Rijád Mansúr řekl, že 14 z 15 zemí Rady bezpečnosti s prohlášením souhlasilo, ale USA – které jsou nejbližším spojencem Izraele – se postavily proti. Mansúr označil americké odmítnutí za „velmi nezodpovědné“, protože podle něj dává Izraeli „zelenou, aby pokračoval v útocích proti civilnímu obyvatelstvu“ Gazy.
Izraelský vyslanec při OSN Danny Danon vyzval Radu bezpečnosti, aby odsoudila hnutí Hamás vládnoucí v Pásmu Gazy „za provokace a zneužívání dětí jako lidských štítů“.
Na hranici mezi Pásmem Gazy a Izraelem začala 30. března série palestinských protestů za právo na návrat uprchlíků a jejich potomků do oblastí nyní tvořících součást Izraele a za ukončení izraelské blokády Pásma Gazy. Hořely pneumatiky a někteří Palestinci házeli kameny na izraelské vojáky. Ti odpověděli střelbou.
Před týdnem si násilí vyžádalo na palestinské straně 19 obětí a 1400 zraněných. Jednalo se o nejkrvavější den na palestinských územích od války v roce 2014 mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Tento týden v pátek se situace opakovala, devět Palestinců bylo zabito a přes 1000 zraněno.
Protesty mají vyvrcholit na 70. výročí vzniku Izraele
Právě 30. března si každoročně Arabové připomínají výročí smrti šesti izraelských Arabů při manifestaci proti izraelské konfiskaci arabského území v roce 1976. Izraelská vláda tehdy nařídila zábor půdy v Galileji, kde žije hlavně arabské obyvatelstvo.
Tehdejší premiér Jicchak Rabin řekl, že konfiskace by měla být ušetřena zemědělská půda a že majitelé zabraných pozemků budou odškodněni. Arabští obyvatelé, kteří dnes tvoří víc než 17 procent izraelského obyvatelstva, proti vyvlastnění začali protestovat blokádou silnic. Izraelské zásahové jednotky proti nim použily ostré náboje a šest lidí přišlo o život.
Současné protesty v Pásmu Gazy Palestinci označují za „velký pochod návratu“ lidí, kteří odešli ze svých domovů po založení Izraele roku 1948. Protesty mají trvat šest týdnů a vyvrcholit mají při květnových oslavách 70. výročí vzniku Izraele, což si Palestinci připomínají jako nakbu - katastrofu.
Podle Hamásu jde o protest proti blokádě, Izrael tomu nevěří
Vedení Hamásu, jež vládne Pásmu Gazy, akci vydává za protest proti izraelské blokádě. Izrael tvrdí, že chce Hamás akce zneužít a dostat do Izraele své lidi. Proto armáda ohlásila, že bude střílet na lidi, kteří budou v těsné blízkosti hraničního plotu.
Smyslem blokády, k níž se připojil i Egypt, který s pásmem sousedí, je oslabit Hamás. Skupina, v jejímž programu je zničení Izraele, vyhrála volby v roce 2006 a od roku 2007 pásmu vládne. Izrael s Hamásem svedl tři války, jimž většinou bezprostředně předcházela raketová palba z pásma.
Ekonomika v pásmu je v troskách, míra nezaměstnanosti se blíží podle palestinských údajů 50 procentům. Dvoumilionové pásmo má denně k dispozici jen několik hodin elektřiny, z kohoutků neteče pitná voda a pobřeží je znečištěné odpadem.
Izrael trvá na tom, že blokáda je zaměřena jenom na Hamás. Do pásma pouští zásilky s humanitární pomocí a stavebním materiálem a chce opatření dále uvolňovat, pokud to bezpečnostní situace umožní. Mezinárodní instituce včetně Světové banky a OSN ale volají po podstatném zmírnění.
K čemu mají protesty dospět, naznačil v pátek Jahjá Sinvár z vedení Hamásu, když řekl s odkazem na Izrael: „Počkejte si na naši velkou akci, kdy prorazíme hranice a pomodlíme se v Al-Aksá.“ Mešita Al-Aksá je v Jeruzalémě a obyvatelé pásma Gazy se tam dostanou jen se svolením Izraele.
