Slavný Koh-i-noor získali Britové jako dobrovolný dar, zní z Indie

K blížícím se 90. narozeninám Alžběty II. přichází z Indie nečekaný dárek. Tamní vrchní prokuratura totiž tvrdí, že legendární diamant Koh-i-noor, nyní součást britských korunovačních klenotů, neputoval z Indie do monarchie násilně, ale šlo o dobrovolný dárek jednoho z vládců provincie Paňdžáb. Prohlášení tak výrazně oslabuje úsilí aktivistů, kteří požadují jeden z nejznámějších šperků světa vrátit zpět.

Diamant putoval z Indie do Británie v polovině 19. století. „Byl darován dobrovolně Randžítem Singhem Britům jako kompenzace za pomoc v sikhských válkách. Koh-i-Noor není kradeným předmětem,“ uvedl podle britského listu The Guardian před soudem zástupce generálního prokurátora Randžít Kumár.

Paňdžábský vládce Randžít Singh zemřel v roce 1839 a podle některých zdrojů diamant odkázal hinduistickému chrámu. Podle jiných ho zdědil jeho syn, který ho jako desetiletý v roce 1849 spolu s královstvím postoupil Britům. Historické území Paňdžáb je dnes rozdělen mezi Pákistán a Indii.

Diamant Koh-i-Noor, v překladu Hora světla, má 106 karátů a je součástí britských korunovačních klenotů. Již několik dekád na něj vznáší nároky právníci z Indie, Pákistánu, Íránu či Afghánistánu. Nalezen byl asi ve 13. století v Indii a pak prošel rukama několika vládců.

V současném slyšení požaduje jeho vrácení do Indie tamní nevládní organizace All India Human Rights & Social Justice Front. Loni v prosinci předal soudu v pákistánském městě Láhaur petici pákistánský právník Džavaid Ikbál Džafrí, který rovněž požaduje vrácení kamene po britské královně Alžbětě II.

Současný britský premiér David Cameron v roce 2010 při návštěvě Indie prohlásil, že diamant zůstane v Británii. „Pokud bychom jednou řekli ano, pak bychom také někdy mohli najít prázdné Britské muzeum,“ řekl Cameron s odkazem na britskou koloniální minulost.

Drahokam nosila původně královna Viktorie jako součást náramku. Do koruny byl poprvé zasazen před korunovací královny Alexandry, manželky Eduarda VII., v roce 1902. Devět let nato byl vložen do koruny královny Marie a konečně v roce 1937 do koruny Alžběty, matky dnešní britské královny. Na veřejnosti se naposledy objevil na rakvi královny matky při pohřbu v roce 2002. Stane-li se králem princ Charles, měla by diamant veřejnost vidět v koruně na hlavě jeho manželky Camilly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...