Somálské piráty čeká ve Francii výslech a možná i soud

Paříž - Na výslech čeká v těchto dnech v Paříži šestice somálských pirátů, kteří před týdnem drželi několik dní v zajetí třicetičlennou posádku francouzské luxusní plachetnice Le Ponant, plující z Indického oceánu do Středomoří. Rukojmí osvobodila elitní zásahová jednotka francouzské armády, která asi polovinu pirátů zadržela. Jde o první podobný soudní případ v historii Francie.

Jak ve Studiu ČT24 uvedl pařížský zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd, francouzští právníci se rozcházejí v tom, zda akce francouzské armády vůbec byla legální, byť se operace uskutečnila se souhlasem somálských orgánů. Podle některých názorů by měli být piráti předáni somálským úřadům, podle jiných by naopak mohlo jít o exemplární soudní případ, protože v těchto vodách akce pirátů nejsou výjimkou. Nedávno se zde do podobných potíží dostala i dánská loď.

Další nejasnosti stále panují ohledně závěru akce. Podle somálských místních představitelů při ní bylo zabito pět lidí, což úřad francouzského prezidenta i armáda popřely s tím, že operace proběhla bez ostré střelby a obětí. Piráti byli dopadeni krátce po osvobození posádky, v okamžiku, kdy vstoupili na pevnou zem. Jednotky na ně zaútočily bojovými vrtulníky, více než polovinu únosců se podařilo zadržet.

Rozcházejí se rovněž informace o tom, zda bylo únoscům vyplaceno požadované výkupné. Zatímco podle francouzské armády zaplaceno nebylo, podle jiných zdrojů nakonec majitel plachetnice únoscům zaplatil, ale po zásahu se mu velká část peněz vrátila. Majitelé unesených lodí většinou požadované výkupné zaplatí, jen se vyjednáváním snaží o jeho maximální snížení. To ale podle somálské vlády pouze utvrzuje piráty v tom, že mohou ve své činnosti beztrestně pokračovat.

V somálských pobřežních vodách letos piráti zaútočili už pětkrát

Soukromou luxusní plachetnici přepadli piráti 4. dubna v době, když proplouvala Adenskou úžinou. Trojstěžník o délce 88 metrů plul z Indického oceánu do Středomoří. Na palubě plachetnice nebyli v době únosu žádní cestující. Posádku tvořilo podle Paříže 22 Francouzů, šest Filipínců, jedna Ukrajinka a jeden Kamerunec.

Somálské pobřežní vody jsou známé jako jedna z hlavních oblastí na světě, kde působí piráti, kteří za vrácení zajatých lodí a osob požadují výkupné. Ve Francii se hovoří o tom, zda by se v budoucnu neměla zvýšit ochrana lodí plujících v oblastech notoricky známých útoky pirátů. Případné exemplární potrestání šesti únosců by mohlo přispět k tomu, že se k ochraně připojí i další země.

Podle IMB stoupl letos počet útoků námořních pirátů o pětinu

Ze zprávy Mezinárodního úřadu pro námořní dopravu (IMB) vyplývá, že případů námořního pirátství v prvním čtvrtletí letošního roku přibylo ve srovnání se stejným obdobím loňska o 20 procent. V prvních třech měsících letošního roku došlo podle údajů IBM ve světě ke 49 pirátským útokům, zatímco ve stejném období loňského roku jich bylo o osm méně. Tři námořníci letos při přepadení pirátů zahynuli a jeden se pohřešuje. Zpráva uvádí, že útočníci bývají zpravidla těžce ozbrojeni.

Nejnebezpečnější zemí pro lodní dopravu je podle IMB Nigérie, kde letos piráti zaútočili desetkrát. Pět přepadení se stalo v Adenském zálivu; somálské pobřežní vody jsou známé tím, že tu působí ozbrojené skupiny, které požadují výkupné za unesené lodi a rukojmí.

Pět útoků na námořní plavidla bylo letos zaznamenáno také v Indii, ale většinou šlo pouze o krádeže nákladu. Naopak počet případů pirátských útoků se i nadále snižuje v Indonésii. V Malackém průlivu, který byl ještě před několika lety rejdištěm pirátů, nebyl za letošní první tři měsíce ještě zaznamenán ani jeden útok. Zpráva IMB ocenila Indonésii, Malajsii a Singapur za výbornou spolupráci při kontrole bezpečnosti v Malackém zálivu, kterým propluje ročně více něž 60 000 lodí s nákladem zboží a ropy určeným zejména pro Čínu a Japonsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu potvrdil Trumpem oznámené příměří mezi Izraelem a Libanonem

Americký prezident Donald Trump oznámil příměří poté, co hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a libanonským prezidentem Josephem Aúnem. Později dodal, že příměří zahrnuje i Hizballáh. Příměří vstoupilo v platnost ve čtvrtek ve 23:00 SELČ. Izraelský premiér Netanjahu podle agentury Reuters oznámil, že s příměřím souhlasil, ale že v Libanonu zůstanou izraelští vojáci. Hizballáh toto odmítl. Dokument americké diplomacie o náplni příměří odchod izraelských vojáků z Libanonu rovněž nezmiňuje.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

Česko podle prezidenta Filipín zadrželo muže podezřelého ve vlasti z korupce

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko provedlo dosud nejsmrtelnější letošní útok na Ukrajinu

Ruský noční vzdušný útok na Ukrajinu připravil o život nejméně 17 lidí, desítky dalších zranil, uvedli ukrajinští činitelé. Ruské údery podle nich zabily devět lidí v Oděse, čtyři v Kyjevě a další čtyři v Dnipru. Agentura Reuters ruský noční úder označila za dosud nejsmrtelnější v letošním roce. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Terčem náletu ukrajinských dronů se dle velení ukrajinské armády stala ruská ropná zařízení v černomořském přístavu Tuapse.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZástupci Evropské komise budou jednat s Tiszou o reformách

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.
před 3 hhodinami

Přelomový verdikt o vnitrostátních únosech dětí. Evropský soud se zastal Čecha

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vydal přelomový verdikt, který se týká vnitrostátních únosů dětí jedním z rodičů. Případ se odehrál v tuzemsku. Rozvedený otec se na evropskou instanci obrátil proto, že mu tuzemská justice neumožnila styk s dětmi poté, co je exmanželka bez jeho vědomí a souhlasu přestěhovala z Brna do Prahy. Rozsudek by mohl mít vliv na posuzování podobných případů v budoucnu.
před 3 hhodinami

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejhorší humanitární krize světa sílí. Súdán doplácí na válku s Íránem

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.
před 6 hhodinami
Načítání...