Šéf oregonských farmářů vyzval na dálku k ukončení odboje

Jděte domů a obejměte své rodiny, vzkázal zadržený vůdce Ammon Bundy skupině farmářů, která už téměř měsíc okupuje správní budovy národního parku v Oregonu – na protest proti stíhání dvou svých kolegů. Podle Bundyho farmáři udělali vše, co mohli. Zbytek prý mají nechat na rozhodnutí soudu.

Skupina několika desítek ozbrojených mužů obsadila ústředí národní přírodní rezervace 2. ledna poté, co se oddělila z protestního pochodu asi 300 osob za propuštění dvou místních farmářů, Dwighta Hammonda a jeho syna Stevena. Ti byli odsouzeni k pěti letům vězení za žhářství na pozemcích, jež si pronajímali od státu. Odsouzení tvrdí, že pouze pálili plevel. Podle obžaloby se snažili zahladit stopy po nelegálním lovu.

Bundyho skupina, která si říká Občané za ústavní svobodu (CCF), požaduje propuštění dvou farmářů a předání federální půdy místním institucím. V úterý ale Bundyho a dalších osm členů zadržela policie, když odjeli z obsazených budov správy národního parku a chtěli prý diskutovat s místními občany.

Úterní pokus o nenásilné zadržení skončil smrtí jednoho z mluvčích skupiny, rančera Roberta LaVoye Finicuma, a postřelením Bundyho bratra Ryana. Zatímco farmáři tvrdí, že ke střelbě nebyl důvod, policisté oponují, že ozbrojenci odmítali poslechnout jejich výzvu a vzdát se.

Protest se koná v areálu národního parku Malheur, který byl podle Bundyho zřízen na pozemcích 100 bývalých rančů. „Ten park se stále rozšiřuje na úkor rančerů,“ tvrdí Bundy. Kdysi prosperující a bohatý okres Harney podle něj kvůli zabírání značně zchudl.

Ozbrojený odpor farmářů kvůli kolegům
Zdroj: ČTK/AP

Podle prokuratury Dwight (73) a Steven (46) Hammondovi založili v roce 2001 a pak znovu v roce 2006 požáry a zničili přes 50 hektarů státních pozemků. Důvodem prý ale nebyl plevel, jak tvrdí oni, nýbrž zahlazení stop po nelegálním lovu.

Oba si sice už původní tresty ve výši tří a 12 měsíců odpykali, soud jim však dodatečně vyměřil ještě několikaleté tresty, které měli nastoupit od neděle. Jejich výši soudce zdůvodnil tím, že rančeři úmyslným založením ohně ohrozili životy hasičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...