Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) potvrdil dlouholeté tresty vězení, které tribunál uložil v prvoinstančním řízení šestici bývalých vedoucích činitelů bosenských Chorvatů. Šlo o vůbec poslední verdikt ICTY. O dramatickou tečku se postaral bývalý generál Slobodan Praljak, který podle svého obhájce vypil jed. Později v nemocnici zemřel.
Soud v Haagu potvrdil tresty bosenským Chorvatům. Bývalý generál při vynášení rozsudku vypil jed a zemřel
Události: Poslední rozsudek haagského tribunálu poznamenala sebevražda (zdroj: ČT24)
„Slobodan Praljak není válečný zločinec. S pohrdáním odmítám váš rozsudek,“ vykřikl 72letý bývalý generál poté, co odvolací senát potvrdil jeho předchozí odsouzení na 20 let za mřížemi. Pak vytáhl z kapsy lahvičku a její obsah vypil.
Předsedající soudce následně přivolal lékaře a vynášení verdiktu přerušil. Nizozemská policie soudní síň označila za místo činu. Chorvatská státní televize později uvedla, že Praljak zemřel. Jeho smrt tribunál potvrdil.
Praljaka považuje mnoho Chorvatů za národního hrdinu. Záhřebská média informovala, že prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová kvůli jeho dramatickému úmrtí v Haagu předčasně ukončila návštěvu Islandu a odletěla zpět do Záhřebu.
Chorvatský premiér Andrej Plenković označil rozsudek za morálně nespravedlivý. „Jeho (Praljakův) čin během vynášení rozsudku odvolacího senátu, kdy si vzal život, nejlépe ukazuje hlubokou morální nespravedlnost vůči šestici Chorvatů z Bosny a Hercegoviny i vůči chorvatskému národu,“ prohlásil Plenković na narychlo svolané tiskové konferenci v Záhřebu. Dodal, že chorvatská vláda vyjadřuje nespokojenost s odsuzujícím verdiktem.
Praljak mohl být brzy na svobodě, podotkl chorvatský list
Záhřebský Večernji list si všiml, že Praljak strávil ve vazební věznici už přes 13 let, a kdyby nespáchal sebevraždu, možná by se už brzy dostal na svobodu. Do haagské věznice byl převezen 5. dubna 2004, tedy před 13 lety a téměř osmi měsíci, a na rozdíl od ostatních pěti spoluobžalovaných odmítal dočasné propuštění mezi jednáními tribunálu do domácího vězení v Chorvatsku.
„Skoro celou dobu tedy strávil ve věznici v Scheveningenu. Takže je téměř jisté, že si tak už odpykal dvě třetiny z trestu, který činí třináct let a čtyři měsíce,“ napsal deník, podle něhož „je obvyklé“, že se odsouzenci ICTY pouštějí na svobodu po odpykání dvou třetin trestu.
Praljak v listopadu 1993 nařídil rozstřílet proslulý Starý most v Mostaru, spojující muslimskou a chorvatskou část metropole Hercegoviny. Cenná architektonická památka ze 16. století byla po válce znovu postavena.
V prvoinstančním rozsudku to bylo označeno jako z vojenského hlediska nepotřebné ničení. Odvolací senát ale dospěl k závěru, že z vojenského hlediska šlo o oprávněný krok. Mnozí bosenští Chorvaté za šestici v Mostaru odsloužili mši.
Tribunál potvrdil šestici několikaleté tresty
Odvolací senát zrušil některé body z předchozích rozsudků, ale předsedající soudce Carmel Agius řekl, že celá šestice zůstává odsouzena za „četné a velmi vážné zločiny“.
Nejvyšší trest 25 let odnětí svobody dostal nyní 58letý Jadranko Prlić, někdejší vůdce bosenských Chorvatů, za etnické čistky s cílem vytvořit „velké Chorvatsko“. Bývalý velitel bosenskochorvatských sil - Chorvatské rady obrany - Praljak dostal 20 let, stejně jako někdejší ministr obrany HRHB Bruno Stojić a bývalý náčelník hlavního štábu ozbrojených sil Milivoje Petković. Tehdejší náčelník vojenské policie Valentin Ćorić byl odsouzen k 16 letům vězení a náčelník pro výměnu zajatců Berislav Pušić k 10 letům.
K dramatickému přerušení jednání došlo ve chvíli, kdy odvolací senát potvrdil předchozí rozsudky třem odsouzeným. Předsedající soudce pak po delší přestávce potvrdil v jiné soudní síni tresty vězení i u zbylých tří obžalovaných.
V květnu 2013 byli všichni v prvoinstančním řízení uznáni odpovědnými za pronásledování, vyhánění a vraždění Muslimů (dnes Bosňáků) během války. Prokurátoři žádali zpřísnění trestů, obhajoba naopak zproštění viny.
„Hráli klíčovou roli ve společném zločinném záměru dosáhnout dominantního postavení Chorvatů. Byli jeho architekti,“ uvedla zástupkyně obžaloby Barbara Goyová.
Soud také dospěl k závěru, že tehdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman, který již zemřel, byl klíčovým účastníkem plánu, jehož cílem bylo vytvořit v Bosně chorvatský ministát s možností později ho případně připojit k Chorvatsku.
Chorvatský premiér se ohradil proti závěru, k němuž dospěli soudci již v prvoinstančním řízení, že zločiny, za něž byli bosenskochorvatští činitelé odsouzeni, byly součástí plánu podporovaného tehdejším vedením Chorvatska na vytvoření chorvatského státního útvaru v Hercegovině.
Tribunál OSN v procesu se šesticí bosenských Chorvatů zároveň vynesl svůj poslední rozsudek. S koncem roku mandát soudu zaniká. Další kauzy a případná odvolání budou řešit mezinárodní tribunály OSN.
Válka v Bosně a Hercegovině byla nejkrvavějším válečným konfliktem v Evropě od druhé světové války. Vyžádala si kolem 100 tisíc lidských životů a dodnes je několik tisíc lidí nezvěstných. Ze svých domovů bylo vyhnáno nebo bylo nuceno je opustit 2,2 milionu obyvatel.