Bratislava - Jména lidí a společností, které za druhé světové války převzaly zabavený židovský majetek, dnes na svých webových stránkách zveřejnil slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Židovské oběti arizace, tedy vyvlastnění ve prospěch nežidovských obyvatel, podle historika ÚPN Jána Hlavinky peníze za své podniky většinou nedostaly. V seznamu figurují více než dvě tisícovky podniků, které byly v letech 1939 až 1945 arizovány.
Mezi těmi, kterým židovský majetek připadl, je většina jednotlivců, ale například také místní velitelství Hlinkovy gardy nebo prodejce automobilů Fa Fiat. K majetku židovských obyvatel Slovenského státu se dostal i spisovatel Ľudo Ondrejov, který arizoval bratislavské knihkupectví a obchod s hudebninami. Lázně v Baldovcích získalo římskokatolické spišské biskupství, v jehož čele stál biskup Ján Vojtaššák obviňovaný z protižidovských postojů. Ve Starém Smokovci převzal majetek Spolek Slovenského Červeného kříže, v Žilině Matica slovenská.
„Hodnotu měli (noví majitelé) zaplatit na státem blokovaný účet znějící na jméno původního majitele. Jelikož byl ale blokovaný, neplatilo se původnímu majiteli, nýbrž státu,“ popsal Hlavinka způsob převodu majetku v období nejintenzivnější arizace v letech 1940 až 1942.
Ceny za nedobrovolný prodej podniků, které měly v roce 1940 v přepočtu hodnotu přibližně 530 milionů slovenských korun, se podle něj navíc často uměle podhodnocovaly. „Charakteristikou arizace byla korupce a živelnost,“ poznamenal Hlavinka. Výsledkem bylo, že vyvlastnění způsobilo značné hospodářské ztráty, mnoho podniků navíc v rukou nových majitelů zkrachovalo.
Slovenský ÚPN funguje od roku 2003 a jeho hlavním úkolem je analyzovat období nesvobody, vést evidenci dokumentů z období komunismu i z období druhé světové války a zabezpečit jejich zpřístupnění veřejnosti. Ústav také dává podněty k trestnímu stíhání.
