Soud rozplétá vraždu v Chemnitzu. Ta vedla k demonstracím proti migraci i proti rasismu

V Drážďanech začal ostře sledovaný soud se Syřanem, který čelí obžalobě, že loni v Chemnitzu zabil pětatřicetiletého Němce. Násilná smrt muže v tomto východoněmeckém městě vyvolala rozsáhlé demonstrace, do nichž se zapojili i pravicoví extremisté, odstartovala širokou politickou a společenskou debatu a ve svém důsledku vedla i k výměně v čele německé civilní kontrarozvědky.

Obžalovaný Alá S. podle státního zastupitelství v noci na 26. srpna spolu s jedním Iráčanem, po němž policie stále pátrá, v centru města několika ranami nožem zabil Němce s kubánskými kořeny Daniela Hilliga. Dva další lidé utrpěli zranění.

Alá S., který má ve spolkové republice status uprchlíka, odmítá, že by měl s činem cokoli společného. Na noži, který se po útoku našel, policie žádné stopy jeho DNA nenašla, a státní zastupitelství tak staví především na jednom svědkovi, který ale už svou výpověď změnil. Pozorovatelé tak proces hodnotí jako zcela otevřený.

Právě kvůli podle ní zcela nedostatečným důkazům obhajoba požádala o zastavení řízení a propuštění obžalovaného z vazby. Soud o žádosti teprve rozhodne. U soudu už také vypovídal první svědek, který uvedl, že na Hilliga útočili dva muži. Jestli přitom oba použili nůž, ale neví. Na pasových fotografiích svědek obžalovaného Syřana nedokázal identifikovat jako pachatele.

Primátorka Chemnitzu Barbara Ludwigová ze sociální demokracie (SPD) už vyjádřila přesvědčení, že případné osvobození obžalovaného by bylo pro město ležící nedaleko českých hranic těžké. „Justice je nezávislá,“ zdůraznila ale zároveň. „A právě ona je teď tím místem, kde se trestní stíhání musí uskutečnit. Tam, nikoli na ulici,“ poznamenala zjevně v odkazu na dění z loňského léta.

Série protestů

Ubodání Hilliga tehdy vyvolalo sérii demonstrací, z nichž některých se účastnily i stovky pravicových radikálů. Část z nich napadala přistěhovalce, novináře a policisty, někteří hajlovali a napadli židovskou restauraci. Všechny tyto činy v Německu vyvolaly pobouření a vedly mimo jiné k dlouhé debatě, jestli se útoky na cizince v Chemnitzu, kde se posléze uskutečnily i demonstrace proti extrémní pravici, dají označit za štvanice.

Do diskuze se tehdy zapojil i šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, který se přitom ovšem dopustil i nepravdivých výroků, například když tvrdil, že neexistují důkazy o autenticitě videa jednoho z výpadů proti přistěhovalcům. Naopak podle něj existovaly důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Nepravdivá nakonec ale v tomto ohledu byla jen slova Maassena, který i kvůli nim musel ve funkci skončit.

Dlouhá debata se vedla také o pravicovém extremismu v Sasku, kde se útoky proti přistěhovalcům odehrávají nejčastěji. Pověst o spolkové zemi tolerující pravicové radikály v předminulém týdnu ještě přiživilo utkání fotbalového týmu Chemnitzu, při němž vzdal hlasatel na stadionu hold jednomu ze zesnulých hooligans, který byl otevřeným neonacistou a rasistou.

Soud se z bezpečnostních důvodů i kvůli velkému zájmu veřejnosti nekoná v Chemnitzu, ale v saské metropoli Drážďanech. Proces je zatím naplánovaný do konce října. Vypovídat má přes padesát svědků a také soudní experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 2 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 3 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...