Brusel – V Antverpách padl první verdikt v procesu s islamistickou skupinou Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii). Šéf skupiny půjde na dvanáct let za mříže. V monstrprocesu je obžalováno celkem 46 lidí. Verbovat měli desítky dobrovolných bojovníků pro džihád v Sýrii a Iráku. Z Belgie už odešly válčit na straně radikálů stovky lidí. Země se obává jejich návratu.
Podle žalobců posílala belgická organizace bojovníky Islámskému státu a dalším radikálním skupinám na Blízkém východě. Soudce označil organizaci za teroristickou skupinu. Dvanáct let vězení dostal lídr Šaría pro Belgii Fouad Belkacem. Ten vyhrožoval převratem a útoky na památky. „Toto je symbol státu Belgie, která brzy padne. Ať Alláh zničí je i jejich zemi,“ prohlašoval extremista.
Další člen organizace, dvacetiletý Jejoen Bontinck jako svědek obžaloby vyvázl s podmínkou. Před soudem se objevilo jen sedm obviněných. Pět z nich bylo odsouzeno k trestům ve výši tři až pět let. Ostatní obvinění stále bojují na Blízkém východě nebo tam zemřeli. Ti dostali tresty ve výši pět až 15 let - podle postavení ve skupině.
Dimitri Bontinck, otec odsouzeného navrátilce ze Sýrie
„Potrestat je pěti lety vězení znamená, že se nikdy nevrátí. Tímhle verdiktem vytvoříte víc nenávisti a frustrace vůči západnímu světu.“
Belkacem měl konkrétně verbovat zahraniční bojovníky pro boj v Sýrii. Obvinění odmítl. Pro Bontincka si dojel do Sýrie otec, aby ho přivezl domů. Podle něj se stal obětí islamistické organizace a nepředstavuje bezpečnostní hrozbu. „Nejel jsem pro syna do Sýrie proto, abych ho teď viděl ve vězení,“ podotkl Dimitri Bontinck. Jeho syn prý zrovna prožíval nešťastnou lásku a byl plný vzteku, čehož Šaría pro Belgii využila.
Monstrproces odstartoval v září loňského roku. Belgie minulý měsíc povolala stovky vojáků, aby ochránili možné cíle teroristů poté, co policie podnikla řadu protiteroristických zásahů. Při jedné razii ve městě Verviers zemřeli dva podezřelí. Podle prokuratury skupina plánovala atentát na policii.
Stovky Belgičanů bojují na straně radikálů, nejčastější jméno je Mohamed
Podle úřadů odešlo na Blízký východ až 350 bojovníků z Belgie. Zhruba deset procent z nich mělo být napojeno právě na skupinu Šaría pro Belgii.
„Je třeba si uvědomit, že na počet obyvatel to je nejvyšší číslo v celé Evropské unii. Souvisí to také s tím, že Belgie je v procentu muslimů v populaci na první nebo druhé pozici i v této položce. V Bruselu je dnes každý čtvrtý pravděpodobně muslim. Už asi čtvrtý rok je Mohamed nejčastějším jménem, které se dává novorozencům. U dívek je to Lejla nebo Aiša,“ konstatoval politolog Petr Sokol (ODS).
Část muslimů je normálně integrovaná do společnosti, někteří to ale odmítají. Často se hovoří o tom, že se Belgie stala hlavním městem evropského džihádu. Belgie ale proti radikálům ostře vystupuje. Řada z nich je souzena ještě v době, kdy není v zemi přítomna. Hovoří se rovněž o větším sledování sociálních sítí a izolaci vězněných islamistů.
Europarlament volá po evropské strategii proti teroristické propagandě
Evropský parlament se shodl, že země EU by v rámci boje proti terorismu měly lépe a s větší efektivitou sdílet zpravodajské informace. Europoslanci také zdůraznili, že teroristické útoky nesmějí ohrozit existenci takzvaného schengenského prostoru, ve kterém mezi sebou členské státy zrušily hraniční kontroly.
Europarlament mimo jiné navrhuje, aby vznikla evropská strategie boje proti teroristické propagandě, radikálním sítím a rekrutování na internetu. Členské státy se navíc mají pomocí vzdělávacích programů, podpory integrace a sociálního začleňování zaměřit na řešení primárních příčin radikalizace tak, aby jí bylo možné předcházet.
- Evropská unie začala otázku teroristických hrozeb s obnovenou intenzitou řešit po lednovém útoku na pařížskou redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo a také v reakci na fakt, že ze zemí EU odjela na Blízký východ bojovat po boku islámských radikálů řada obyvatel.
