Severokorejský zběh je ve vážném stavu. Útěk v autě ho před kulkami nezachránil

2 minuty
Severokorejský voják, který dezertoval do Jižní Koreje, je ve vážném stavu
Zdroj: ČT24

Severokorejský voják, kterému se podařilo dezertovat na jih, zůstává ve vážném stavu. Podle lékařů byl během útěku postřelen minimálně sedmi kulkami, pět z nich se jim podařilo z těla vyjmout. Zběh byl nalezen na jižní straně hraniční vesnice Pchanmundžom, asi padesát metrů od vojenské demarkační linie.

„Přeběhlíka urychleně přepravila do nemocnice helikoptéra Velitelství OSN (UNC). K vzájemné palbě nedošlo,“ oznámilo jihokorejské ministerstvo obrany. UNC dohlíží na dodržování příměří mezi oběma Korejemi.

Voják dosud nenabyl vědomí a není schopen dýchat sám. Podle chirurga Lee Kug-jonga z nemocnice v Suwonu utrpěl rozsáhlá vnitřní zranění a z krize se nedostane dřív než za deset dnů.

Ostraha hranic
Zdroj: ČT24

Uvolněné kolo a palba

K útěku zvolil nezvyklý způsob. Ze strážního stanoviště na severu Pchanmundžomu vyrazil autem na jih vesnice. Cestou se mu ale uvolnilo kolo a Severokorejci na něj přitom začali pálit.

„Řidič strhl volant a zamířil k demarkační linii, ale projet se mu nepodařilo. Seděl v autě a kolem se ozývala střelba. Pak vyběhl ven a Severokorejci se ho snažili zasáhnout,“ popsal situaci mluvčí jihokorejského Společného sboru náčelníků Roh Jae-cheon.

Severokorejští vojáci vypálili na uprchlíka kolem čtyřiceti střel. Zběhovi se podařilo ukrýt pod hromadou listí v bezpečnostní zóně mezi oběma Korejemi, odkud jej později zachránili jihokorejští a američtí vojáci. Podle uniformy měl v severokorejské armádě nižší hodnost. Jaké byly jeho záměry a pohnutky k útěku, není kvůli jeho stavu zatím jasné.

Ze severu na jih uteklo třicet tisíc lidí

Jižní a Severní Korea jsou dodnes fakticky ve válečném stavu. Válka ze začátku 50. let byla ukončena pouze příměřím podepsaným roku 1953 právě v Pchanmundžomu.

Od té doby ze Severní do Jižní Koreje uteklo kolem 30 000 lidí. Většina z nich ovšem zvolila cestu oklikou – přes Čínu a jihovýchodní Asii. 

Demilitarizované pásmo střeží z obou stran stovky tisíc vojáků připravených k boji. Hranici lemuje ostnatý drát a protitankové překážky. Má se zato, že v příhraniční oblasti leží více než milion min.

Útěky přes demilitarizovanou zónu jsou výjimečné. Severokorejec dezertoval v jediném stykovém místě, kde proti sobě vojáci stojí tváří v tvář. Střílelo se tam naposledy v roce 1984, kdy se pokusil na jih přeběhnout sovětský občan, podotkla zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 2 mminutami

Machadová má být v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazila

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Svůj příjezd do norské metropole později potvrdila sama Machadová v audionahrávce, kterou institut zveřejnil. Cenu za ní převzala její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 17 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 56 mminutami

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 1 hhodinou

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 6 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 7 hhodinami
Načítání...