Ramalláh - Když 11. listopadu 2004 zemřel prezident palestinské autonomie a dlouholetý vůdce Palestinců Jásir Arafat, většina komentátorů to považovala za příležitost k pozitivní změně v oblasti. Zejména kvůli tomu, že USA a Izrael viděly v Arafatově osobě zásadní překážku pro mír. To se ale nestalo. Na palestinské straně vzniklo po ovládnutí pásma Gazy radikálním hnutím Hamas dvojvládí a mírový proces mezi Izraelci a Palestinci prakticky vůbec nepokročil.
Smrt Jásira Arafata mír na Blízkém východě nezajistila
Zpočátku to ale vypadalo nadějně. Prezidentem palestinské autonomie byl v lednu 2005 zvolen Mahmúd Abbás, který se o měsíc později setkal s tehdejším izraelským premiérem Arielem Šaronem v Egyptě, kde se obě strany zavázaly ukončit vzájemné násilné akce. Hamas s tím ale již tehdy nesouhlasil. Izrael se též v srpnu 2005 stáhnul ze všech 21 osad v pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace pásma Gazy, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967. Klid to ale nepřineslo, spíše naopak: V pásmu začaly již v polovině roku 2006 ozbrojené konflikty mezi palestinskými stranami Fatah a Hamas a v polovině června 2007 pásmo Gazy zcela ovládl Hamas.
Palestinské parlamentní volby v lednu 2006 vyhrálo radikální hnutí Hamas, které neuznává Izrael a jež se nezřeklo ozbrojeného boje proti němu. Hamas sestavil vládu, kterou ale Izrael ani USA a EU neuznaly. Po bojích mezi Hamasem a Fatahem byla v březnu 2007 sestavena vláda národní jednoty obou formací, která ale trvala jen do červnového ovládnutí pásma Gazy Hamasem. Poté Abbás kabinet rozpustil, jmenoval nouzovou vládu a izraelská vláda vyhlásila pásmo Gazy za „nepřátelskou entitu“.
5 minut
Rozhovor s Petrem Zavadilem
Život Jásira Arafata:
Pro některé byl dlouholetým teroristou, pro jiné však národněosvobozeneckým vůdcem, protože byl 40 let symbolem bojů Palestinců za nezávislý stát. Terorismu se zřekl až koncem roku 1988, v 90. letech se potom stal jistou nadějí na vyřešení dlouholetého izraelsko-palestinského konfliktu. Jako šéf Organizace pro osvobození Palestiny se zapojil do tajných jednání s Izraelem, která vyústila v podpis dohody o vzniku palestinské autonomie v září 1993. V následujícím roce se pak po 27 letech v exilu vrátil do Palestiny a rovněž spolu s Izraelci Jicchakem Rabinem a Šimonem Peresem obdržel Nobelovu cenu za mír.
Izrael uskutečnil několik vojenských akcí proti Hamasu. Například v březnu 2008 chtěl Izrael zasáhnout infrastrukturu teroristických skupin, které střílely rakety na Izrael. Zahynulo přes 60 Palestinců. Jistou nadějí bylo vyhlášení příměří mezi Izraelem a Hamasem loni v červnu, které ale skončilo v prosinci 2008. Poté na přelomu roku 2008 následovala velká vojenská konfrontace v pásmu Gazy, při které chtěl Izrael přimět Hamas, aby přestal ostřelovat izraelské území. Konflikt skončil po 22 dnech příměřím a vyžádal si přes 1400 mrtvých Palestinců a 13 Izraelců.
V září 2009 vyzval k obnově mírových jednání obě strany nový americký prezident Barack Obama, který se v New Yorku sešel s Abbásem i izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Stále je nejasný osud vnitropalestinského usmíření. Hamas zakázal v Gaze prezidentské a parlamentní volby, které na leden 2010 vyhlásil koncem října Abbás. Ten navíc vyhrožuje, že ve volbách nebude kandidovat. „Nemyslím si, že by se chtěl zbavit moci. Mám pocit, že je to gesto pro Spojené státy – Snažte se se mnou víc jednat a já se budu snažit ve funkci vydržet,“ vysvětlil redaktor ČT Petr Zavadil.
GALERIE
Podpis dohody o Blízkém východě v roce 1993