Severní a Jižní Korea obnovily komunikační linky

Severní a Jižní Korea obnovily před rokem přerušené horké linky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od úterního rána ohlásil také Pchongjang.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila. Vysvětlila to jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se Soulem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Agentura AFP připomíná, že toto přerušení komunikace se odehrálo i v souvislosti s tím, že jednání mezi oběma korejskými státy uvízla ve slepé uličce, dva roky po třech schůzkách severokorejského vůdce Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina.

Osobní dopisy

„V souladu s dohodou mezi nejvyššími představiteli přijaly Sever a Jih opatření k opětovnému otevření všech mezikorejských komunikačních linek od desáté hodiny 27. července,“ ohlásila nyní severokorejská tisková agentura KCNA. Ta označila obnovení „horkých linek“ za velký krok k obnovení důvěry a usmíření.

Oba vůdci si od dubna posílají osobní dopisy určené ke zlepšení vztahů, nyní „se rozhodli co nejdříve obnovit důvěru mezi oběma státy a znovu dosáhnout pokroku ve vztazích,“ uvedlo jihokorejské komuniké.

Prezidenti si podle něj budou telefonovat dvakrát denně a dohodli se na společném boji proti pandemii covidu-19, ačkoliv KLDR oficiálně popírá, že by se nemoc na jejím území vyskytla. Mun Če-in navrhoval svému protějšku videohovor, ten ho však zatím odmítá, o dalších možnostech osobního nebo virtuálního setkání obě hlavy státu zatím nejednají, uvedl Reuters s odvoláním na jihokorejské zdroje.

„Je to jen opětovné propojení linek, které předtím jednostranně odstřihli,“ uvedl vysloužilý jihokorejský generál Mun Song-Muk, který v minulosti vedl vyjednávání mezi Korejemi. „Severní Korea se nadále bude ptát, jaký je smysl jednání s Jihem, když Sever neustále požaduje zmírnění sankcí, ale v této věci nemůžeme nic změnit,“ dodal.

Mun vkládá naděje do Bidena

Mun Če-in vkládá velké naděje do amerického prezidenta Joea Bidena, že obnoví jednání o ukončení severokorejského jaderného a raketového programu, upozornila agentura Reuters.

Speciální americký velvyslanec pro KLDR Sung Kim v červnu krátce po svém jmenování nabídl setkání se zástupci Pchjongjangu „kdekoliv, kdykoliv, bez předem daných podmínek“. Podle odborníků oslovených agenturou AFP je obnovení linek mezi Pchjongjangem a Soulem jistou formou odpovědi na tuto nabídku k dialogu s USA. Přestože mezikorejské rozhovory se ocitly ve slepé uličce, jihokorejský prezident podle AFP vždy podtrhoval význam obnovení vzájemných vztahů.

Sbližování a ochlazení

Jihokorejský prezident patřil k hlavním architektům sblížení s KLDR v roce 2018. Úsilí vyústilo v historicky první schůzku severokorejského vůdce a amerického prezidenta. Kim Čong-un a Donald Trump jednali v Singapuru a poté se sešli ještě dvakrát. Ale proces sbližování obou korejských států a jednání o severokorejském jaderném a raketovém programu uvízly na mrtvém bodě po schůzce Kim Čong-una a Trumpa v Hanoji v únoru 2019.

Někteří experti předpovídali, že KLDR může být donucena kontaktovat USA nebo Jižní Koreu, pokud se její ekonomické potíže zhorší. Severokorejský vůdce v nedávných projevech vyzval lid, aby se připravil na prodloužená omezení kvůli pandemii covidu-19. To může svědčit o zhoršení situace, ale zahraniční pozorovatelé nezaznamenali v zemi s 26 miliony obyvateli známky masového hladovění či sociálního chaosu, poznamenala agentura AP.

Oznámení o obnově komunikace přišlo na 68. výročí uzavření příměří, které ukončilo korejskou válku z let 1950 až 1953. Kim Čong-un vzdal úctu padlým vojákům a podle severokorejské agentury KCNA obdaroval přeživší veterány.

Obě země zůstávají rozděleny nejopevněnější hranicí světa. Na jihu poloostrova zůstává asi 28 a půl tisíce amerických vojáků k odstrašení KLDR před případnou agresí, dodala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu, posádka je v bezpečí

Neznámý projektil zasáhl tanker v Hormuzském průlivu. Uvedla to v noci na neděli britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Na palubě lodi vypukl požár a posádka je podle dostupných informací v bezpečí. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM mezitím oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď vyplouvající z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války s USA snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů a lodí.
před 1 hhodinou

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabské metropoli Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, uvedl podle agentury Reuters saúdskoarabský úřad pro civilní letectví. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP připustil, že by se Spojené státy mohly připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zrada Ukrajiny, Evropy i vlastní bezpečnosti, zní po Trumpově dohodě s Putinem o naftě

Demokratičtí lídři v Senátu USA kritizují jako naprostou zradu Ukrajiny, evropských spojenců a americké bezpečnosti dohodu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem o naftě. Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. Trump v pátek oznámil dohodu s Moskvou o dodávkách nejméně 300 tisíc tun nafty na americký a světový trh. Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o „velké facce pro Evropu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové v Záporoží zabili dvacet obětí, včetně tří dětí

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvacet obětí, včetně tří dětí. Zraněných je 32, oznámil šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Předtím informoval o sedmnácti mrtvých. Rusové útočili i na další ukrajinské oblasti a města, v Nikopolském okrese byl zabit chlapec. V americkém Miami jednali zástupci Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a členských států NATO o ukončení ruské války na Ukrajině, podle serveru Ukrajinska pravda ale rozhovory skončily předčasně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil Trump

Je na čase, aby Ukrajina měla nového prezidenta, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Volodymyr Zelenskyj podle něj mohl válku na Ukrajině, kterou proti této zemi pátým rokem vede Rusko, „už mnohokrát ukončit dohodou“. Šéf Bílého domu zároveň tvrdí, že si Zelenskyj může dělat, co chce, jen ne zasahovat ruské rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočnice zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, uvedla policie

Jednadvacetiletá žena ostrým předmětem zranila ve varšavské pomaturitní škole tři ženy, informovala polská média s odkazem na policii. Napadeným je od 17 do 24 let. Podle úřadů není nikdo z nich v ohrožení života. Policie uvedla, že útok nebyl plánovaný a motiv se stále zjišťuje. Varšavská policie na síti X doplnila, že útočnice, která byla zadržena, je studentkou prvního ročníku dané školy. Jde o třetí útok na polských školách v uplynulém týdnu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Střelec v Pensylvánii v pátek zabil devět lidí, včetně dvou dětí

Střelec ve městě Erie v americké Pensylvánii v pátek večer zabil devět lidí, mezi oběťmi jsou i dvě děti. Uvedl to místní zpravodajský server wkbw.com. Podezřelý byl později nalezen mrtvý, podle posledních zpráv se zastřelil.
před 11 hhodinami

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.