Slovenské nemocnice na pokraji kolapsu. Čtvrté oddlužení bude poslední, slibuje vláda

Slovenským nemocnicím hrozí nedostatek léků, materiálu i přerušení dodávek elektřiny. Zařízení mají obří dluhy, které se za ně teď chystá zaplatit stát. Vyčlenit na to musí v přepočtu až 14 miliard korun. Slovensko k tomu už v minulosti přistoupilo třikrát. Současný kabinet v režii premiéra Roberta Fica slibuje, že tentokrát je to naposledy. Podle expertů není na vině málo peněz, ale vedení nemocnic neschopné ušetřit.

Slovensko mezi lety 2003 a 2011 uhradilo dluhy nemocnic za více než 32 miliard korun, státní zařízení jsou ale znovu v hlubokém minusu. Dluhy dosáhly ke konci loňska bezmála 550 milionů eur (14,9 miliard korun), což odpovídá více než třetině ročního rozpočtu tamního ministerstva zdravotnictví.

Oproti stavu v době posledního oddlužení před pěti lety stouply závazky na trojnásobek. „Obecným problémem je fakt, že náklady nemocnic nejsou v dostatečné míře pokryty výnosy od zdravotních pojišťoven. Nemocnice rovněž čelí skrytému dluhu v podobě nevyhovující infrastruktury, protože investice do této oblasti jsou z dlouhodobého hlediska poddimenzovány,“ uvedlo slovenské ministerstvo zdravotnictví. Značnou část nákladů prý tvoří výdaje na zaměstnance.

Letos tak Ficova vláda zaplatí za státní nemocnice dluhy ve výši téměř 12 miliard korun. Aby nešlo o nedovolenou podporu, vezme na sebe i nezaplacené faktury regionálních, často soukromých zařízení, za další dvě miliardy.

Více peněz na dluhy šlo jen za druhé vlády Mikuláše Dzurindy, tehdy však mířily do celého zdravotnictví, ne jen do nemocnic, upozorňuje Denník N.

Defibrilátor
Zdroj: ISIFA/Thinkstock

„Nemyslím si, že by to byl problém, rozpočet s těmito penězi počítá,“ podotkl ministr zdravotnictví Tomáš Drucker (SMER-SD). K zaplacení dluhů by mohlo dojít v průběhu několika měsíců. Stát přitom přichází o peníze hned několikrát. Kromě generování dluhů totiž nemocnice často ani neplatí daně, sociální odvody nebo zdravotní pojištění.

Drucker už sestavil tým odborníků z ministerstev financí a zdravotnictví, který má určit, za jakých podmínek nemocnicím stát faktury zaplatí. Podle odborníků je největší problém v tom, že vedení nemocnic nikdo nemotivuje k šetření. Ředitelé vědí, že stát nakonec jejich dluhy zaplatí.

„Nyní se nevyplatí hospodařit efektivně, špatně hospodařící subjekty nečeká trest. Jsou si vědomy toho, že jsou velké, nenahraditelné a stát je v konečném důsledku oddluží. Musí přijít nějaký trest za to, že někdo špatně hospodaří. Konkurz, odprodej majetku, zavírání nemocnic, abychom se mohli přikrývat jen takovou peřinou, na kterou máme,“ zdůraznil analytik INEKO Dušan Zachar.

Analýzy přitom ukazují, že ve slovenském zdravotnictví je peněz dost, ale plýtvá se s nimi. Nemocnic je totiž moc a nakupují draze. Jen na obvazech a plenách by se dalo ušetřit ročně přes půl miliardy korun. „Na hlavu dáváme podobně – ne-li víc peněz jako Česká republika, ale výsledky zdravotnictví máme o mnoho horší než Česko. Je tu tedy obrovský prostor na zlepšení,“ konstatoval Zachar.

3 minuty
Události: Další oddlužení slovenských nemocnic
Zdroj: ČT24

Slovenské zdravotnictví srážejí i korupční skandály. V poslední době média upozornila na nákup tomografu předražený možná až o třicet milionů korun nebo na smlouvy za 370 milionů, které státní pojišťovna uzavřela s firmami 77leté tety svého ředitele.

Peníze pak nestačí ani na samotnou péči o pacienty, což dlouhodobě kritizuje prezident Andrej Kiska. „Měsíce čekání, než se člověk dostane k odbornému lékaři, jsou – řekl bych – až hanbou pro moderní společnost,“ konstatoval Kiska.

Téma špatného stavu zdravotnictví, které čelilo aférám s předraženými nákupy techniky či protestům zdravotních sester, bylo jedním z hlavních témat kampaně před březnovými volbami. Strana SMER – sociální demokracie premiéra Fica dosadila v nové koaliční vládě na post ministra zdravotnictví manažera Tomáše Druckera, který dříve stál v čele Slovenské pošty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 36 mminutami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 5 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...