S vraždou Gruzínce v Berlíně nemáme nic společného, oznámila Moskva

Nahrávám video
Události: Německo vyšetřuje vraždu Guzínce v centru Berlína
Zdroj: ČT24

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov odmítl jakoukoliv roli Ruska ve vraždě gruzínského občana Zelimchana Changošviliho, ke které došlo minulý týden v centru Berlína. Z činu je podezřelý Rus, jehož policie krátce po incidentu zadržela. Německá média v souvislosti s vraždou Gruzínce s čečenským původem spekulují o možném zapojení ruských tajných služeb.

„Tento případ nemá nic společného s ruským státem a jeho oficiálními orgány. Rozhodně odmítám jakoukoliv spojitost mezi tímto případem, touto vraždou a ruskou vládou,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

K vraždě Changošviliho došlo minulý pátek odpoledne ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína. V jednom ze zdejších parků k němu podle svědků přijel na kole muž. Nejdřív jej střelil do zad, aby ho znehybnil. Pak k oběti přistoupil a dvakrát ji střelil zblízka do hlavy.

Policii se nedlouho poté s přispěním místních občanů podařilo zadržet 49letého Rusa Vadima S. původem z Irkutska. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů přijel muž do Německa krátce před činem a jeho vízum mělo jen krátkou platnost.

Magazín Der Spiegel v pondělí uvedl, že vyšetřovatelé sice stále pracují s několika teoriemi včetně souvislosti s organizovanou kriminalitou, za nejpravděpodobnější prý ale nyní považují scénář „profesionálně naplánované vraždy provedené na objednávku“.

„Byla to profesionálně odvedená vražda, na kterou mohly mít přinejmenším vliv státní aktéři,“ dodává reportér Spiegelu Maik Baumgärtner.

Politický motiv činu považují podle magazínu za pravděpodobný i bezpečnostní orgány řady členských států NATO.

List Der Tagesspiegel citoval zdroj blízký německé tajné službě, podle nějž je „stoprocentně jisté“, že do případu bylo Rusko tak či onak zapleteno. „Pokud se ukáže, že za zločinem stojí státní aktér, jako je Rusko, máme tu druhý Skripalův případ se všemi jeho důsledky,“ řekl jiný zdroj z bezpečnostních kruhů.

Němci prověřují roli Ramzana Kadyrova

Pokud by se podezření z „ruského státního terorismu“ potvrdilo, „mělo by to vážné důsledky pro německo-ruské vztahy“, řekl deníku šéf frakce CDU v berlínském zemském parlamentu Burkard Dregger.

Německé bezpečnostní složky nyní prověřují také „hodnověrnou teorii“, podle níž za vraždou stojí čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který si prý vede „seznamy lidí určených k likvidaci“ a na vraždě mohl spolupracovat s ruskou tajnou službou.

Ruský server Newsru.com v této souvislosti napsal, že se rozhodně nejedná o první vraždu Čečenců spáchaných ruskými tajnými službami. Rukou atentátníka zemřeli čečenští exprezidenti Džochar Dudajev a Aslan Maschadov. V Kataru byl v roce 2004 zavražděn Zelimchan Jandarbijev, o pět let později v Rakousku také Umar Israilov. Několik vražd Čečenců se odehrálo i v tureckém Istanbulu.

Zelimchan Changošvili
Zdroj: ČT24

Gruzínec spolupracoval s tajnými službami

Politickému motivu činu nahrává i fakt, že Changošvili v Gruzii úzce spolupracoval s tamními tajnými službami, bojoval v Čečensku a dlouhodobě vystupoval proti pronikání ruského vlivu do země. Poté, co se ho někdo pokusil zastřelit, se přestěhoval na Ukrajinu. I zde spolupracoval s bezpečnostními složkami a také zde čelil pokusu o likvidaci.

Následně dorazil do Německa, kde jej úřady krátce sledovaly jako podezřelého islamistu, později ale toto podezření opustily. Changošvili si v Německu zažádal o azyl, podle serveru WDR ale byla jeho žádost zamítnuta a Gruzínec měl být deportován.

Vraždu zatím vyšetřuje berlínské státní zastupitelství. Pokud se ukáže, že za činem stojí cizí tajné služby, případ převezme protišpionážní jednotka, která spadá pod vrchní státní zastupitelství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 37 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...