Šestý červen. Den, který přispěl ke konečné porážce nacistického Německa

6. červen 1944, označovaný jako Den D nebo „nejdelší den“, se stal jedním z klíčových okamžiků druhé světové války. Invaze v Normandii otevřela hlavní část západní fronty a vedla k pádu německého panování v Evropě.

Úvahy o otevření druhého evropského bojiště, které by vázalo část německých sil, se objevily už krátce poté, co Adolf Hitler v červnu 1941 napadl někdejšího sovětského spojence.

Nakonec se termín posunul na rok 1943, kdy se Angličané a Američané vylodili na Apeninském poloostrově. Itálie s pásem hor, oddělujícím ji od zbytku Evropy, ale nemohla být hlavním bojištěm. Tato role připadla Francii.

Vylodění v Normandii Němce zaskočilo

Začátek plánování invaze do Francie, operace nazvané Overlord, se datuje do začátku ledna 1943, kdy se na ní shodli britský premiér Winston Churchill s americkým prezidentem Franklinem Rooseveltem a nejvyššími vojenskými veliteli.

Němci čekali invazi prakticky kdekoli v okupované Evropě. Vzhledem k poloze vůči britským ostrovům se pravděpodobným cílem jevilo francouzské atlantické pobřeží, kde také vyrostlo silné opevnění, Atlantický val. 

Generál Eisenhower jako den D zvolil 5. červen, pro zhoršené počasí bylo ale vylodění na poslední chvíli o 24 hodin posunuto. V té době už část loďstva plula k Francii a musela se vrátit. Ani na 6. června předpověď neslibovala ideální počasí, další odložení invaze ale už nepřipadalo v úvahu.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword.

Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně a kde padlo nebo bylo vážně zraněno 3000 mužů ze 43 tisíc, kteří se zde v Den D vylodili. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150 tisíc spojeneckých vojáků.

Spojenci po vylodění rychle postupovali Francií (25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž) a do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzivu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila Spojencům značné ztráty, jim už ale nepomohla zvrátit výsledek války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 29 mminutami

Venezuela propustila šedesát lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi.
před 1 hhodinou

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Mír prochází žaludkem, říkají provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.
před 3 hhodinami

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 15 hhodinami
Načítání...