Si Ťin-pching s Merkelovou v Berlíně otevřeli pavilon pro pandy. Čína má zájem o hlubší vztahy

2 minuty
Berlín je pátým městem v Evropě, které hostí pár pand velkých
Zdroj: ČT24

Německá kancléřka Angela Merkelová se v Berlíně sešla s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Kromě jednání o vzájemné spolupráci či přípravě nadcházejícího summitu G20 měli na programu i otevření nového pavilonu zoologické zahrady pro pár pand velkých. Čína využívá tyto medvědovité šelmy v rámci diplomacie. Zvířata se tak dostanou do zoo jen v těch zemích, které s ní mají dobré vztahy. Čínský prezident vyjádřil přání, aby se vztahy s Německem dále prohloubily.

„Doufám, že se brzy zabydlí v novém domově a jednoho dne budou mít třeba i mladé,“ řekl Si před pavilonem zoo, do něhož se vstupuje tradiční čínskou bránou. Samička Meng-meng a její partner Tiao-čching se podle něj mohou stát velvyslanci společného přátelství.

Za dva sympatické diplomaty označila pandy ve věku tří a sedmi let také německá kancléřka. „Berlíňané mají zcela zvláštní vztah k medvědům a velké srdce pro ně,“ poznamenala s tím, že německá metropole má medvěda i ve znaku. Krátce poté spolu s čínským prezidentem nový pavilon otevřela.

  • Zhruba osmaosmdesátikilová samička Meng-meng a její asi stodvanáctikilový partner Tiao-čching do Berlína přiletěli 24. června a od té doby se aklimatizovali v zoologické zahradě v západní části německé metropole. Ta je na pandy zvyklá, už v letech 1980 až 2012 tam žil samec Pao-pao, který se dožil 34 let, a byl tak považován za nejstarší v zajetí žijící pandu.
  • Před časem čínský prezident slíbil pandu například Finsku. V Evropě se těmito šelmami mohou pochlubit v současnosti například zahrady ve Vídni, Madridu, Edinburghu či francouzském Saint-Aignan.
  • Ve volné přírodě v současnosti žije zhruba 1800 jedinců pandy velké. Mezinárodní svaz na ochranu přírody loni pandu přeřadil z kategorie ohrožených druhů na seznam druhů zranitelných, tedy o kategorii níže.

Výstavbu pavilonu provázela kritika

Obě pandy budou žít ve zcela novém pavilonu za zhruba deset milionů eur. Jeho výstavbu kritizovali němečtí ochránci zvířat, podle nichž by se peníze daly využít lépe, třeba na přestavbu některých stávajících pavilonů, které jsou podle nich pro zvířata nedostačující.

Dalších asi 900 tisíc eur (23,5 milionu korun) ročně bude berlínská zoo za pandy platit Číně, v jejímž majetku zůstávají. Německá metropole je má pouze zapůjčené, zatím na 15 let. I případná pandí mláďata budou patřit Pekingu. 

Si Ťin-pching a Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/AP/Wolfgang Kumm

Merkelová čeká od summitu G20 složitá vyjednávání

Merkelová a čínský prezident se v německé metropoli sešli už v úterý večer, kdy jednali především o bilaterálních vztazích a vyhrocené situaci kolem Severní Koreje. Ve středu měli na programu mimo jiné diskuzi o přípravě summitu G20. „Dát dohromady 20 států a všechny jejich představy není úplně jednoduché,“ poznamenala kancléřka.

Merkelová věří, že se podaří překážky překonat. Podle pozorovatelů není vůbec jisté, že se summitu velkých ekonomik, který proběhne v pátek a sobotu v Hamburku, podaří schválit závěrečnou deklaraci.

Delegace čínského prezidenta a německé kancléřky na společné schůzce v Berlíně
Zdroj: ČTK/AP/Steffi Loos

Příčinou obav je hlavně postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se zejména v otázkách ochrany klimatu a volného obchodu odlišuje od většiny ostatních zemí G20. Trump nedávno rozhodl, že Spojené státy odstoupí od pařížské dohody o ochraně klimatu a často také zmiňuje možnost zavést protekcionistická opatření.

I tyto jeho postoje stavějí do popředí spolupráci Německa a Číny, tedy zemí, které podporují jak pařížskou dohodu o klimatu, tak volný obchod. Stejný je i postoj evropských členských zemí G20. Čínský prezident, který už v úterý Berlín a Peking vyzval, aby převzaly větší zodpovědnost za dění ve světě, ve středu ujistil o čínské podpoře německé agendy pro summit.

Kancléřka upozornila i na otázku lidských práv

Oba politici se také shodli na tom, že by rádi prohloubili vzájemné vztahy v různorodých oblastech – od výzkumu vesmíru přes digitalizaci až po turistiku. Bavili se také o možnostech spolupráce v boji proti terorismu nebo při výstavbě infrastruktury ve třetích zemích. Společně například postaví vodní elektrárnu v Angole.

Merkelová také vyjádřila přání, aby Evropská unie s Čínou brzy uzavřela investiční dohodu, na kterou by časem mohla navázat dohoda o volném obchodu. Za důležité označila i pokračování dialogu o lidských právech. Je podle ní nutné různým částem společnosti umožnit, aby mohly vyjádřit svůj názor.

V Hamburku je v souvislosti se summitem naplánováno několik demonstrací. Už ve středu městem prošel průvod stovek zombies. Akce nazvaná 1000 podob měla symbolizovat bezmocnost společnosti v moderním světě.

„Představují společnost, která se ve své bezmoci před komplexními vztahy ve světě podrobila, a v níž jedinec bojuje už jen o to, aby sám postupoval dopředu,“ uvedli k asi devadesátiminutovému protestu jeho organizátoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 21 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...