Soudy pozastavily platnost nového protiimigračního dekretu. Trump je připraven jít k nejvyššímu soudu

Ani druhý Trumpův protiimigrační dekret neplatí (zdroj: ČT24)

Nový protiimigrační dekret prezidenta Spojených států Donalda Trumpa nezačne od čtvrtka platit, jak se předpokládalo. O pozastavení účinnosti ve středu rozhodl federální soud na Havaji. Verdiktem soudce podle Trumpa bezprecedentně přestřelil. „Tento verdikt nás v očích ostatních oslabí,“ řekl s tím, že je připraven se bránit a případ dovést třeba i k nejvyššímu soudu. „A my vyhrajeme,“ dodal. Kromě Havaje pozastavil platnost nařízení i federální soud v Marylandu.

Dekret, který Trump podepsal 6. března, na tři měsíce pozastavuje vydávání nových víz občanům Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie s tím, že dříve vydaná víza zůstávají v platnosti. Soudce Derrick Watson rozhodl o pozastavení nařízení poté, co vyslechl argumenty obou stran.

Havajská prokuratura žalobu postavila na argumentu, že obyvatele tohoto ostrovního státu USA nebudou moci navštěvovat jejich neameričtí příbuzní, kteří žijí v některé z šesti převážně muslimských zemí postižených Trumpovým zákazem. Stát Havaj rovněž argumentoval tím, že exekutivní nařízení by poškodilo turistický průmysl a zkomplikovalo nábor zahraničních studentů a pracovníků.

Dekret je podle prokuratury diskriminační stejně jako Trumpovo lednové nařízení. Rozlišuje přistěhovalce podle víry, a není proto v souladu s ústavou. I lednový protiimigrační dekret soudy zrušily.

Federální soud na Havaji zablokoval nový dekret jen pár hodin předtím, než měl vstoupit v platnost. Soudce odmítl tvrzení vlády, že účelem zákazu vstupu obyvatel šesti zemí do USA je posílení národní bezpečnosti, a nikoli diskriminace. Argumenty vlády označil za „nelogické“ a poukázal na „zásadní a nepopiratelné důkazy náboženské předpojatosti“.

Dekret sice nezmiňuje islám konkrétně, ale „objektivní pozorovatel… dospěje k názoru, že dekret byl vydán za účelem znevýhodnit konkrétní náboženství“, konstatoval soudce Watson, který byl jmenován předchozím demokratickým prezidentem Barackem Obamou.

K havajské stížnosti se kromě Marylandu připojily i státy Washington, Kalifornie, Massachusetts a Oregon, podpořil ji i ministr spravedlnosti státu New York Eric Schneiderman stejně jako 20 organizací, firem a škol města New York.

Soudce: Motivy dekretu jsou jasné

Americká vláda už počátkem týdne soudce požádala, aby předběžné opatření blokující platnost prezidentského dekretu nevydával. Argumenty proti dekretu označila za „čirou spekulaci“. Trumpova administrativa rovněž tvrdila, že nové nařízení je přepracované tak, aby respektovalo zákony USA. Vláda soudce varovala, aby nehledal v exekutivním nařízení „skryté motivy“ a neprováděl „psychoanalýzu“ dekretu.

Podstata kolektivní viny a označování skupiny lidí z celého státu za problematickou – to se nezměnilo. Je to proti ústavním principům určitého rovného zacházení s lidmi.
Kryštof Kozák
vedoucí katedry severoamerických studií na IMS FSV UK

Soudce Watson prohlásil, že soud nic takového dělat nemusel, protože motivy jsou naprosto zřejmé z prezidentových veřejných výroků. Ten během kampaně před prezidentskými volbami otevřeně vyzýval k „zastavení přílivu muslimů do Spojených států“, připomněl soudce.

Podobně argumentoval také federální soudce v Marylandu Theodore Chuang. I po revizi je
podle něj zřejmé, že dekret je zaměřený proti muslimům. Ti, kdo to chtějí dokázat, nemusejí dlouho pátrat a stačí, když využijí toho, co řekl v minulosti sám Trump. „Jeho minulé výroky poskytují přesvědčivý důkaz toho, že účelem druhého dekretu zůstává zákaz (vstupu) pro muslimy,“ napsal Chuang ve svém zdůvodnění.

Kozák: Nejvyšší soud nemusí udělat vůbec nic

Prezident Trump pohrozil, že případ dotáhne až k nejvyššímu soudu. Podle Kryštofa Kozáka, vedoucího katedry severoamerických studií na IMS FSV UK, to ale z právního hlediska udělat nemůže.

„Pouze pokud se nejvyšší soud sám rozhodne, že se touto problematikou chce zabývat, tak vydá rozhodnutí. Nejvyšší soud nemusí udělat vůbec nic. Pokud nebude chtít, nemusí se tím případem vůbec zabývat, a skončí to na úrovni odvolacího federálního soudu,“ vysvětlil Kozák.

Proti verdiktu se vedle Trumpa ohradilo i americké ministerstvo spravedlnosti, které přislíbilo nařízení i v budoucnu hájit před soudem. V prohlášení také poznamenalo, že dekret spadá do prezidentovy kompetence chránit bezpečnost země.