Shoda kontaktní skupiny: Z fronty budou staženy tanky a lehčí zbraně

Minsk - Kontaktní skupina se v Minsku dohodla na stažení tanků a lehčích zbraní z frontové linie v Donbasu, spor o konání místních voleb ale trvá. Znepřátelené strany řešily pod dohledem OBSE plnění minských dohod z února. Střety mezi armádou a proruskými povstalci navzdory příměří místy pokračují.

Pracovní podskupiny debatovaly za zavřenými dveřmi o politických, hospodářských, bezpečnostních a humanitárních otázkách východoukrajinského urovnání. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić po jednání připustil, že se nepodařilo pokročit ohledně uspořádání místních voleb za podmínek, které by uspokojily jak Kyjev, tak separatisty. „Jsem stoupencem toho, abychom problémy vyřešili do podzimu, kdy se čeká klíčová událost - místní volby. Do jejich uspořádání by všechny otázky měly být dohodnuty,“ řekl Dačić a vybídl k respektování příměří a většímu pokroku při plnění minských dohod o mírovém urovnání konfliktu.

Na plénu se řešila třeba demilitarizace strategické obce Šyrokyne na předměstí Mariupolu nebo odsun lehčích zbraní z frontové linie. Mluvčí separatistů v pondělí oznámil, že povstalecké jednotky už předem zahájily stahování výzbroje ráže menší než 100 milimetrů, což je závazek jdoucí za rámec minských mírových dohod. Ty stanoví odsun těžkých zbraní s kalibrem nad touto hranicí.   

Kyjev ale tvrzení povstalců označil za propagandu a odsun nepotvrdil ani představitel OBSE. Z fronty kromě toho podle pozorovatelů stále ještě nebyla stažena ani těžká výzbroj vyšší ráže. Podle pozorovatelů se v tomto ohledu provinili rebelové i ukrajinská armáda.

Konflikt v Donbasu
Zdroj: ČT24/Reuters/Alexander Ermochenko

Rusko nechce, aby se hranice dostala pod kontrolu Kyjeva 

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle kyjevského tisku navrhl vytvoření nové podskupiny, která by se měla věnovat obnovení ukrajinské kontroly nad hranicí s Ruskem v místech, jež ovládají separatisté.  

Moskva to ale okamžitě odmítla. Podle ukrajinských komentátorů si uvědomuje, že po uzavření rusko-ukrajinských hranic by povstalci bez dodávek ruských zbraní a bez ruských posil nemohli tlaku ukrajinské armády dlouho odolávat.   

Návrat rusko-ukrajinské hranice pod kontrolu Ukrajiny předpokládají minské mírové dohody. Mělo by se tak ale stát až po vyřešení všech politických aspektů krize, zejména po provedení decentralizace státní správy a komunálních volbách. 

V Donbasu jsou přestřelky na denním pořádku 

Boje na východní Ukrajině mezitím pokračují. Běžné jsou přestřelky u Mariupolu nebo Doněcku. „Jedni střílejí, druzí střílejí, pak je ticho. Žertujeme, že nabíjejí, nebo obědvají. Dají si cigaretu a začnou znovu,“ podotkl obyvatel Doněcku Alexej Košerga. 

Kancelář ukrajinského prezidenta odhaduje, že na Ukrajině operuje asi 9000 ruských vojáků, jakkoli Moskva jejich nasazení do bojů popírá, s výjimkou údajných ruských dobrovolníků.

Od loňského dubna si konflikt na východě země vyžádal kolem 6500 obětí. Donbas by výměnou za mír Rusku vydalo podle posledního průzkumu jen 15 procent Ukrajinců. V případě Krymu je to pak třetina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 23 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 8 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...