Washington – Krátce před tím, než převzal Barack Obama v Norsku Nobelovu cenu míru, začal plnit jeden ze svých předvolebních slibů – chce napravit vztahy s americkými Indiány. Obamova administrativa Indiánům vyplatí 3,4 miliardy dolarů jako náhradu škody za to, že americká vláda špatně hospodařila s výnosy z indiánských pozemků.
Před 150 lety rozdělil Kongres USA kmenová území na drobné parcely a ty pak rozdal jednotlivým Indiánům. Pozemky za ně často dál spravovala vláda a zisky jim potom posílala. Ukázalo se ale, že vláda měla příliš dlouhé nehty, za kterými velká část zisků zůstala. Indiáni se proto před 13 lety vzbouřili a podali hromadnou žalobu. Teď přichází pokus o usmíření.
„Po více než desetiletém sporu kolem toho, jak americká vláda spravovala víc než 300 000 individuálních účtů, jsme vyjednali dohodu. V širší rovině jsme proto, abychom napravili minulou křivdu,“ slíbil americký ministr vnitra Ken Salazar.
Na pozemcích za dlouhá léta vznikly pastviny, vyrostly doly, pily nebo dokonce ropné vrty a naleziště plynu. Jen za rok 2009 vydělaly 300 miliónů dolarů. Indiáni tvrdí, že z těchto částek dostávají jen almužnu. Vleklý soud teď ukončuje vládní návrh na vyplacení jednorázového odškodného ve výši 3 a půl miliardy dolarů. Podle Indiánů je to málo – vláda jim prý dluží asi 47 miliard. Na dohodu ale nakonec přeci jen přistoupili.
„Po střízlivé úvaze jsme nuceni se dohodnout. Naše skupina je každým dnem menší, protože naši staří umírají a už nikdy se nedočkají spravedlivého odškodnění,“ uvedla vedoucí žalující strany Elouise Cobellová.
Ti, kteří se přelomového rozhodnutí dočkali, si ale budou muset ještě několik měsíců počkat. Plán ještě musí schválit federální soud a také Kongres. Pro Baracka Obamu by to bylo alespoň malé vítězství. Většinu předvolebních slibů se mu totiž zatím plnit nedaří.
