Severní a Jižní Korea upouštějí páru. Dohodly se, že obnoví vojenskou horkou linku

Nahrávám video
Severní a Jižní Korea se sešly ke společnému jednání
Zdroj: ČT24

Na linii příměří oddělující oba korejské státy se v úterý konalo první přímé jednání mezi zástupci Pchjongjangu a Soulu od roku 2015. Zástupci KLDR při té příležitosti uvedli, že vyšlou na nadcházející zimní olympiádu v Jižní Koreji delegaci na vysoké úrovni, sportovce či novináře. Oba státy se také dohodly na obnově vojenské horké linky a na uspořádání vojenských rozhovorů.

„Severokorejská strana sdělila, že vyšle olympijskou delegaci, která bude zahrnovat vysoké činitele, sportovce, roztleskávačky, družstvo na předvádění taekwonda a novináře na Zimní olympijské hry v Pchjongčchangu,“ řekl náměstek jihokorejského ministra pro sjednocení Čong He-song.

Jihokorejští představitelé podle náměstka navrhli, aby sportovci z obou zemí na zahajovacím a závěrečném ceremoniálu olympijských her pochodovali společně, jako tomu bylo už v Sydney v roce 2000.

Prohlásili také, že Jižní Korea by ve spolupráci s OSN mohla dočasně zrušit některé sankce uvalené na KLDR, aby usnadnila účast Severní Koreje na olympiádě.

„Toto jednání prozatím skončilo úspěchem, protože ten hlavní cíl byl dosažen. Severokorejci na olympiádu pojedou, což skýtá záruky, že by mohla proběhnout v klidu, bez provokací a bez raketových testů,“ uvedla dříve zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Rozhovory byly zorganizovány poté, co se severokorejský vůdce Kim Čong-un ve svém novoročním projevu překvapivě vyslovil pro zlepšení mezikorejských vztahů a uvedl, že zvažuje vyslání severokorejské výpravy na únorovou olympiádu v jihokorejském Pchjongčchangu, která se uskuteční mezi 9. a 25. únorem.

Mezinárodní olympijský výbor už v pondělí oznámil, že se chce po politických rozhovorech urychleně poradit o tom, jak by bylo možné zajistit účast Severní Koreje na zimních olympijských hrách.

Jednání pokračovalo i odpoledne. Soul navrhl několik dalších bodů. „Mezi jinými konání mezikorejských vojenských rozhovorů, které by potažmo mohly vést k jednání o jaderném odzbrojení,“ uvedla Šámalová. 

„Obě země se dohodly snížit stávající vojenské napětí a uspořádat vojenské rozhovory o této otázce,“ píše se podle agentury AFP v komuniké. Na zmínku o potřebě denuklearizace Korejského poloostrova ale nereagoval vedoucí severokorejské delegace pozitivně, sdělila jihokorejská delegace. 

Šéf delegace KLDR Ri Son-kwon podle agentury Reuters v této souvislosti vyjádřil „silnou námitku“. „Všechny naše zbraně, včetně atomových bomb, vodíkových bomb a balistických raket, jsou namířené pouze na Spojené státy, nikoli na naše bratry, na Čínu a na Rusko. Nejde o záležitost mezi Severní a Jižní Koreou a vznášení této otázky by mohlo mít negativní důsledky a zrušit všechny dnešní dobré výsledky,“ prohlásil.

Soul také navrhl setkání členů rozdělených rodin. Jihokorejská strana si přeje, aby se nová schůzka členů rozdělených rodin uskutečnila u příležitosti lunárního Nového roku, který letos připadá na 16. února.

Soul a Pchjongjang ve středu obnoví vojenskou horkou linku

Obě země se dohodly na obnově vojenské horké linky. „Naše strana začne znovu používat linku zřízenou v západní části hranice pro naléhavé spojení mezi armádami obou zemí ve středu v 8:00 místního času (o půlnoci našeho času),“ prohlásil náměstek jihokorejského ministra pro sjednocení Čong He-song.

Civilní horká linka mezi oběma zeměmi v pohraniční vesnici Pchanmundžom byla zprovozněna již minulý týden.

Severní Korea přerušila komunikaci prostřednictvím vojenské i civilní horké linky v únoru 2016 v odvetě za uzavření společné průmyslové zóny Kesong, k němuž Jižní Korea přistoupila v reakci na raketové a jaderné testy KLDR. Podle Soulu Severní Korea využívala devizy z Kesongu na nákup materiálu pro své zbrojní programy.

Podle agentury AP lze předpokládat, že KLDR bude požadovat od Jižní Koreje výměnou za obnovu setkávání rodin rozdělených korejskou válkou a za obnovu vojenských rozhovorů ústupky.

Pchjongjang může například chtít, aby Soul zastavil propagandistické vysílání z tlampačů umístěných u společné hranice, a omezení či úplné ukončení společných jihokorejsko-amerických vojenských manévrů. Zastavení společných vojenských cvičení je pro Jižní Koreu nepřijatelné, protože by vážně poškodilo vztahy s jejím hlavním spojencem USA, které chtějí vyvíjet maximální tlak na KLDR, napsala agentura AP. 

Rozhovory začaly v 10:00 místního času (2:00 našeho času) v Pchanmundžomu v demilitarizované zóně, která rozděluje Korejský poloostrov. Jsou první od prosince 2015. Jednání pozorně sledují i světoví vůdci. V poslední době na Korejském poloostrově narůstalo napětí kvůli pokračujícímu severokorejskému raketovému a jadernému programu.

Zmírnění napětí vítá OSN i USA

Generální tajemník OSN António Guterres podle svého mluvčího ocenil jak snahu vést rozhovory o snížení napětí, tak rozhodnutí znovu zprovoznit vojenskou horkou linku mezi armádami obou zemí.

„Obnovení a posílení těchto kanálů je zásadní pro snížení rizika chybného úsudku či nedorozumění a pro pokles napětí v regionu,“ uvádí se podle agentury Reuters v prohlášení Guterresova úřadu. Podobně se vyjádřilo rovněž americké ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že účast severokorejské delegace na únorové olympiádě v Jižní Koreji nesmí porušit sankce uvalené na Pchjongjang Radou bezpečnosti OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Šéf Bílého domu předtím také vyzval Teherán k odstranění všech min a pohrozil mu dosud nevídanými vojenskými důsledky v případě, že tak neučiní.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČekání tankerů s LNG v Perském zálivu se prodražuje

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.
před 4 hhodinami
Načítání...