Sametový den na Oxfordu: Havel dostal lavičku, Halík posluchárnu

Oxford - Oxfordská univerzita dnes vzpomínala na listopadové události roku 1989 v Československu. Na zdejší Harris Manchester College proběhla akce pod názvem Sametový den (Velvet Day). V jejím rámci byla odhalena lavička Václava Havla a rovněž se otevřely brány nového studentského centra Sekyra House nazvaného podle českého podnikatele, který stavbu zaplatil. Součástí centra je i posluchárna pojmenovaná po knězi Tomáši Halíkovi.

„Nakonec se nám tedy podařilo ji nechat instalovat na to nejlepší místo, což je univerzitní park, který je veřejně přístupný úplně všem,“ pochvaluje si umístění lavičky coby památky na posledního československého prezidenta doktorandka Jessie Hronesová z Českého a slovenského spolku na Oxfordu. „Tohle je něco, na co tady můžeme být hrdí, celá ta česká a slovenská komunita se může jaksi vztahovat k tomuto místu,“ dodává její kolega ze spolku Kryštof Vosátka.

Slavnostní ceremonie odhalení lavičky se zúčastnil místopředseda české vlády Pavel Bělobrádek i rektor Oxfordské univerzity Andrew Hamilton. „Je to pro nás obrovská čest,“ uvedl rektor na krátké ceremonii. „Měli bychom si připomínat, že Česká republika a Václav Havel patří pořád k sobě,“ prohlásil Bělobrádek. „Je to velmi dobrá značka, která nás i v zahraničí dobře reprezentuje. Což se o všech politicích v České republice nedá říci, musím sebekriticky říci,“ dodal šéf lidovců.

  • Návrh lavičky pochází od českého architekta a přítele Václava Havla Bořka Šípka, který ho nazval Demokratické rozhovory. Konstrukce se skládá ze dvou kovových židlí připojených ke stolu kolem lípy, českého národního stromu. Ideou projektu Havlových laviček je vytvoření prostoru, který by podporoval dialog a zároveň zachovával dědictví a liberální principy prvního porevolučního prezidenta. 
  • Lavička známá v angličtině jako Havel´s Place je umístěna na romantickém místě na břehu řeky Cherwelll v hlavním univerzitním parku. Jejímu odhalení byl dnes přítomen i Šípek. Pří té příležitosti vyslovil přání, aby podobných laviček existovala na světě více než stovka. „Rád bych, aby jedna byla i v Rangúnu a sedla si na ni Aun Schan Su Ťij (vůdkyně barmské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír ),“ doplnil.

Slavnostní odhalení pietního místa se konalo šestnáct let poté, co Havel jako tehdejší český prezident přebíral v Oxfordu čestný doktorát.

Timothy Garton Ash, profesor na Oxfordu a přítel Václava Havla:

  • o povolení Oxfordu postavit lavičku Václava Havla: „Vysílá to vzkaz, že ten dlouhý moment v české historii přetrvává v evropské paměti a bude se v ní odrážet dál. Samozřejmě, zvlášť taky příběh a osobnost Václava Havla.“ 

  • o debatě Václava Klause a Miloše Zemana na téma odkaz Václava Havla: „Žádný z těchto soudů není nikterak správný. Havel může mluvit jasně sám za sebe. Nikdo nepsal brilantněji o politice. Byl někým, kdo měl silné sympatie pro chudé, slabé a zranitelné. Jak doma, tak ve světě. V tomhle smyslu můžete říct, že byl něco jako sociální demokrat. Byl ale liberálem, který skrz naskrz miloval svobodu. A utopie – komunistická utopie – ho poslala do vězení. Jistě by tedy nehlásal jinou utopii.“

  • o Češích, kteří našli na Oxfordu odezvu: „Mnoho učenců na Oxfordu bylo fascinovaných postavou Masaryka. Tím druhým jménem je Havel. Tato jména budou dál rezonovat.“

Halík má v Oxfordu posluchárnu a všem se musel omluvit

Sametový den Oxfordu přinesl také nové studentské centrum Sekyra House nazvané podle českého podnikatele Luďka Sekyry, který stavbu zafinancoval. V objektu, který je součástí koleje Harris Manchester College, najdou studenti ubytování i tři studovny. „Podpora výstavby studentského centra je pro mě jistým vyvrcholením dlouhodobé spolupráce s Oxfordskou univerzitou. V této spolupráci, jakož i v akademické činnosti v oblasti politické filozofie, hodlám pokračovat i v budoucnu,“ uvedl Luděk Sekyra, který je členem správní rady i akademické obce na Harris Manchester College a nově také členem kolegia rektora Oxfordské univerzity.

Součástí studentské budovy je i posluchárna pojmenovaná na počest českého kněze, teologa a sociologa Tomáše Halíka. „Já se domnívám, že taková čest by měla být prokazována učencům až dlouho po jejich smrti. Čili já jsem se omluvil všem za to, že dosud žiji,“ poznamenal s úsměvem letošní držitel prestižní Templetonovy ceny, která je udělována za výjimečné zásluhy o posilování duchovního rozměru života. V roce 2001 působil Halík na oxfordské univerzitě jako hostující profesor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kurdsko-íránské milice podle amerických médií zahájily pozemní operaci v Íránu

Kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Píše o tom několik amerických médií včetně Fox News nebo serveru Axios. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu.
před 2 hhodinami

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 2 hhodinami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 4 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...