Slovenská prokuratura navrhuje Kočnerovi v kauze padělaných směnek 20 let vězení

Slovenský prokurátor navrhl tresty 20 let vězení pro kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera i exministra hospodářství a někdejšího šéfa soukromé televize Markíza Pavola Ruska v případu padělání směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,73 miliardy korun). Ve své závěrečné řeči se prokurátor před soudem také vyslovil pro uložení pokuty 300 tisíc eur (7,5 milionu korun) Kočnerovi. Obhajoba navrhla zamítnutí obžaloby. Soud odročil líčení na 27. února, kdy budou obžalovaní moci využít svého práva na poslední vyjádření k případu.

Proplacení zmíněných směnek požadovala kromě jiných i od Markízy jedna z Kočnerových firem. Ten v jiném případu čelí obžalobě z objednání předloňské vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka.

Rusko podle prokuratury směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko dlužné úpisy vystavil jako fyzická osoba a zároveň podepsal za Markízu, která se tak stala ručitelem. Vzhledem k tomu, že Rusko jako hlavní dlužník ze směnek vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit je by zůstala Markíze.

„Je vyloučeno, aby směnky (v době svého údajného vystavení) existovaly. Nikdo je neviděl,“ řekl u soudu prokurátor Ján Šanta s odvoláním na výpovědi svědků. Dodal, že motivem padělání směnek byly „hamižnost a mamon“ Kočnera poté, co zjistil, že jiní spolumajitelé Markízy dostali za prodej svých podílů v televizi více peněz než Rusko.

Znalkyně, která zkoumala Ruskovy podpisy na směnkách, dříve u soudu vyjádřila přesvědčení, že jsou až z období po roce 2013.

Rusko se u soudu hájil tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání finančního sporu s Kočnerovou firmou Gamatex v době, kdy byla podle něj ohrožena vysílací licence pro Markízu. V rámci sporu se Kočner ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí Markíza prostřednictvím pracovníků bezpečnostní agentury. Podle Šanty zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Byla porušena práva obhajoby, tvrdí advokáti

Markíza označuje směnky za podvrh a tvrdí, že v kauze postupovali Rusko a Kočner ve shodě. Bratislavský okresní soud v roce 2018 uložil Ruskovi i Markíze jednu ze zmíněných směnek proplatit, krajský soud rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání společnosti přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Rusko i Kočner vinu odmítají. Jejich advokáti tvrdili, že v procesu byla porušena práva obhajoby. Stěžovali si, že soud nepředvolal další svědky a znalce a že nebyly prozkoumány všechny listiny, jak to sami navrhovali. Jeden z obhájců také zpochybnil znalecký posudek zmíněné znalkyně.

Soudy měly rozhodnout v Kočnerův prospěch

Podle dříve uniklých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem také koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm stáli na různých stranách. Přepisy také poukázaly na to, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jednoho z dlužných úpisů pomáhala již bývalá náměstkyně na slovenském ministerstvu spravedlnosti Monika Jankovská.

Někdejší politička Jankovská, které byl po rezignaci na místo náměstkyně pozastaven výkon soudcovské funkce, kontakty s Kočnerem popřela. Zmíněné informace z Kočnerova mobilního telefonu získala policie při vyšetřování Kuciakovy vraždy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 2 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 4 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 5 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 5 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 8 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
21. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...