Praha - Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz podporuje přenesení části unijního rozhodování na národní úroveň. Podle něj by to mohlo zvýšit důvěru lidí v EU. Řekl to po dnešním setkání s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). Schulz se v ČR účastní konference k desátému výročí vstupu ČR do Unie. Podle něj Evropa před deseti lety překonala umělé rozdělení a spojila to, co k sobě patřilo. EU sice nepovažuje za dokonalou, ale nic lepšího v Evropě v jejích dějinách nevzniklo.
Hamáček svému kolegovi řekl, že většina legislativy do Česka přichází z Bruselu. Podle Schulze by tomu tak ale nemuselo být. „Snad by v příštím funkčním období jak Evropská komise, tak Evropský parlament měly zvážit a prověřit, co vše děláme v Bruselu i Štrasburku z toho, co by mohlo být lépe vykonáváno a naplňováno na národní a regionální úrovni. Sebereme-li odvahu k tomu kroku, navrátí se část ztracené důvěry v tuto instituci,“ uvedl Schulz.
Schulz se dnes na Pražském hradě účastní konference s názvem Česko očima Evropy, Evropa očima Česka, která se koná při příležitosti desetiletého výročí vstupu ČR do EU. Na ní mimo jiné poznamenal, že vstupem Česka a dalších postkomunistických států došlo k opětovnému propojení evropského kontinentu.
EU není dokonalá, nic lepšího ale v Evropě nevzniklo
„Když v roce 1990 došlo ke sjednocení východního a západního Německa, německý kancléř Willy Brandt prohlásil, že dochází ke spojení toho, co k sobě dávno patřilo. To samé se stalo právě před deseti letech,“ uvedl na konferenci v Míčovně Pražského hradu německý socialistický politik. „První květen 2004 - to byla epochální událost. Po několika staletích válek a potlačování se deset států spolu s námi vydalo na cestu, jak společně zajistit mír,“ vyzdvihl přínos EU a jejího rozšiřování.
Přestože podle Schulze není současná EU ideální, jednotná Evropa je tím nejlepším, co se od konce druhé světové války na starém kontinentu stalo. „To, co se děje na hranicích EU, funguje podle filosofie, že silnější rozhoduje o slabším, evropské společenství ovšem podle zcela jiných myšlenek: jednoty a rovnoprávnosti,“ prohlásil předseda Evropského parlamentu s odkazem na aktuální ukrajinskou krizi. „Porovnejme si životy našich rodičů a životy našich dětí a uvidíme velké rozdíly,“ doplnil a EU označil za „jeden z nejskvělejších projektů lidských dějin“.
Martin Schulz, předseda EP:
„Evropa asi není perfektní, musíme ji zlepšit. Určitě není dostatečně spravedlivá, musíme ji učinit spravedlivější. Není dostatečně demokratická, musíme ji učinit demokratičtější. Ale nic lepšího než sjednocení se Evropě v jejích dějinách nestalo.“
Vedle Schulze se konference účastnil i český prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle a bývalý italský předseda vlády Mario Monti. Česko vstoupilo do EU 1. května 2004 spolu s dalšími devíti státy střední, východní a jižní Evropy. V současnosti má Unie 28 členů.
Na konferenci se v jednotlivých panelech řečníci zaměří na problematiku vnitřního trhu EU a evropskou podporu regionálního rozvoje. V těchto sekcích promluví mimo jiné ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), šéfka resortu místního rozvoje Věra Jourová (ANO), ekonomové Vladimír Dlouhý a Miroslav Zámečník či viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Schulz: Rusko by se mělo stáhnout z hranic s Ukrajinou
Po setkání s Janem Hamáčkem se Martin Schulz, který je v Česku na třídenní návštěvě, nechal slyšet, že podporuje výzvu ke stažení ruských jednotek od rusko-ukrajinské hranice. K tomu dnes Moskvu znovu vyzvali na základě telefonického rozhovoru americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová. Stejný požadavek ve čtvrtek z Prahy vznesl šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.
Evropský parlament už dříve anexi Krymu Ruskem odsoudil. „Výzvu ke stažení vojska z hraničního pásma podporujeme. O teritoriální celistvosti Ukrajiny se nevyjednává a jakékoliv další zpochybňování územní celistvosti Ukrajiny jakýmikoliv prostředky povede nezbytně k dalším sankcím,“ uvedl Schulz.
Podle něj by měly ve věci Ukrajiny zesílit i diplomatické aktivity Unie. Schulz doufá, že květnové volby na Ukrajině povedou ke stabilizaci země a že nová vláda zajistí územní celistvost. Soudržnost ale musí být podpořena finanční pomocí.
EU má být připravena na konfrontaci i dialog s Ruskem
Unie by ale také podle Schluze zároveň neměla vyvolávat naděje, že by se Ukrajina mohla stát v dohledné budoucnosti členem EU. „V dohledné budoucnosti není členství pro Ukrajinu proveditelné. Proto bychom neměli vytvářet naději, že se mohou zítra připojit. Ale země musí dostat evropskou perspektivu,“ prohlásil.
Evropská unie by měla dát Rusku jasně najevo, že je připravena na konfrontaci, ale současně dává přednost dialogu. „Neměli bychom mluvit jen o sankcích, ale měli bychom se také snažit najít diplomatickou cestu,“ řekl Schulz. „Musíme mluvit s ruskou vládou velmi jasně a dát najevo, že nejsme připraveni přijmout další kroky (na Ukrajině), … ale že jsme připraveni vyjednávat a diskutovat.“
Nejlepší cestou vyřešení problémů mezi Moskou a Brusel je podle Schulze hledat společné zájmy. „Současně je třeba jim jasně říci, že přežijeme bez jejich energie,“ uvedl předseda EP, podle něhož by se unie měla proto zaměřit na energetickou spolupráci s dalšími zeměmi, šetření energií i na zavádějí obnovitelných zdrojů. „To vše můžeme dělat, abychom ukázali, že konfrontace je větší risk pro Rusko než pro nás,“ dodal.
