Bratislava - Slovensko a Rakousko plánují postavit ropovod z Bratislavy do rafinerie ve Schwechatu u Vídně. Má jím proudit ruská ropa do Rakouska a Slovensko má vydělávat na tranzitních poplatcích. Proti stavbě potrubí se ale zvedla vlna nevole. Lidem se nelíbí, že jeho plánovaná trasa vede přímo přes hlavní město.
Sdružení Ne ropovodu! bojuje proti stavbě ropovodu v okolí Bratislavy už čtyři roky. I díky němu mine Žitný ostrov - zásobárnu pitné vody pro celou Bratislavu. Nová trasa ho ale přivádí velmi blízko zastavěnému území a ropovod tak nejspíš povede tisícům lidí přímo pod okny.
Žitný ostrov je obrovskou zásobárnou podzemních vod a jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí Slovenska. Ostrov byl téměř neomezenou zásobárnou vody, která dokázala napojit i 12 milionů lidí. Bratislava však o toto unikátní bohatství v 70. letech téměř přišla. Podzemní vody totiž otrávily nebezpečné látky z nedaleké rafinérky. Objem jedovatých látek odhadli odborníci v roce 1973 na 100 tisíc kubických metrů. Obyvatelé Bratislavy proto skoro rok chodili pro vodu k cisternám, dokud se nenalezly další zdroje vody.
Ministerstvo hospodářství vášně uklidňuje. Podle něj ještě není o přesné poloze rozhodnuto. Městskou trasu ale prosazuje. Ropovod má navíc podle ministerstva být šest metrů pod zemí a moderní technologie prakticky vyloučí možnost nehody.
Spojnice Družby s Rakouskem není pro Slovensko výhodná jen kvůli tranzitním poplatkům - má být i bezpečnostní pojistkou. Pokud by Rusko zavřelo kohouty, tak jako to udělalo před čtyřmi lety s plynem, mohlo by Slovensko odebírat ropu od souseda. Politická podpora ropovodu je proto jednoznačná.
Bratislavský kraj i městské části ale prosazují severní trasu, která se obcím vyhýbá. „Je to delší, ekonomicky náročnější, ale na druhé straně je to přátelštější vůči lidem a to je třeba vzít do úvahy,“ upozornil hejtman Bratislavského kraje Pavol Frešo. Vliv na životní prostředí má posoudit vědecká studie. Teprve pak se rozhodne, kdy a hlavně kudy se bude stavět.
