Severní a Jižní Korea obnovily komunikační linky

Severní a Jižní Korea obnovily před rokem přerušené horké linky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od úterního rána ohlásil také Pchongjang.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila. Vysvětlila to jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se Soulem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Agentura AFP připomíná, že toto přerušení komunikace se odehrálo i v souvislosti s tím, že jednání mezi oběma korejskými státy uvízla ve slepé uličce, dva roky po třech schůzkách severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina.

Osobní dopisy

„V souladu s dohodou mezi nejvyššími představiteli přijaly Sever a Jih opatření k opětovnému otevření všech mezikorejských komunikačních linek od desáté hodiny 27. července,“ ohlásila nyní severokorejská tisková agentura KCNA. Ta označila obnovení „horkých linek“ za velký krok k obnovení důvěry a usmíření.

Oba vůdci si od dubna posílají osobní dopisy určené ke zlepšení vztahů, nyní „se rozhodli co nejdříve obnovit důvěru mezi oběma státy a znovu dosáhnout pokroku ve vztazích,“ uvedlo jihokorejské komuniké.

Prezidenti si podle něj budou telefonovat dvakrát denně a dohodli se na společném boji proti pandemii covidu-19, ačkoliv KLDR oficiálně popírá, že by se nemoc na jejím území vyskytla. Mun Če-in navrhoval svému protějšku videohovor, ten ho však zatím odmítá, o dalších možnostech osobního nebo virtuálního setkání obě hlavy státu zatím nejednají, uvedl Reuters s odvoláním na jihokorejské zdroje.

„Je to jen opětovné propojení linek, které předtím jednostranně odstřihli,“ uvedl vysloužilý jihokorejský generál Mun Song-Muk, který v minulosti vedl vyjednávání mezi Korejemi. „Severní Korea se nadále bude ptát, jaký je smysl jednání s Jihem, když Sever neustále požaduje zmírnění sankcí, ale v této věci nemůžeme nic změnit,“ dodal.

Mun vkládá naděje do Bidena

Mun Če-in vkládá velké naděje do amerického prezidenta Joea Bidena, že obnoví jednání o ukončení severokorejského jaderného a raketového programu, upozornila agentura Reuters.

Speciální americký velvyslanec pro KLDR Sung Kim v červnu krátce po svém jmenování nabídl setkání se zástupci Pchjongjangu „kdekoliv, kdykoliv, bez předem daných podmínek“. Podle odborníků oslovených agenturou AFP je obnovení linek mezi Pchjongjangem a Soulem jistou formou odpovědi na tuto nabídku k dialogu s USA. Přestože mezikorejské rozhovory se ocitly ve slepé uličce, jihokorejský prezident podle AFP vždy podtrhoval význam obnovení vzájemných vztahů.

Sbližování a ochlazení

Jihokorejský prezident patřil k hlavním architektům sblížení s KLDR v roce 2018. Úsilí vyústilo v historicky první schůzku severokorejského vůdce a amerického prezidenta. Kim Čong-un a Donald Trump jednali v Singapuru a poté se sešli ještě dvakrát. Ale proces sbližování obou korejských států a jednání o severokorejském jaderném a raketovém programu uvízly na mrtvém bodě po schůzce Kim Čong-una a Trumpa v Hanoji v únoru 2019.

Někteří experti předpovídali, že KLDR může být donucena kontaktovat USA nebo Jižní Koreu, pokud se její ekonomické potíže zhorší. Severokorejský vůdce v nedávných projevech vyzval lid, aby se připravil na prodloužená omezení kvůli pandemii covidu-19. To může svědčit o zhoršení situace, ale zahraniční pozorovatelé nezaznamenali v zemi s 26 miliony obyvateli známky masového hladovění či sociálního chaosu, poznamenala agentura AP.

Oznámení o obnově komunikace přišlo na 68. výročí uzavření příměří, které ukončilo korejskou válku z let 1950 až 1953. Kim Čong-un vzdal úctu padlým vojákům a podle severokorejské agentury KCNA obdaroval přeživší veterány.

Obě země zůstávají rozděleny nejopevněnější hranicí světa. Na jihu poloostrova zůstává asi 28 a půl tisíce amerických vojáků k odstrašení KLDR před případnou agresí, dodala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
před 3 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 6 hhodinami

Drony britského námořnictva tajně posílaly data do Číny, píše The Telegraph

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.
před 6 hhodinami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.