S vraždou Gruzínce v Berlíně nemáme nic společného, oznámila Moskva

Nahrávám video
Události: Německo vyšetřuje vraždu Guzínce v centru Berlína
Zdroj: ČT24

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov odmítl jakoukoliv roli Ruska ve vraždě gruzínského občana Zelimchana Changošviliho, ke které došlo minulý týden v centru Berlína. Z činu je podezřelý Rus, jehož policie krátce po incidentu zadržela. Německá média v souvislosti s vraždou Gruzínce s čečenským původem spekulují o možném zapojení ruských tajných služeb.

„Tento případ nemá nic společného s ruským státem a jeho oficiálními orgány. Rozhodně odmítám jakoukoliv spojitost mezi tímto případem, touto vraždou a ruskou vládou,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

K vraždě Changošviliho došlo minulý pátek odpoledne ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína. V jednom ze zdejších parků k němu podle svědků přijel na kole muž. Nejdřív jej střelil do zad, aby ho znehybnil. Pak k oběti přistoupil a dvakrát ji střelil zblízka do hlavy.

Policii se nedlouho poté s přispěním místních občanů podařilo zadržet 49letého Rusa Vadima S. původem z Irkutska. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů přijel muž do Německa krátce před činem a jeho vízum mělo jen krátkou platnost.

Magazín Der Spiegel v pondělí uvedl, že vyšetřovatelé sice stále pracují s několika teoriemi včetně souvislosti s organizovanou kriminalitou, za nejpravděpodobnější prý ale nyní považují scénář „profesionálně naplánované vraždy provedené na objednávku“.

„Byla to profesionálně odvedená vražda, na kterou mohly mít přinejmenším vliv státní aktéři,“ dodává reportér Spiegelu Maik Baumgärtner.

Politický motiv činu považují podle magazínu za pravděpodobný i bezpečnostní orgány řady členských států NATO.

List Der Tagesspiegel citoval zdroj blízký německé tajné službě, podle nějž je „stoprocentně jisté“, že do případu bylo Rusko tak či onak zapleteno. „Pokud se ukáže, že za zločinem stojí státní aktér, jako je Rusko, máme tu druhý Skripalův případ se všemi jeho důsledky,“ řekl jiný zdroj z bezpečnostních kruhů.

Němci prověřují roli Ramzana Kadyrova

Pokud by se podezření z „ruského státního terorismu“ potvrdilo, „mělo by to vážné důsledky pro německo-ruské vztahy“, řekl deníku šéf frakce CDU v berlínském zemském parlamentu Burkard Dregger.

Německé bezpečnostní složky nyní prověřují také „hodnověrnou teorii“, podle níž za vraždou stojí čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který si prý vede „seznamy lidí určených k likvidaci“ a na vraždě mohl spolupracovat s ruskou tajnou službou.

Ruský server Newsru.com v této souvislosti napsal, že se rozhodně nejedná o první vraždu Čečenců spáchaných ruskými tajnými službami. Rukou atentátníka zemřeli čečenští exprezidenti Džochar Dudajev a Aslan Maschadov. V Kataru byl v roce 2004 zavražděn Zelimchan Jandarbijev, o pět let později v Rakousku také Umar Israilov. Několik vražd Čečenců se odehrálo i v tureckém Istanbulu.

Zelimchan Changošvili
Zdroj: ČT24

Gruzínec spolupracoval s tajnými službami

Politickému motivu činu nahrává i fakt, že Changošvili v Gruzii úzce spolupracoval s tamními tajnými službami, bojoval v Čečensku a dlouhodobě vystupoval proti pronikání ruského vlivu do země. Poté, co se ho někdo pokusil zastřelit, se přestěhoval na Ukrajinu. I zde spolupracoval s bezpečnostními složkami a také zde čelil pokusu o likvidaci.

Následně dorazil do Německa, kde jej úřady krátce sledovaly jako podezřelého islamistu, později ale toto podezření opustily. Changošvili si v Německu zažádal o azyl, podle serveru WDR ale byla jeho žádost zamítnuta a Gruzínec měl být deportován.

Vraždu zatím vyšetřuje berlínské státní zastupitelství. Pokud se ukáže, že za činem stojí cizí tajné služby, případ převezme protišpionážní jednotka, která spadá pod vrchní státní zastupitelství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly také o vzdušných úderech v Iráku.
05:58Aktualizovánopřed 27 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...