Slovenské nemocnice na pokraji kolapsu. Čtvrté oddlužení bude poslední, slibuje vláda

Slovenským nemocnicím hrozí nedostatek léků, materiálu i přerušení dodávek elektřiny. Zařízení mají obří dluhy, které se za ně teď chystá zaplatit stát. Vyčlenit na to musí v přepočtu až 14 miliard korun. Slovensko k tomu už v minulosti přistoupilo třikrát. Současný kabinet v režii premiéra Roberta Fica slibuje, že tentokrát je to naposledy. Podle expertů není na vině málo peněz, ale vedení nemocnic neschopné ušetřit.

Slovensko mezi lety 2003 a 2011 uhradilo dluhy nemocnic za více než 32 miliard korun, státní zařízení jsou ale znovu v hlubokém minusu. Dluhy dosáhly ke konci loňska bezmála 550 milionů eur (14,9 miliard korun), což odpovídá více než třetině ročního rozpočtu tamního ministerstva zdravotnictví.

Oproti stavu v době posledního oddlužení před pěti lety stouply závazky na trojnásobek. „Obecným problémem je fakt, že náklady nemocnic nejsou v dostatečné míře pokryty výnosy od zdravotních pojišťoven. Nemocnice rovněž čelí skrytému dluhu v podobě nevyhovující infrastruktury, protože investice do této oblasti jsou z dlouhodobého hlediska poddimenzovány,“ uvedlo slovenské ministerstvo zdravotnictví. Značnou část nákladů prý tvoří výdaje na zaměstnance.

Letos tak Ficova vláda zaplatí za státní nemocnice dluhy ve výši téměř 12 miliard korun. Aby nešlo o nedovolenou podporu, vezme na sebe i nezaplacené faktury regionálních, často soukromých zařízení, za další dvě miliardy.

Více peněz na dluhy šlo jen za druhé vlády Mikuláše Dzurindy, tehdy však mířily do celého zdravotnictví, ne jen do nemocnic, upozorňuje Denník N.

Defibrilátor
Zdroj: ISIFA/Thinkstock

„Nemyslím si, že by to byl problém, rozpočet s těmito penězi počítá,“ podotkl ministr zdravotnictví Tomáš Drucker (SMER-SD). K zaplacení dluhů by mohlo dojít v průběhu několika měsíců. Stát přitom přichází o peníze hned několikrát. Kromě generování dluhů totiž nemocnice často ani neplatí daně, sociální odvody nebo zdravotní pojištění.

Drucker už sestavil tým odborníků z ministerstev financí a zdravotnictví, který má určit, za jakých podmínek nemocnicím stát faktury zaplatí. Podle odborníků je největší problém v tom, že vedení nemocnic nikdo nemotivuje k šetření. Ředitelé vědí, že stát nakonec jejich dluhy zaplatí.

„Nyní se nevyplatí hospodařit efektivně, špatně hospodařící subjekty nečeká trest. Jsou si vědomy toho, že jsou velké, nenahraditelné a stát je v konečném důsledku oddluží. Musí přijít nějaký trest za to, že někdo špatně hospodaří. Konkurz, odprodej majetku, zavírání nemocnic, abychom se mohli přikrývat jen takovou peřinou, na kterou máme,“ zdůraznil analytik INEKO Dušan Zachar.

Analýzy přitom ukazují, že ve slovenském zdravotnictví je peněz dost, ale plýtvá se s nimi. Nemocnic je totiž moc a nakupují draze. Jen na obvazech a plenách by se dalo ušetřit ročně přes půl miliardy korun. „Na hlavu dáváme podobně – ne-li víc peněz jako Česká republika, ale výsledky zdravotnictví máme o mnoho horší než Česko. Je tu tedy obrovský prostor na zlepšení,“ konstatoval Zachar.

Nahrávám video

Slovenské zdravotnictví srážejí i korupční skandály. V poslední době média upozornila na nákup tomografu předražený možná až o třicet milionů korun nebo na smlouvy za 370 milionů, které státní pojišťovna uzavřela s firmami 77leté tety svého ředitele.

Peníze pak nestačí ani na samotnou péči o pacienty, což dlouhodobě kritizuje prezident Andrej Kiska. „Měsíce čekání, než se člověk dostane k odbornému lékaři, jsou – řekl bych – až hanbou pro moderní společnost,“ konstatoval Kiska.

Téma špatného stavu zdravotnictví, které čelilo aférám s předraženými nákupy techniky či protestům zdravotních sester, bylo jedním z hlavních témat kampaně před březnovými volbami. Strana SMER – sociální demokracie premiéra Fica dosadila v nové koaliční vládě na post ministra zdravotnictví manažera Tomáše Druckera, který dříve stál v čele Slovenské pošty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádalo 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 16 mminutami

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 42 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 2 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 6 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 13 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...