Šéf německé kontrarozvědky, který zpochybňoval útoky na cizince, ve funkci skončí

2 minuty
Události: Maassen končí v čele německé civilní kontrarozvědky
Zdroj: ČT24

Německá vláda rozhodla, že šéf civilní kontrarozvědky (BfV) Hans-Georg Maassen skončí po výrocích o demonstracích v Chemnitzu ve funkci. Nově bude státním tajemníkem na ministerstvu vnitra. O odchodu Maassena rozhodli lídři německé vládní koalice během odpoledního jednání v Berlíně. Kdo Maassena v čele kontrarozvědky nahradí, zatím není jasné.

Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince.

Jeden z útoků zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a Maassen musel připustit, že video je autentické.

Minulý týden také vyšlo najevo, že Maassen v červnu ještě před oficiálním zveřejněním předal data z výroční zprávy o činnosti svého úřadu poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informaci potvrdil sám poslanec Stephan Brandner s tím, že šlo především o informace o počtu nebezpečných islamistů v Německu a o rozpočet kontrarozvědky. Maassenův úřad odmítl, že by se jeho šéf dopustil něčeho protiprávního. 

Maassen si polepší

O dalším působení Maassena jednali v úterý odpoledne předsedové koaličních stran – Angela Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU) a Andrea Nahlesová (SPD). Na jeho odchodu z čela kontrarozvědky trvali zejména sociální demokraté. Podle nich Maassen svými výroky podnítil vznik konspiračních teorií.

Hans-Georg Maassen a Horst Seehofer
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Ministr vnitra Seehofer, který se za Maassena na rozdíl od kancléřky Merkelové v minulých dnech postavil, ocenil jeho „kompetenci v otázkách veřejné bezpečnosti“. Právě na jeho ministerstvo se Maassen z kontrarozvědky přesune.

Pětapadesátiletý Maassen si paradoxně polepší, protože pozice státního tajemníka je lépe placená než vedení Spolkového úřadu na ochranu ústavy. „Polepší si o dvě platové třídy, zhruba o tři tisíce euro měsíčně. Podle prvních reakcí čekají hlavně sociální demokraté na to, jak vedení jejich strany, které Maassena tak tvrdě kritizovalo, tento kompromis vysvětlí,“ poznamenal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Oznámený krok je už terčem kritiky ze strany opozice. Svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn „nepohodlný“ šéf BfV.

Bližší informace o Maassennově nové pozici poskytne spolková vláda ve středu, už nyní je ale jasné, že nebude státním tajemníkem, který by byl zodpovědný za dohled nad civilní kontrarozvědkou.

Maassen figuroval ve „špehovací“ kauze americké NSA

Hans-Georg Maassen, původním povoláním právník, se narodil 24. listopadu 1962 v Mönchengladbachu. Po studiích práva přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně a v roce 1991 začal pracovat na ministerstvu vnitra.

Od roku 2006 vedl semináře o právních aspektech evropské imigrace v Evropském centru politických věd. V čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy stojí od srpna 2012.

V roce 2013 po odhalení bývalého analytika Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, že NSA řadu let masově sledovala elektronickou komunikaci lidí po celém světě, německá média informovala, že Maassen v lednu a v květnu navštívil vedení NSA. Podle tajných dokumentů německé vlády Maassen údajně souhlasil s převedením všech dat, shromážděných úřadem BfV, do NSA.

V červnu 2016 Maassen tvrdil, že Snowden pracoval pro Rusko. Snowdenovo zveřejnění údajů o sledování lidí americkou tajnou službou NSA mělo být podle něj součástí operace řízené z Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 52 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...