Soudruzi navolili politbyro. O miliardě a půl Číňanů bude rozhodovat sedm mužů

3 minuty
Události ČT: Ze sedmi členů politbyra je pět nových
Zdroj: ČT24

Komunistická strana Číny představila stálý výbor politbyra, který určuje dění v zemi. Čínský prezident Si Ťin-pching zůstane v čele vládnoucí Komunistické strany Číny i v druhém pětiletém období. Své místo ve stálém výboru politbyra si udržel také premiér Li Kche-čchiang. Zbývajících pět členů bylo ale vyměněno. V rámci sjezdu výrazně posílila pozice současného prezidenta. Stal se nejmocnějším vůdcem Číny od dob Mao Ce-tunga.

„Zásadní je, že počet členů politbyra se nemění. Během sjezdu a před ním se spekulovalo, že jich bude o dva méně, nebo o dva více,“ uvedla asijská zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Nejmocnějších mužů Číny tak bude i nadále sedm. „V následujících pěti letech budou rozhodovat o životech 1,4 miliardy obyvatel,“ konstatovala. 

7 minut
Šámalová: Politbyro bude rozhodovat o životech 1,4 miliardy Číňanů
Zdroj: ČT24

Kromě prezidenta a premiéra se politbyro zcela vyměnilo. Mezi pěti odcházejícími členy stálého výboru politbyra je i protikorupční šéf Wang Čchi-šan, který v 69 letech odchází do politického důchodu, jehož neoficiální hranicí je v čínské hierarchii 68 let. Nahrazuje ho 60letý Čao Le-ťi, dosavadní mocný personální šéf strany.

Do užšího vedení politbyra postoupil také 67letý Li Čan-šu, šéf centrálního úřadu ústředního výboru, který se zabývá administrativními záležitostmi. Dalšími členy stálého výboru se stali předseda šanghajských komunistů, 63letý Chan Čeng, ředitel úřadu pro politický výzkum, 62letý Wang Chu-ning, a jeden ze čtyř místopředsedů vlády, 62letý Wang Jang. U nikoho z nich se neočekává, že by po pěti letech získali další mandát.

Všem členům výboru je přes 60 let, přičemž se čekalo, že nástup nějakého padesátníka by mohl ukázat na Siova potenciálního náhradníka. „Beru své znovuzvolení nejen jako podporu svého díla, ale také jako povzbuzení, které mě přiměje k tomu, abych dál šel kupředu,“ prohlásil 64letý Si v přímém televizním přenosu.

„Oproti zvyklostem mezi nimi není jednoznačný následník trůnu, který by vedení převzal za pět let v roce 2022,“ doplnila Šámalová. To podle zpravodajky může znamenat, že Si Ťin-pching hodlá následující pětiletku vyhradit hledání kandidátů a jejich profilování.

Druhou variantou je, že současný prezident chce změnit nepsané pravidlo obměny vůdců po jedné dekádě a v čele Číny zůstat i v třetím volebním období. „O tom se hodně mluví od chvíle, kdy si pro nejžhavějšího kandidáta přišlo protikorupční komando a vyloučili ho ze strany,“ popsala boj o moc v zemi jedné strany.

  • Si Ťin-pching si vybudoval pověst bojovníka proti korupci, což mu přináší popularitu u čínského obyvatelstva. „Také je to účinný zastrašovací prostředek pro potenciální oponenty,“ podotkla Šámalová.

Podle americké televize CNBC někteří investoři doufají, že s potvrzeným mocenským postavením Si nyní bude moci prosadit odvážné ekonomické a finanční reformy, které uchrání hospodářství před šokem. Pokračující úsilí o rozsáhlé změny brzdily obavy o sociální stabilitu a z konfliktů zájmů.

Podle sinologa Jeana-Pierra Cabestana z baptistické univerzity v Hong Kongu se Si nechce s nikým dělit o moc. „Nechce mít někoho, kdo by mu dýchal za krkem s přípravou nástupnictví,“ řekl agentuře AFP. „Chce udržovat tlak na všechny a užívat si moci dalších pět nebo deset let, aniž by si svázal ruce,“ dodal.

Do užšího vedení čínských komunistů se proto podle všeho nedostal Siův chráněnec, 57letý Čchen Mi-ner, nynější šéf komunistické strany v jednom z nejvýznamnějších čínských měst Čchung-čchingu. Podle CNBC to ale pro investory nepředstavuje žádný nepříznivý signál, naopak případný Siův třetí mandát by znamenal jistotu kontinuity politiky čínského vedení.

Nejmocnější vůdce od dob Maa

Mocenská pozice současného prezidenta výrazně posílila, když delegáti sjezdu Komunistické strany Číny schválili zařazení jeho ideologie do stanov strany. To se žádnému jinému vůdci během úřadování nepodařilo, s výjimkou Mao Ce-tunga. Si se tak stal nejmocnějším vládcem od Maových dob, konstatovala Šámalová.

Podle zpravodajky to znamená, že v rámci strany bude současný vůdce ještě nedotknutelnější a umocní se i kontrola společnosti. Uplynulých pět let přineslo oproti předchozí době zvýšené zatýkání ochránců lidských práv, disidentů či právníků, kteří se angažovali v citlivých případech.

Co se týče priorit, prezident Si se soustředí na obchod se západem a vznik nové Hedvábné stezky. S tím souvisí i investice do infrastruktury v zemích, přes které povedou železniční a námořní trasy, které mají zajistit přepravu čínského zboží až do evropských domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 55 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...