Islámábád – Spory mezi vládou a opozicí v Pákistánu se dále vyostřují. Expremiéra Bhuttová se ocitla na dalších sedm dní v domácím vězení, odkud vyzvala prezidenta Mušarafa ke složení všech jeho funkcí. Prohlásila také, že pokud tak neučiní, její strana bude nadcházející parlamentní volby bojkotovat. Zvyšuje se také nátlak západních zemí i OSN na odvolání výjimečného stavu, do Pákistánu se chystá také náměstek americké ministryně zahraničí John Negroponte.
Bhuttová se dnes chystala na protestní cestu do Islámábádu, její konvoj však byl zadržen ještě před odjezdem. Její dům v Lá-hauru obléhaly celý den stovky policistů i opozičních příznivců. „Nikdo nesmí za žádných okolností ven z domu, hlídá tu policie i vězeňská správa,“ komentoval situaci náčelník policie Aftab Cheema. Tisíce opozičních příznivců přesto demonstrovaly nejen v Lá-hauru, ale i v Karáčí či Pešaváru. Protestující se na všech místech střetli s policií. Několik desítek lidí bylo zadrženo.
„V Pákistánu vládne diktátor. Je čas nastolit demokracii,“ prohlásila dnes Bhuttová a dodala, že armáda, která mimo jiné disponuje jadernými zbraněmi, má příliš velkou moc. A právě spojení funkce vrchního velitele armády a prezidenta, jak je tomu v případě Mušarafa, je trnem v oku nejen opozice, ale i zbytku světa. Masivní policejní akce proti demonstracím obyvatel považuje Bhuttová za nevratnou překážku v dalších jednáních s vládní garniturou. Po skončení domácího vězení chce expremiéra vytvořit širokou koalici opozičních vůdců a dál usilovat o demokratizaci země.
Vedle pákistánské opozice už tlačí na Mušarafa také Velká Británie a dalších 52 zemí sdružených v Commonwealthu, kam také patří Pákistán. V pondělí ho k návratu k ústavnímu pořádku vyzvali také americký prezident Bush a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Mušaraf už dříve prohlásil, že se vzdá svých vojenských funkcí a stane se civilním prezidentem. Učiní tak ale až poté, jakmile nejvyšší soud potvrdí jeho kandidaturu v říjnových prezidentských volbách. V těch byl ale zvolen v rozporu s ústavou, protože jako příslušník vojenských sil neměl právo kandidovat.
