Předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek v Aténách důrazně vyzval ekonomické migranty, aby už nejezdili do západní Evropy a aby už nevyužívali k tranzitní cestě balkánské státy. V Řecku je nyní 32 tisíc uprchlíků, kteří tam uvízli poté, co Makedonie zavřela hranice a další země na balkánské trase omezily příjem imigrantů z Řecka.
„Chci apelovat na všechny potenciální nelegální ekonomické migranty, ať jsou kdekoli: Nejezděte do Evropy. Nevěřte převaděčům. Neriskujte své životy a svoje peníze. Je to všechno k ničemu. Řecko nebo jakákoli jiná evropská země již nebude tranzitní zemí. Schengenská pravidla znovu vstoupí v platnost,“ uvedl v prohlášení šéf Evropské rady.
„S posilováním kontroly našich vnějších hranic musíme masivně zvýšit podporu syrským uprchlíkům a zemím sousedícím se Sýrii a stejně tak i pomoci řešit negativní důsledky v nejvíce postižených členských státech, a to především v Řecku. To je nanejvýš naléhavá záležitost,“ upozornil Tusk, který zároveň uvítal čerstvý plán Evropské komise na poskytnutí velké finanční pomoci zemím zasaženým přílivem uprchlíků, tedy zejména Řecku.
Tusk a Tsipras se společně vyslovili proti jednostranným krokům členských zemí EU ve snaze zastavit migrační tok. „Jednostranné akce, byť jsou v národním kontextu pochopitelné, způsobují újmu duchu evropské solidarity. Dodržování schengenských pravidel nevyřeší uprchlickou krizi, ale bez nich se krize určitě taky nevyřeší,“ upozornil Tusk.
Tsipras prohlásil, že Řecko čelí migrační zátěži, která není přiměřená jeho možnostem. Řekl ale, že se v chování k uprchlíkům drželo „hodnot a kultury“, které jsou jiným evropským státům „bohužel cizí“. Znovu upozornil, že některé země odmítají solidárně sdílet břímě formou přijímání uprchlíků na svých územích.
Podle Tsiprase musí dojít na urychlené přerozdělení uprchlíků mezi všechny státy EU, a to i těch z Turecka.
Tsiprasova kritika míří hlavně na země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), jež jsou proti systému kvót na rozdělení uprchlíků, který prosazuje Evropská komise a například Německo a na jehož základě by měli žadatele o azyl přijímat všichni členové EU.
Tuskovo turné před pondělním summitem
Návštěva Řecka navazuje na současnou Tuskovu cestu po balkánských zemích, kde vedl sérii jednání o krizi. Odpoledne ještě zavítal do Turecka, kde zdůraznil, že uprchlický proud mířící z Turecka do EU je stále příliš velký.
Uvedl také, že je na Ankaře, aby se rozhodla, jaká další opatření přijme, aby se příliv migrantů do Řecka snížil. Podle něj ale mnohé evropské země preferují mechanismus, který umožní vracení migrantů zpět do Turecka „rychle a ve velkém množství“. Při přijetí akčního plánu v listopadu Ankara ujistila, že se bude snažit příliv uprchlíků do EU snížit, za což jí Unie příslíbila finanční pomoc tři miliardy eur (81,2 miliardy korun).
Tusk už tento týden navštívil Rakousko, Chorvatsko a Makedonii, které leží na takzvané balkánské trase, po níž do bohatších částí Evropy míří tisíce uprchlíků. Tyto země přitom v poslední době omezily příjem převážně blízkovýchodních imigrantů z Řecka.
Problémy na řecko-makedonské hranici
Skupina uprchlíků na řecké straně hranice s Makedonií ve čtvrtek opět zablokovala železniční trať, která vede přes hraniční čáru. Protestují tak proti tomu, že je Makedonie odmítá vpustit na své území a umožnit jim pokračovat v cestě do západní Evropy. V oblasti hraničního přechodu Idomeni-Gevgelija je nyní kolem deseti tisíc lidí.
Makedonské úřady hodlají do země vpouštět jen tolik lidí, kolik jich pustí dál Srbsko na jejich společné hranici. Podle řecké policie přijala Makedonie za posledních 24 hodin pět set lidí, pak ale část z nich vrátila kvůli nesrovnalostem v dokladech.
V pondělí několik stovek uprchlíků prorazilo na přechodu Idomeni-Gevgelija plot. Zasahující makedonští policisté proti nim použili slzný plyn.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ve středu varoval řecké starosty měst a obcí, že v příštích dvou až třech letech už makedonská hranice zůstane prakticky nepropustná. Podle něj se Řecko z tranzitní země stává pro uprchlíky státem cílovým.
Ministr zároveň odhadl, že se Řecko bude muset vypořádat s pobytem až 150 000 uprchlíků. Dřív hovořil maximálně o 70 tisících lidech.
Nevládní organizace varují, že do léta v Řecku může v důsledku přísnější kontroly hranic v zemích na takzvané balkánské trase, kterou uprchlíci směřují do bohatších částí Evropy, být až 200 000 běženců.
