Soud rozplétá vraždu v Chemnitzu. Ta vedla k demonstracím proti migraci i proti rasismu

V Drážďanech začal ostře sledovaný soud se Syřanem, který čelí obžalobě, že loni v Chemnitzu zabil pětatřicetiletého Němce. Násilná smrt muže v tomto východoněmeckém městě vyvolala rozsáhlé demonstrace, do nichž se zapojili i pravicoví extremisté, odstartovala širokou politickou a společenskou debatu a ve svém důsledku vedla i k výměně v čele německé civilní kontrarozvědky.

Obžalovaný Alá S. podle státního zastupitelství v noci na 26. srpna spolu s jedním Iráčanem, po němž policie stále pátrá, v centru města několika ranami nožem zabil Němce s kubánskými kořeny Daniela Hilliga. Dva další lidé utrpěli zranění.

Alá S., který má ve spolkové republice status uprchlíka, odmítá, že by měl s činem cokoli společného. Na noži, který se po útoku našel, policie žádné stopy jeho DNA nenašla, a státní zastupitelství tak staví především na jednom svědkovi, který ale už svou výpověď změnil. Pozorovatelé tak proces hodnotí jako zcela otevřený.

Právě kvůli podle ní zcela nedostatečným důkazům obhajoba požádala o zastavení řízení a propuštění obžalovaného z vazby. Soud o žádosti teprve rozhodne. U soudu už také vypovídal první svědek, který uvedl, že na Hilliga útočili dva muži. Jestli přitom oba použili nůž, ale neví. Na pasových fotografiích svědek obžalovaného Syřana nedokázal identifikovat jako pachatele.

Primátorka Chemnitzu Barbara Ludwigová ze sociální demokracie (SPD) už vyjádřila přesvědčení, že případné osvobození obžalovaného by bylo pro město ležící nedaleko českých hranic těžké. „Justice je nezávislá,“ zdůraznila ale zároveň. „A právě ona je teď tím místem, kde se trestní stíhání musí uskutečnit. Tam, nikoli na ulici,“ poznamenala zjevně v odkazu na dění z loňského léta.

Série protestů

Ubodání Hilliga tehdy vyvolalo sérii demonstrací, z nichž některých se účastnily i stovky pravicových radikálů. Část z nich napadala přistěhovalce, novináře a policisty, někteří hajlovali a napadli židovskou restauraci. Všechny tyto činy v Německu vyvolaly pobouření a vedly mimo jiné k dlouhé debatě, jestli se útoky na cizince v Chemnitzu, kde se posléze uskutečnily i demonstrace proti extrémní pravici, dají označit za štvanice.

Do diskuze se tehdy zapojil i šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, který se přitom ovšem dopustil i nepravdivých výroků, například když tvrdil, že neexistují důkazy o autenticitě videa jednoho z výpadů proti přistěhovalcům. Naopak podle něj existovaly důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Nepravdivá nakonec ale v tomto ohledu byla jen slova Maassena, který i kvůli nim musel ve funkci skončit.

Dlouhá debata se vedla také o pravicovém extremismu v Sasku, kde se útoky proti přistěhovalcům odehrávají nejčastěji. Pověst o spolkové zemi tolerující pravicové radikály v předminulém týdnu ještě přiživilo utkání fotbalového týmu Chemnitzu, při němž vzdal hlasatel na stadionu hold jednomu ze zesnulých hooligans, který byl otevřeným neonacistou a rasistou.

Soud se z bezpečnostních důvodů i kvůli velkému zájmu veřejnosti nekoná v Chemnitzu, ale v saské metropoli Drážďanech. Proces je zatím naplánovaný do konce října. Vypovídat má přes padesát svědků a také soudní experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na škole na severu Slovenska má druhou oběť

Úterní útok na základní škole na severu Slovenska má druhou oběť. Lékařům se nepodařilo zachránit žákyni, která byla hospitalizovaná ve velmi vážném stavu. Ve slovenské sněmovně to ve čtvrtek řekl předseda parlamentu Richard Raši (Hlas), poslanci dívku následně uctili minutou ticha. Po útoku nožem, při kterém zemřela i jedna učitelka, policie zadržela třináctiletého žáka uvedené školy.
17:38Aktualizovánopřed 2 mminutami

Slovenská koalice má podle exministra Taraby většinu už jen jednoho hlasu

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) má ve sněmovně podle odvolaného ministra životního prostředí Tomáše Taraby nově většinu už jen jednoho hlasu. Taraba se vrátil do parlamentu, kde působí jako nezařazený poslanec. Spolupracovat bude s dalším zákonodárcem, který na čtvrteční společné tiskové konferenci s Tarabou ohlásil odchod z menší vládní strany Hlas. Dvojice poslanců uvedla, že chce dál komunikovat s vládními stranami, které tuto záležitost zatím nekomentovaly.
před 48 mminutami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoProč je úprava pravidel v Radě bezpečnosti OSN téměř nemožná

Organizace spojených národů čelí v roce 2026 největší krizi důvěry, financování i uspořádání ve své historii. Jak v praxi funguje světová diplomacie v době hlubokého geopolitického štěpení a jaký postoj k ní zaujímá druhá administrativa Donalda Trumpa? Washingtonský zpravodaj Václav Černohorský popisuje zákulisí výročního zasedání Valného shromáždění v New Yorku, debaty o reformě Rady bezpečnosti i to, jak vypadá každodenní novinářská realita uvnitř diplomatického „Babylonu“. Moderuje Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pentagon vyřadil některé evropské země z plánovaného setkání NATO

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
před 2 hhodinami

EU zpřísňuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armáda USA propustí dvacet procent generálů a admirálů

Armáda Spojených států propustí celkem dvacet procent generálů a admirálů, prohlásil ve středu podle médií americký ministr obrany Pete Hegseth na základně námořní pěchoty v Quantiku ve Virginii. Šéf Pentagonu v projevu o stavu ozbrojených sil rovněž oznámil plány na novou základnu a velitelství pro autonomní válčení. Miliardář Elon Musk se vrací ke spolupráci s americkou vládou, povede studii Pentagonu o budoucnosti války, sdělil také.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.