Londýn – Nová konzervativní vláda v Británii má za úkol dojednat změny ve vztahu s Unií. V Bruselu to prohlásil staronový šéf britské kasy George Osborne. Se svým německým protějškem se shodli na tom, že je nutné, aby Unie fungovala lépe. Britský premiér David Cameron mezitím potvrdil, že do dvou let vypíše v zemi referendum o členství země v EU. Celý proces se ale možná urychlí.
Shoda ministrů financí Německa a Británie: EU musí fungovat lépe
Cameronovi konzervativci vyhráli minulý týden parlamentní volby a hned avizovali, že své předvolební sliby splní. Britové by tak měli hlasovat o případném vystoupení z Unie do roku 2017. Podle Cameronova mluvčího se ale celý proces urychlí, pokud to bude možné.
„Jasným záměrem je nyní urychlit proces (vyjednávání s EU) a mít možnost uspořádat referendum v roce 2016. Vždy jsme říkali, že rok 2017 je nejpozdější termín, nikoli pevné datum,“ citoval v pondělí britský list Guardian nejmenovaný vládní zdroj. Britský deník se
domnívá, že uspíšení termínu referenda na rok 2016 je snahou se vyhnout politicky nebezpečné kolizi s volbami ve Francii a Německu v roce 2017.
Osborne v Bruselu zdůraznil, že britská vláda bude v jednáních konstruktivní a aktivní, ale také rázná a odhodlaná. „Nikdo by neměl podceňovat naše odhodlání uspět,“ upozornil britský ministr. Je to podle něj v zájmu „pracujících lidí“ jak v Británii, tak v celé Evropské unii.
Evropští představitelé se dosud k podstatným změnám, například základních unijních smluv, stavěli skepticky. Po britských volbách se ale rétorika začala měnit. Předseda Evropské komise Jean Claude-Juncker už Cameronovi poblahopřál k vítězství a uvedl, že je připraven s ním vyjednávat. „Evropa si uvědomuje, že nejen pro Británii je důležitá Evropa, ale i pro Evropu je důležitá Británie,“ podotkl publicista Jan Jůn.
Členství Británie v EU
Německý ministr Wolfgang Schäuble pak připustil, že se s Osbornem shodl na potřebě lepšího fungování Unie. „K tomu procesu oba přispějeme,“ prohlásil. „Také kancléřka Angela Merkelová vyjádřila ochotu Britům do určité míry vyjít vstříc, pokud nebudou chtít bourat některé z pilířů, na nichž Unie stojí – jako třeba svobodný pohyb osob a pracovních sil,“ připomněl spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Co chtějí Britové měnit?
„Samotný obsah referenda zůstává neznámý. Ta škála sahá od práva britské Dolní sněmovny, aby mohla vetovat jakoukoli novou směrnici nebo nařízení Evropské unie – například zpoplatnění igelitových tašek nebo limity na ceny hovorů z mobilních telefonů – po prosazení výjimek z pracovního práva a také sociální a soudní legislativy. Britové se jednoduše chtějí vymanit z jakékoli další politické integrace a podílet se hlavně na rozvoji společného trhu,“ konstatoval spolupracovník ČT Ivan Kytka.
Paříž změny unijních smluv odmítá
Případná změna unijních smluv ale vyžaduje souhlas všech členských zemí. Francouzský ministr financí Michel Sapin přitom podobné změny „vyloučil“. „Pokud by nové projednání mělo znamenat nové projednání smluv, tak znáte (odmítavý) postoj Francie. V současném kontextu si myslíme, že je třeba diskutovat o všem, dosáhnout co nejvíc možných zlepšení. Ale linií, kterou nepřekročíme, je změna smlouvy. Nevrhneme se do nějaké ústavní debaty,“ podotkl Sapin.
Konzervativci chtějí bojovat proti byrokracii a protekcionismu
Brusel nyní napjatě vyčkává, co bude Londýn požadovat. Podle Cameronova mluvčího půjde třeba o změny unijních smluv v oblasti veřejné sociální péče a dávek.
Možné směry naznačila také konzervativní europoslankyně Vicky Fordová. Ta na svém webu připomněla potřebu návratu EU k principům volného trhu bez přílišné administrativní zátěže a protekcionismu. Podpořila také silnější hraniční kontroly a možnost omezit migraci. „Británii se musí vrátit kompetence v soudnictví, pracovním právu i ochraně lidských práv,“ poznamenala Fordová.
GALERIE
videogallery_532287