Peking - Podle odhadů čínských úřadů žije v zemi přes 80 milionů handicapovaných. Více než polovina z nich je práceschopná. Zaměstnání má ale jen 21 milionů, zbytek postižených nemá možnost obživy. Čínská vláda se proto snaží bojovat proti diskriminaci postižených lidí, chce je začlenit do společnosti.
Podle posledního dostupného údaje z roku 2007 investovala čínská vláda na pomoc handicapovaným téměř 1,2 miliardy korun. Kritici tvrdí, že to nestačí. Řada lidí si stěžuje, že se k nim pomoc vůbec nedostane. Postižení lidé se tak často musejí spolehnout sami na sebe.
Jednačtyřicetiletý Wu Wej-chung je tělesně postižený. V mládí si poranil páteř a nemůže chodit. Doma v provincii Chenan byl nezaměstnaný, vláda mu vyplácela podporu 125 korun měsíčně. Nakonec si ale našel v Pekingu práci, dělá řidiče tříkolového taxíku. Pracuje 13 hodin denně a měsíčně si přijde asi na 5000 korun. „Je to tak lepší. Někteří z nás nemají práci a musí sedět doma. U mě doma, nemají lidé jako já, co dělat a nemají peníze,“ říká Wu Wej-chung.
Aktivistka Sang Lan tvrdí, že čínská vláda udělala v podpoře postiženým za poslední desetiletí obrovský pokrok. Čínská šampiónka v přeskoku koně spadla v roce 1998 při Hrách dobré vůle a zlomila si krční páteř. Je na třiceti procentech těla ochrnutá. Dnes reprezentuje několik organizací na pomoc postiženým.
Bývalá gymnastka Sang Lan říká: „Mnoho věcí se tady zlepšilo. Od přístupnosti do různých zařízení až po informovanost veřejnosti. Stále se ale ještě nemůžeme srovnávat s rozvinutými zeměmi.“ K odstraňování zakořeněných čínských předsudků vůči postiženým podle Lan nesmírně přispěla loňská paralympiáda v Pekingu.
Pokrok v emancipaci postižených je ale nepřehlédnutelný. Vloni například čínská vláda schválila zákon proti jejich diskriminaci. Dosažení kvality, s jakou o své nemohoucí občany pečují vyspělé země západního světa, je v Číně podle expertů tedy pouze otázkou času.
