Emoce přes ostnatý drát: V Severní Koreji začalo týdenní setkání rodin rozdělených válkou

V severokorejském letovisku v Diamantových horách začalo týdenní setkání rodin rozdělených korejskou válkou z let 1950–53. Na každé straně byla vybrána stovka účastníků, kteří se v doprovodu svých blízkých sejdou s příbuznými žijícími na opačné straně hranice. Setkání pravidelně provázejí silné emoce, poslední taková schůzka se konala loni v únoru.

V Jižní Koreji se účastníci schůzky vybírají v loterii. Výherci se pak mohou setkat se svými dětmi, sourozenci, manželi či rodiči, kteří žijí v komunistické KLDR. Stovku šťastlivců, kteří jsou většinou starší 70 let, doprovázejí na setkání zpravidla další příbuzní. Také Severní Korea zvolila 100 lidí, kteří se mohou setkání účastnit. V tomto případě jde zřejmě o osoby věrné režimu diktátora Kim Čong-una.

Nejnovější setkání rozdělených rodin proběhne ve dvou vlnách. Schůzky první skupiny potrvají do čtvrtka, druhá skupina bude mít příležitost popovídat si s příbuznými od soboty do pondělí. Asi 390 Jihokorejců, někteří na invalidních vozících, jiní s holí, se shromáždilo v severokorejském příhraničním letovisku, kde se schůzka pořádá. Svým příbuzným vezou hlavně praktické dárky jako léky, oblečení či peníze. Ze severokorejské strany je očekáváno 140 lidí.

Hovory o politice jsou tabu

Každý účastník má právo na šest dvouhodinových rozhovorů s příbuznými z opačné strany hranice. Témata jsou ale omezená – Jihokorejci byli výslovně vyzváni, aby nemluvili o politice a nevyptávali se na životní úroveň v KLDR.

K setkáním dochází nepravidelně, vždy reflektují současné mezikorejské vztahy. Od roku 2000 jich proběhlo asi 20. Probíhají za dohledu severokorejských i jihokorejských autorit. Není to tak, že by rodiny, které se potkají, spolu mohly trávit intimní čas. Většinou debaty probíhají tak, že se omlouvají za to, že opustili rodinu a přestěhovali se za určitým účelem na druhou stranu, aniž by věděli, že se bude jednat o celoživotní odloučení.
Jana Hajzlerová
předsedkyně Česko-korejské společnosti

Válka rozdělila miliony příbuzných, z nichž většina již zemřela. Doposud se schůzek zúčastnilo asi 18 800 Korejců, kteří měli možnost sejít se se svými příbuznými přímo, a dalších 3750, kteří si s blízkými mohli popovídat prostřednictvím videokonference. Dalších 66 000 lidí je v Jižní Koreji na seznamu čekatelů.

Autobusy s jihokorejskými účastníky jedou na setkání rodin rozdělených válkou
Zdroj: Kim Hong-Ji/Reuters

Sedmasedmdesátiletá Jihokorejka O Čchol-nan vzpomínala, jak jí rodiče před svou smrtí se slzami v očích vyprávěli o jejím bratrovi, který zůstal v KLDR. „Jsem tak šťastná, že se uvidíme. Vůbec jsem nemohla spát,“ řekla Čchol-nan, oblečená v tradičním korejském oděvu. Dvaaosmdesátiletý I Ču-kuk se sejde se svým bratrem. „Naše rodina si byla jistá, že zemřel. Dokonce jsme uspořádali obřad na jeho památku. Pak jsem se ale dozvěděl, že je naživu a chce nás vidět. Je to, jako by vstal z mrtvých,“ prohlásil.

Letošní schůzku dohodli představitelé obou Korejí v srpnu při sérii jednání určených ke snížení napětí, jež vyvolalo zmrzačení dvou jihokorejských vojáků výbuchem nášlapné miny. Soul tehdy z incidentu obvinil Pchjongjang.

Severní a Jižní Korea zůstávají od konfliktu z 50. let technicky ve válečném stavu, protože válka byla ukončena pouze příměřím, nikoli řádnou mírovou dohodou. Vlády v Soulu a Pchjongjangu svým občanům zakazují posílat si dopisy, telefonovat si či psát e-maily, pokud nemají vládní povolení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 43 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...