Severní a Jižní Korea obnovily komunikační linky

Severní a Jižní Korea obnovily před rokem přerušené horké linky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od úterního rána ohlásil také Pchongjang.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila. Vysvětlila to jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se Soulem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Agentura AFP připomíná, že toto přerušení komunikace se odehrálo i v souvislosti s tím, že jednání mezi oběma korejskými státy uvízla ve slepé uličce, dva roky po třech schůzkách severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina.

Osobní dopisy

„V souladu s dohodou mezi nejvyššími představiteli přijaly Sever a Jih opatření k opětovnému otevření všech mezikorejských komunikačních linek od desáté hodiny 27. července,“ ohlásila nyní severokorejská tisková agentura KCNA. Ta označila obnovení „horkých linek“ za velký krok k obnovení důvěry a usmíření.

Oba vůdci si od dubna posílají osobní dopisy určené ke zlepšení vztahů, nyní „se rozhodli co nejdříve obnovit důvěru mezi oběma státy a znovu dosáhnout pokroku ve vztazích,“ uvedlo jihokorejské komuniké.

Prezidenti si podle něj budou telefonovat dvakrát denně a dohodli se na společném boji proti pandemii covidu-19, ačkoliv KLDR oficiálně popírá, že by se nemoc na jejím území vyskytla. Mun Če-in navrhoval svému protějšku videohovor, ten ho však zatím odmítá, o dalších možnostech osobního nebo virtuálního setkání obě hlavy státu zatím nejednají, uvedl Reuters s odvoláním na jihokorejské zdroje.

„Je to jen opětovné propojení linek, které předtím jednostranně odstřihli,“ uvedl vysloužilý jihokorejský generál Mun Song-Muk, který v minulosti vedl vyjednávání mezi Korejemi. „Severní Korea se nadále bude ptát, jaký je smysl jednání s Jihem, když Sever neustále požaduje zmírnění sankcí, ale v této věci nemůžeme nic změnit,“ dodal.

Mun vkládá naděje do Bidena

Mun Če-in vkládá velké naděje do amerického prezidenta Joea Bidena, že obnoví jednání o ukončení severokorejského jaderného a raketového programu, upozornila agentura Reuters.

Speciální americký velvyslanec pro KLDR Sung Kim v červnu krátce po svém jmenování nabídl setkání se zástupci Pchjongjangu „kdekoliv, kdykoliv, bez předem daných podmínek“. Podle odborníků oslovených agenturou AFP je obnovení linek mezi Pchjongjangem a Soulem jistou formou odpovědi na tuto nabídku k dialogu s USA. Přestože mezikorejské rozhovory se ocitly ve slepé uličce, jihokorejský prezident podle AFP vždy podtrhoval význam obnovení vzájemných vztahů.

Sbližování a ochlazení

Jihokorejský prezident patřil k hlavním architektům sblížení s KLDR v roce 2018. Úsilí vyústilo v historicky první schůzku severokorejského vůdce a amerického prezidenta. Kim Čong-un a Donald Trump jednali v Singapuru a poté se sešli ještě dvakrát. Ale proces sbližování obou korejských států a jednání o severokorejském jaderném a raketovém programu uvízly na mrtvém bodě po schůzce Kim Čong-una a Trumpa v Hanoji v únoru 2019.

Někteří experti předpovídali, že KLDR může být donucena kontaktovat USA nebo Jižní Koreu, pokud se její ekonomické potíže zhorší. Severokorejský vůdce v nedávných projevech vyzval lid, aby se připravil na prodloužená omezení kvůli pandemii covidu-19. To může svědčit o zhoršení situace, ale zahraniční pozorovatelé nezaznamenali v zemi s 26 miliony obyvateli známky masového hladovění či sociálního chaosu, poznamenala agentura AP.

Oznámení o obnově komunikace přišlo na 68. výročí uzavření příměří, které ukončilo korejskou válku z let 1950 až 1953. Kim Čong-un vzdal úctu padlým vojákům a podle severokorejské agentury KCNA obdaroval přeživší veterány.

Obě země zůstávají rozděleny nejopevněnější hranicí světa. Na jihu poloostrova zůstává asi 28 a půl tisíce amerických vojáků k odstrašení KLDR před případnou agresí, dodala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Dnipro zabil pět lidí, desítky zranil

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Doněcké oblasti.
12:27Aktualizovánopřed 26 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 13 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 16 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled