Slovinsko a Francie se přou o ostatky krále Karla X.

3 minuty
Francouzsko-slovinský spor o ostatky krále Karla X.
Zdroj: ČT24

Mezi Slovinskem a Francií se rozhořel netradiční spor o ostatky předposledního francouzského panovníka Karla X. Část historiků je chce přemístit ze slovinské Nové Gorici do vlasti. Plán vydat obsah hrobky skoro 180 let po panovníkově smrti se ale Slovincům nezamlouvá.

Francouzského krále Karla X. vyhnala z vlasti revoluce. Jeho cesta do exilu, jež vedla i přes Čechy, se zastavila na konci těsné chodby v klášteře Kostanjevica na území dnešního Slovinska. Spolu s panovníkem v hrobce v Nové Gorici spočinulo i dalších pět potomků Bourbonů.

Většina francouzských králů přitom spočívá v bazilice Saint-Denis na severním okraji Paříže. Podle některých historiků je nejvyšší čas, aby se k nim připojil i Karel X. V Paříži už pro něj připravili i hrob.

Francouzům může návrat jeho ostatků pomoci vyrovnat se s vlastní minulostí a splní to i Karlovo přání, míní historik Philippe Delorme. „Zemřel v Gorici tak trochu náhodou, nevybral si to. Kdyby měl na výběr, určitě by chtěl zemřít ve Francii. Jenže kvůli politice musel odejít do exilu,“ podotkl expert.

Hrobka Karla X.
Zdroj: ČT24

S tím ovšem ostře nesouhlasí ve slovinské Nové Gorici. Podle starosty města Mateje Arcona bylo Karlovo přání zcela opačné, přestože zemřel jen pár dní po příjezdu do města na choleru. „Tuto iniciativu samozřejmě nepodporujeme, hlavně proto, že král tady je pohřbený už skoro 180 let, je to součást našeho dědictví a bylo to jeho poslední přání. Sám si vybral místo posledního odpočinku,“ prohlásil slovinský politik.

Překvapený je i opat františkánského kláštera Jernej Kurinčič. Právě slovinští františkáni se o šest hrobů vyrobených z místního mramoru starají od samotného začátku – bez jakékoli finanční podpory z francouzské strany. „Žádný plán na přemístění ostatků se nikdy neobjevil, takže neočekáváme, že by k tomu došlo teď, 180 let poté,“ sdělil duchovní.

Plán skupiny historiků zatím skutečně není oficiální. Delorme a jeho partneři chtějí co nejdřív oslovit slovinského velvyslance ve Francii a snaží se pro svůj plán zajistit podporu francouzské vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...