Rusové začali hlasovat o nové ústavě. Úřady podle médií tlačí na lidi, aby šli k urnám

Nahrávám video

Ruští voliči začali ve čtvrtek v takzvaném referendu hlasovat o změnách ústavy. Ty by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu, manželství jako svazku muže a ženy, ale také možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Hlasování skončí prvního července. Podle některých médií je na Rusy ze strany úřadů vyvíjen tlak, aby šli volit.

Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.

S návrhem první ustavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel na počátku roku Putin. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu. 

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.

Regulérnost voleb v Rusku je dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.

Komunisté: Více moci než car, faraon a generální tajemník dohromady

Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se postavila proti změnám v ústavě, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.

Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.

Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.

Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.

Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohynuje nad 60 procenty.

Média: Úřady vyvíjejí na lidi nátlak

Putin podle agentury Interfax zdůraznil, že hlasování musí být naprosto důvěryhodné a že jakékoli pokusy o vynucení volební účasti jsou nepřípustné. Ruská vláda by však chtěla dosáhnout co nejvyšší účasti, aby se mohla zaštítit širokou podporou navrhovaných úprav, a úřady proto uplatňují různé techniky, aby účast zvýšily, tvrdí nevládní server Meduza či agentura AP. 

Například v Krasnojarském kraji na Sibiři se má podle AP konat vědomostní soutěž zaměřená na znalosti o ústavě a na nejlépe informované čekají výhry v podobě bytů, automobilů nebo chytrých telefonů. Vedení Moskvy pak pro voliče vyčlenilo deset miliard rublů (přes tři miliardy korun) na dárkové certifikáty do obchodů a restaurací.

Podle zdrojů Meduzy z prostředí prezidentovy administrativy usiluje vláda alespoň o 55procentní účast. Pro návrh změn by pak ideálně mělo hlasovat okolo 60 až 65 procent voličů, čímž by změny ústavy získaly srovnatelnou podporu jako v roce 1993, kdy pro nový návrh hlasovalo 33 milionů lidí.

To však v době šíření koronaviru není jednoduché, a tak mají pomoci nová pravidla hlasování – na referendum nebyl vyhrazen jeden den, ale celý týden a členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů.

Meduza: Úřady kontrolují, kde lidé volí, pošta přiřazuje QR kódy

Na voliče je podle Meduzy vyvíjen tlak údajně také prostřednictvím zaměstnavatelů. Tři osoby, které mají vedoucí pozice ve státních institucích v různých částech Ruska, Meduze sdělily, že k účasti v referendu mobilizují regionální úřady.

Podle těchto tvrzení například za hlasování lékařů zodpovídají místní úřady ministerstva zdravotnictví. Ty předávají informace o cílech, kterých je v míře hlasování potřeba dosáhnout, jednotlivým nemocnicím. V těch si organizaci účasti zaměstnanců berou na starost buď sami primáři nebo jimi pověřené osoby. Jednotliví zaměstnanci poté údajně musejí vedení hlásit, zda již volili.

Pracovník jednoho z center pro pacienty s koronavirem v Nižním Novgorodu redaktorům zpravodajského serveru sdělil, že jeho nadřízení shromažďovali údaje o tom, v jakém okrsku se jednotliví podřízení chystají hlasovat.

Mnoho zpráv o vyvíjeném tlaku přichází od státních zaměstnanců z Petrohradu, připomíná Meduza zprávu petrohradského internetového serveru Bumaga. Petrohrad je centrem Severozápadního federálního okruhu, v němž se očekává účast okolo 15 procent. Zaměstnanci státních institucí jsou tak prý nabádáni k tomu, aby se hlasování zúčastnili již v prvních dvou dnech referenda, a to v konkrétním volebním okrsku. Organizátoři hlasování je také žádají o to, aby k účasti přemluvili alespoň dvě další osoby.

Kromě toho se Meduza dozvěděla o další technice, kterou podle serveru používá například ruská pošta. Ta spočívá v tom, že se podnik, který chce kontrolovat volební účast svých zaměstnanců, zaregistruje na portálu votely.ru (ten v současnosti není volně přístupný), na který nahraje seznam jednotlivých pracovníků. Těm systém přidělí QR kódy, které pak ve volebních okrscích mají z jejich telefonů skenovat dobrovolníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 1 hhodinou

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...