Šéf německé kontrarozvědky, který zpochybňoval útoky na cizince, ve funkci skončí

Nahrávám video
Události: Maassen končí v čele německé civilní kontrarozvědky
Zdroj: ČT24

Německá vláda rozhodla, že šéf civilní kontrarozvědky (BfV) Hans-Georg Maassen skončí po výrocích o demonstracích v Chemnitzu ve funkci. Nově bude státním tajemníkem na ministerstvu vnitra. O odchodu Maassena rozhodli lídři německé vládní koalice během odpoledního jednání v Berlíně. Kdo Maassena v čele kontrarozvědky nahradí, zatím není jasné.

Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince.

Jeden z útoků zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a Maassen musel připustit, že video je autentické.

Minulý týden také vyšlo najevo, že Maassen v červnu ještě před oficiálním zveřejněním předal data z výroční zprávy o činnosti svého úřadu poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informaci potvrdil sám poslanec Stephan Brandner s tím, že šlo především o informace o počtu nebezpečných islamistů v Německu a o rozpočet kontrarozvědky. Maassenův úřad odmítl, že by se jeho šéf dopustil něčeho protiprávního. 

Maassen si polepší

O dalším působení Maassena jednali v úterý odpoledne předsedové koaličních stran – Angela Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU) a Andrea Nahlesová (SPD). Na jeho odchodu z čela kontrarozvědky trvali zejména sociální demokraté. Podle nich Maassen svými výroky podnítil vznik konspiračních teorií.

Hans-Georg Maassen a Horst Seehofer
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Ministr vnitra Seehofer, který se za Maassena na rozdíl od kancléřky Merkelové v minulých dnech postavil, ocenil jeho „kompetenci v otázkách veřejné bezpečnosti“. Právě na jeho ministerstvo se Maassen z kontrarozvědky přesune.

Pětapadesátiletý Maassen si paradoxně polepší, protože pozice státního tajemníka je lépe placená než vedení Spolkového úřadu na ochranu ústavy. „Polepší si o dvě platové třídy, zhruba o tři tisíce euro měsíčně. Podle prvních reakcí čekají hlavně sociální demokraté na to, jak vedení jejich strany, které Maassena tak tvrdě kritizovalo, tento kompromis vysvětlí,“ poznamenal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Oznámený krok je už terčem kritiky ze strany opozice. Svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn „nepohodlný“ šéf BfV.

Bližší informace o Maassennově nové pozici poskytne spolková vláda ve středu, už nyní je ale jasné, že nebude státním tajemníkem, který by byl zodpovědný za dohled nad civilní kontrarozvědkou.

Maassen figuroval ve „špehovací“ kauze americké NSA

Hans-Georg Maassen, původním povoláním právník, se narodil 24. listopadu 1962 v Mönchengladbachu. Po studiích práva přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně a v roce 1991 začal pracovat na ministerstvu vnitra.

Od roku 2006 vedl semináře o právních aspektech evropské imigrace v Evropském centru politických věd. V čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy stojí od srpna 2012.

V roce 2013 po odhalení bývalého analytika Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, že NSA řadu let masově sledovala elektronickou komunikaci lidí po celém světě, německá média informovala, že Maassen v lednu a v květnu navštívil vedení NSA. Podle tajných dokumentů německé vlády Maassen údajně souhlasil s převedením všech dat, shromážděných úřadem BfV, do NSA.

V červnu 2016 Maassen tvrdil, že Snowden pracoval pro Rusko. Snowdenovo zveřejnění údajů o sledování lidí americkou tajnou službou NSA mělo být podle něj součástí operace řízené z Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump prodlužuje příměří s Íránem, Pákistán to vítá, podle Íránu přijde útok

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf Trumpovi poděkoval, že přijal žádost jeho země o prodloužení příměří. Írán vidí v Trumpově prodloužení příměří trik, jak získat čas na překvapivý úder.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 5 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...