Šéf francouzské obrany: Rusko se Mistralů možná vůbec nedočká

Paříž – Moskva se dvou válečných lodí Mistral možná nikdy nedočká. Naznačil to francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian. V televizi prohlásil, že na dodávku nemusí dojít vůbec, jestliže se nezmění situace na Ukrajině.

Francouzský prezident Francois Hollande koncem listopadu oznámil, že Francie odkládá na neurčito plánované předání první ze dvou válečných lodí třídy Mistral Rusku kvůli ruské intervenci na Ukrajině. Byl to již druhý odklad dodávky.  

Francouzský ministr obrany teď v rozhovoru pro televizi BFM TV uvedl, že dodávka nemusí být realizována vůbec, jestliže se situace na Ukrajině nezmění. „Rusové si to musejí uvědomit. Nemůžeme přemýšlet o dodání za současných podmínek, kdy Rusko neuznává současné hranice,“ prohlásil Le Drian. 

Rusko koncem listopadu uvedlo, že plánuje na lodě čekat. V případě nedodržení kontraktu se ovšem hodlá soudit. „Kdyby záleželo na rozhodnutí (prezidenta Francoise) Hollanda, loď by nám dodali. Francie se snaží balancovat mezi svými závazky vůči Rusku a závazky vůči Severoatlantické alianci a Evropské unii. Hollande se snaží projevit jakousi solidaritu, podstatnou roli hraje americký nátlak,“ soudí šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov.   

Mistral
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Michel Plassart

Rusko letos na jaře anektovalo Krym a Západ Moskvu obviňuje, že vojensky podporuje proruské separatisty na východní Ukrajině. Hollande dnes vyzval Vladimira Putina, aby se místo ohlížení za minulostí soustředil na budoucnost a pomohl ukončit napětí na Ukrajině. Ruský prezident totiž ve svém čtvrtečním poselství o stavu Ruské federace s poukazem na minulé události obvinil z řady problémů v regionu Západ. Podle něj se snaží spustit kolem Ruska novou železnou oponu.

Jak šel čas s Mistraly…

Smlouvu o dodávce dvou plavidel, která mohou převážet vrtulníky a tanky či velitelské štáby, podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. Ruská armáda měla první ze dvou moderních výsadkových lodí od Francie převzít již na konci října, ale Paříž kvůli situaci na Ukrajině předání odložila. Někteří spojenci Francie v čele s USA dlouhodobě vyvíjejí na Paříž tlak, aby ruské vojenské námořnictvo neposilovala.    

První loď nazvaná Vladivostok je prakticky připravena k předání v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire. Ovládat plavidlo se již ve Francii učilo 400 ruských námořníků. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, by měla být dokončena do konce nadcházejícího roku. Jméno nese po velkém přístavu na Krymu, kde sídlí ruská černomořská flotila. Krymský poloostrov v březnu Rusko přes zahraniční protesty anektovalo. Ukrajina ho ale dál považuje za své území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...