Šéfa ukrajinské veřejnoprávní televize odvolali krátce před volbami. Novináři i politici mluví o cenzuře

Ukrajinští novináři a politici obvinili úřady z cenzury. Stalo se tak kvůli odvolání šéfa veřejnoprávní televize a rozhlasu Zuraba Alasaniji dva měsíce před prezidentskými volbami, ve kterých se šéf státu Petro Porošenko uchází o znovuzvolení. Alasanija představoval jednoho z mluvčích proevropských demonstrací v Kyjevě, které vedly v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení nového režimu. Od té doby stál v čele televize, později i rozhlasu.

Alasanija měl podle smlouvy ve funkci setrvat až do roku 2021, přesto jej však rada dohlížející na vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize ve čtvrtek večer během neveřejného jednání tajným hlasováním odvolala. Podle rozhodnutí, které zveřejnil sám Alasanija, rada řediteli vytýkala, že nesprávně pochopil princip „odtržení od moci“, což vedlo k „úplné depolitizaci informací“.

Podle agentury Interfax-Ukrajina se zatím 48 novinářů podepsalo pod prohlášení, označující ředitelovo odvolání za projev cenzury a mimořádně nebezpečný precedens.

„Není pochyb, že toto rozhodnutí je politické a bylo přijato ve prospěch režimu,“ praví se v prohlášení. „Žádné chyby, kterých se Alasanija a jeho tým mohli dopustit, nemohou ospravedlnit jeho propuštění v tak politicky vypjaté době, dva měsíce před prezidentskými volbami. Považujeme hlasování v radě za projev zbabělosti a podlézavosti.“

Dokument vybízí k okamžitému zrušení hlasování a odstoupení rady, „která svým počínáním ohrozila reformu veřejnoprávního vysílání a vytvořila nebezpečný precedens odvolání vedoucího nezávislé instituce z politických důvodů“.

Autoři prohlášení také oznámili založení sdružení nezávislých novinářů pod názvem Iniciativa 34, pojmenovaného podle článku ústavy o svobodě slova. Součástí sdružení má být také hnutí Stop cenzuře, vzniklé v éře prezidenta Janukovyče.

Televize upozorňovala na problémy všech hlavních kandidátů, říká kritik odvolání

Příčiny a právní odůvodnění Alasanijova odvolání jsou podle poslance a bývalého novináře Mustafy Najma dosud nejasné, protože rada je dosud oficiálně neoznámila.

Každopádně jde o „znepokojivý signál“, když je sesazen šéf „jediné celostátní televize schopné současně hovořit o Porošenkově podnikání, společnostech Volodymyra Zelenského v daňových rájích a o lobbistech Julije Tymošenkové“, poznamenal v narážce na tři hlavní uchazeče o nejvyšší úřad.

„Cíl je jasný: vyčistit ukrajinské vysílání od veškeré kritiky a odhalení před volbami,“ tvrdí poslanec Serhij Leščenko, považovaný za předního bojovníka proti korupci v zemi.

Sám Alasanija uvedl, že tento bod na programu jednání rady ani nefiguroval, ani se dosud nedozvěděl příčiny rozhodnutí, které podle něj bylo přijato s porušením všech procedurálních pravidel. Slíbil, že jakmile se oficiální důvody dozví, odvolá se určitě k soudu. Zatím odhaduje, že jde o to, že „alergie režimu na veřejnoprávní televizi dospěla do fáze intoxikace“, tedy otravy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 3 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 6 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 8 hhodinami
Načítání...