Silicon Valley bojuje o svou budoucnost

Washington - Ve Washingtonu právě vrcholí jedna důležitá obchodní bitva. Šéfové firem na moderní technologie z kalifornského Silicon Valley lobbují za možnost zaměstnávat víc cizinců. Podle současných pravidel totiž musí mnozí i vysoce kvalifikovaní lidé ze zahraničí čekat na povolení i několik let. Slavné údolí ale kromě toho čeká i další boj o budoucnost - tentokrát s potenciální texaskou konkurencí.

Silicon Valley může být sice americkým technologickým zázrakem, ale bez přílivu zahraničních mozků by bylo jen obyčejnou průmyslovou zónou. Čtyřicet a možná až padesát procent místních společností má alespoň jednoho zakladatele, který se narodil v zahraničí, upřesňuje novinářka Lauren Heplerová.

Také Vivek Wadhwa přišel do Ameriky před třiceti lety z Indie. Podnikatel a univerzitní profesor vybudoval softwarovou firmu s obratem 120 milionů dolarů a nyní se stal jedním z nejhlasitějších bojovníků za to, aby vláda vyšla vstříc zahraničním talentům. „Musíte jen zvýšit počet víz a pracovních povolení a problém se vyřeší sám. Všichni z celého světa sem stále chtějí přijít. Ať už jde o podnikatele z Česka, Španělska, Indie nebo Číny - všichni sem pořád chtějí,“ říká.

Studenti pod jeho vedením zdokonalují 3D tiskárny, díky nimž si budou například řidiči moci sami vyrobit náhradní díly do auta. Na cizincích, jako byl kdysi Wadhwa, stojí úspěch kalifornského údolí, které řídí celý počítačový svět.

3 minuty
Reportáž Martina Řezníčka
Zdroj: ČT24

I kdyby se ale Silicon Valley a Kalifornie dokázaly s nedostatkem přistěhovalců vypořádat, čeká je další bitva o budoucnost - tentokrát nikoliv ze strany světové konkurence, která je přirozeně čím dál silnější. Útok přichází přímo zevnitř Spojených států, říká zpravodaj ČT Martin Řezníček. Texaský guvernér Rick Perry totiž tvrdí, že na západním pobřeží vládne byrokracie - kalifornské údolí by rád přestěhoval na texaské pláně a láká k tomu i spotem.

V garáži pánů Hewletta a Packarda kdysi fenomén Silicon Valley vznikl a počítačoví giganti teď bojují o to, aby se jednou podobné muzeum nestalo z celého údolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 51 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...