Brusel - Rok 2012 byl ve znamení narůstajícího separatismu uvnitř Evropské unie. Nejvíc to platí v případě Skotska, Katalánska a Vlámska, kde mnozí touží po samostatnosti, i když v rámci sedmadvacítky. Nová členství ale Brusel nechce rozdávat automaticky.
Starostou belgických Antverp se v prosinci stal vlámský nacionalista. Výrazně tak posílil tábor těch, co desetiletí usilují o demontáž belgického království. „Je těžké říct, že se to stane v tom a tom roce. Podpora pro vlámskou samostatnost ale roste,“ myslí si politický tajemník Vlámského lidového hnutí Peter de Roover.
Separatisté se nijak netají tím, že za vzor mají klidný rozpad Československa. A stoupenci vlámského odtržení od Belgie už mají taky dlouho jasno, jaké by bylo jejich nové hlavní město - nijak překvapivě právě Antverpy.
Ekonomická krize živí touhu po samostatnosti i v Katalánsku. V místních volbách separatisté posílili a referendum chtějí do čtyř let. A hned pak i do unie. „Pokud to bude možné, bude to katalánský stát v Evropské unii a s eurem,“ plánuje šéf katalánské vlády Artur Mas.
Na koni jsou teď i skotští separatisté. Britská vláda v Londýně musela slíbit, že referendum o nezávislosti Skotska uspořádá nejpozději do roku 2014.
Brusel nerozdává členství zadarmo
Kdyby skutečně Skotové, Katalánci a Vlámové samostatnost získali, členství v unii nebude automatické, vzkázal Brusel. To se ale řadě separatistů nelíbí. „Bylo by ironické, pokud by EU jakožto vítěz Nobelovy ceny míru byla proti demokracii,“ tvrdí Peter de Roover.
Experti na Evropskou unii to ale odmítají. „Pokud se rozhodnou vyhlásit samostatnost, pak je to svrchovaný a dobrovolný čin. Je pak normální potvrdit svou vůli patřit do EU,“ myslí si ředitel politické sekce Institutu evropských studií v Bruselu François Forêt.
V době krize tak vznikl zajímavý paradox. Zatímco euroskeptické národy považují unii za přítěž, pro nacionalisty je členství vzdáleným a nijak lehce dosažitelným snem.
