Šéf německé kontrarozvědky, který zpochybňoval útoky na cizince, ve funkci skončí

Nahrávám video
Události: Maassen končí v čele německé civilní kontrarozvědky
Zdroj: ČT24

Německá vláda rozhodla, že šéf civilní kontrarozvědky (BfV) Hans-Georg Maassen skončí po výrocích o demonstracích v Chemnitzu ve funkci. Nově bude státním tajemníkem na ministerstvu vnitra. O odchodu Maassena rozhodli lídři německé vládní koalice během odpoledního jednání v Berlíně. Kdo Maassena v čele kontrarozvědky nahradí, zatím není jasné.

Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince.

Jeden z útoků zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a Maassen musel připustit, že video je autentické.

Minulý týden také vyšlo najevo, že Maassen v červnu ještě před oficiálním zveřejněním předal data z výroční zprávy o činnosti svého úřadu poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informaci potvrdil sám poslanec Stephan Brandner s tím, že šlo především o informace o počtu nebezpečných islamistů v Německu a o rozpočet kontrarozvědky. Maassenův úřad odmítl, že by se jeho šéf dopustil něčeho protiprávního. 

Maassen si polepší

O dalším působení Maassena jednali v úterý odpoledne předsedové koaličních stran – Angela Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU) a Andrea Nahlesová (SPD). Na jeho odchodu z čela kontrarozvědky trvali zejména sociální demokraté. Podle nich Maassen svými výroky podnítil vznik konspiračních teorií.

Hans-Georg Maassen a Horst Seehofer
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

Ministr vnitra Seehofer, který se za Maassena na rozdíl od kancléřky Merkelové v minulých dnech postavil, ocenil jeho „kompetenci v otázkách veřejné bezpečnosti“. Právě na jeho ministerstvo se Maassen z kontrarozvědky přesune.

Pětapadesátiletý Maassen si paradoxně polepší, protože pozice státního tajemníka je lépe placená než vedení Spolkového úřadu na ochranu ústavy. „Polepší si o dvě platové třídy, zhruba o tři tisíce euro měsíčně. Podle prvních reakcí čekají hlavně sociální demokraté na to, jak vedení jejich strany, které Maassena tak tvrdě kritizovalo, tento kompromis vysvětlí,“ poznamenal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Oznámený krok je už terčem kritiky ze strany opozice. Svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn „nepohodlný“ šéf BfV.

Bližší informace o Maassennově nové pozici poskytne spolková vláda ve středu, už nyní je ale jasné, že nebude státním tajemníkem, který by byl zodpovědný za dohled nad civilní kontrarozvědkou.

Maassen figuroval ve „špehovací“ kauze americké NSA

Hans-Georg Maassen, původním povoláním právník, se narodil 24. listopadu 1962 v Mönchengladbachu. Po studiích práva přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně a v roce 1991 začal pracovat na ministerstvu vnitra.

Od roku 2006 vedl semináře o právních aspektech evropské imigrace v Evropském centru politických věd. V čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy stojí od srpna 2012.

V roce 2013 po odhalení bývalého analytika Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, že NSA řadu let masově sledovala elektronickou komunikaci lidí po celém světě, německá média informovala, že Maassen v lednu a v květnu navštívil vedení NSA. Podle tajných dokumentů německé vlády Maassen údajně souhlasil s převedením všech dat, shromážděných úřadem BfV, do NSA.

V červnu 2016 Maassen tvrdil, že Snowden pracoval pro Rusko. Snowdenovo zveřejnění údajů o sledování lidí americkou tajnou službou NSA mělo být podle něj součástí operace řízené z Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oficiálně založil svou Radu pro mír

Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
10:15Aktualizovánopřed 2 mminutami

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
10:45Aktualizovánopřed 16 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 48 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 1 hhodinou

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 2 hhodinami

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 3 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 3 hhodinami
Načítání...