Spisovatel Salman Rushdie po útoku pravděpodobně ztratí jedno oko. Britský autor indického původu se nachází na jednotce intenzivní péče, uvedl jeho agent Andrew Wylie. Rushdie se v pátek stal obětí útoku nožem, podezřelého policie zadržela. Americká prokuratura ho obvinila z pokusu o vraždu a z napadení, muž ale vinu nepřiznal. Motiv jeho činu není zatím znám. Útok odsoudila řada politiků a umělců. Rushdie léta dostával výhrůžky smrtí kvůli tomu, že jeho tvorbu považovali někteří věřící za kacířskou.
Spisovatel Rushdie je na přístrojích a nemůže mluvit. Motiv útoku proti němu stále není znám
Podle Wylieho se Rushdie nachází na dýchacím přístroji a nemůže mluvit. „Zprávy nejsou dobré,“ řekl o zdravotním stavu svého klienta. Podle informací agenta hrozí, že ztratí jedno oko. Útočník mu navíc přetrhal nervy v paži a poranil játra.
Britského spisovatele v pátek pobodal čtyřiadvacetiletý muž při veřejném vystoupení v kulturním centru v městečku Chautauqua ve státě New York. Rushdie tam měl vystoupit v rámci debaty o tom, jak Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele.
Útočník byl obviněn z pokusu o vraždu
Na začátku setkání však z publika vyběhl muž, který ho napadl nožem. Lehce poranil i moderátora setkání. Podle policie útočníka zadrželi další účastníci setkání, kteří poskytli i první pomoc zraněnému spisovateli. Toho převezl vrtulník do nemocnice.
Proti útočníkovi americká prokuratura už vznesla obvinění. „Člověk odpovědný za včerejší (páteční) útok byl formálně obviněn z pokusu o vraždu druhého stupně a z útoku druhého stupně,“ sdělil v prohlášení státní zástupce okresu Chautauqua Jason Schmidt. Dodal, že útočník byl v pátek večer obviněn a zůstává ve vazbě. Obviněný muž u soudu ale vinu nepřiznal.
Motiv není znám, Hizballáh prý „o tématu nic neví“
Motiv útoku zatím nebyl objasněn. Útočník se narodil ve Spojených státech libanonským emigrantům. Nejmenovaný představitel orgánů činných v trestním řízení uvedl, že podle prvních informací podezřelý na sociálních sítích vyjadřoval sympatie k šíitskému extremismu a íránským revolučním gardám, uvedl web stanice NBC News. Podle NBC byl u zadrženého nalezen padělaný řidičský průkaz.
Představitel Íránem podporovaného libanonského ozbrojeného hnutí Hizballáh řekl, že nemá žádné další informace o útoku na Rushdieho. „O tomto tématu nic nevíme, takže to nebudeme komentovat,“ uvedl představitel skupiny, který si přál zůstat anonymní.
Útok odsoudil Macron, Johnson i OSN
Útok odsoudila řada politiků a umělců, například britský premiér Boris Johnson či předsedkyně amerického PEN klubu Suzanne Nosselová. Jeho boj je naším bojem, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. „V posledních 33 letech Salman Rushdie ztělesňuje svobodu a boj proti tmářství. Zbaběle na něj zaútočily nenávist a barbarství,“ řekl.
Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan útok popsal jako „otřesný“ a popřál spisovateli rychlé zotavení. OSN vydalo prohlášení vyjadřující zděšení generálního tajemníka Antónia Guterrese a zdůrazňující, že na svobodu ať už psaného, či mluveného slova nesmí nikdy být odpovědí násilí.
Část íránských médií útok schvaluje
Írán zatím útok na Rushdieho oficiálně nekomentoval. Napadení však schvalovalo několik íránských novin, jež zastávají tvrdou linii. Například deník Kajhán, jehož šéfredaktora jmenuje íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. „Tisíckrát bravo…. statečnému a poslušnému člověku, který zaútočil na odpadlíka od víry, zlého Salmana Rushdieho,“ uvedl.
Deník Vatane Emrúz v titulku napsal: „Nůž v krku Salmana Rushdieho“, zatímco deník Chorásán uvedl: „Satan na cestě do pekla“. Zpravodajský web Asr Írán mezitím otiskl často opakovaný Chameneího výrok o tom, že „šíp“, který vystřelil Chomejní, „jednoho dne zasáhne cíl“.
Rushdie čelil fatvě, jeho překladatelé útokům
Rushdie kvůli své tvorbě léta dostával výhrůžky smrtí. Jeho kniha Satanské verše je od roku 1988 zakázaná v Íránu. Nad Rushdiem vynesl ve své fatvě rozsudek smrti někdejší íránský duchovní vůdce Rúholláh Chomejní. Přestože se íránská vláda od tohoto postoje distancovala, fatva je podle konzervativního výkladu stále platná.
Na Rushdieho hlavu byla vypsána odměna, kterou v roce 2012 zvýšila polooficiální íránská náboženská nadace z 2,8 milionu dolarů na 3,3 milionu dolarů (přes 78 milionů korun).
Kritika z muslimských kruhů Rushdiemu vyčítala, že v knize urážel korán a proroka. Rushdie se kvůli fatvě musel v minulosti nesčetněkrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Jeho překladatel do japonštiny byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli zraněni.
Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř dvacet let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem.
Rushdieho romány dostaly řadu literárních ocenění, například za Děti půlnoci získal v roce 2008 prestižní Man Bookerovu cenu. V roce 2012 vydal memoárovou knihu Joseph Anton: Vzpomínky (2012), v níž vzpomíná i na Václava Havla, který jej podporoval. Do češtiny byla přeložena většina jeho děl, včetně Satanských veršů.