Rusové začali hlasovat o nové ústavě. Úřady podle médií tlačí na lidi, aby šli k urnám

2 minuty
Události ČT: Ruské hlasování o změnách ústavy
Zdroj: ČT24

Ruští voliči začali ve čtvrtek v takzvaném referendu hlasovat o změnách ústavy. Ty by mimo jiné mohly otevřít prezidentu Vladimiru Putinovi cestu k setrvání u moci až do května 2036. Do ústavy mají být zapsány také některé konzervativní hodnoty, včetně zmínky o Bohu, manželství jako svazku muže a ženy, ale také možnost, že by Rusko napříště nemuselo plnit všechna rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Hlasování skončí prvního července. Podle některých médií je na Rusy ze strany úřadů vyvíjen tlak, aby šli volit.

Ruské zákony umožňují odevzdat hlas v předstihu ještě před stanoveným termínem. Již 10. června tak začalo celostátní hlasování na lodích plavících se na mořích, na polárních stanicích a v těžko dostupných či vzdálených končinách ve 38 z 85 ruských regionů; 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, připomněl list Kommersant.

S návrhem první ustavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel na počátku roku Putin. Návrh pak schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který usoudil, že návrh neodporuje základnímu zákonu. 

Součástí změn je i návrh poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové, který umožňuje Putinovi ignorovat dosavadní ústavní omezení a znovu kandidovat na prezidenta v roce 2024. To mu potenciálně otevírá cestu k dalším dvěma šestiletým funkčním obdobím v čele státu.

Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl, a tím je „vynulovat sčítání dosavadních Putinových mandátů a tím mu dát právo být doživotním prezidentem“. „Je to porušení ústavy, státní převrat,“ prohlásil opozičník, který vyzval k bojkotu hlasování.

Regulérnost voleb v Rusku je dlouhodobě zpochybňována, mimo jiné ze strany Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která opakovaně upozorňuje na omezování svobody slova a další nesrovnalosti.

Komunisté: Více moci než car, faraon a generální tajemník dohromady

Komunistická strana, která tradičně podporuje Putina ve všech klíčových otázkách, se postavila proti změnám v ústavě, upozornila agentura Reuters. Putin podle šéfa komunistů Gennadije Zjuganova už má „více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady“.

Kvůli stávajícím omezením proti šíření koronaviru nejsou ale protesty povoleny. Internetovou stránku „Nět“, která sbírala podpisy odpůrců ústavní reformy, úřady zablokovaly.

Státní propaganda burcující voliče k účasti sice pomíjí možnost setrvání stávajícího prezidenta, nicméně oficiální představitelé zdůrazňují význam možnosti, že by Putin zůstal v čele státu. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok „zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu“.

Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní – jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce. „Musíme pracovat, a ne hledat nástupce,“ zdůraznil.

Podle průzkumu nezávislého střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od roku vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohynuje nad 60 procenty.

Média: Úřady vyvíjejí na lidi nátlak

Putin podle agentury Interfax zdůraznil, že hlasování musí být naprosto důvěryhodné a že jakékoli pokusy o vynucení volební účasti jsou nepřípustné. Ruská vláda by však chtěla dosáhnout co nejvyšší účasti, aby se mohla zaštítit širokou podporou navrhovaných úprav, a úřady proto uplatňují různé techniky, aby účast zvýšily, tvrdí nevládní server Meduza či agentura AP. 

Například v Krasnojarském kraji na Sibiři se má podle AP konat vědomostní soutěž zaměřená na znalosti o ústavě a na nejlépe informované čekají výhry v podobě bytů, automobilů nebo chytrých telefonů. Vedení Moskvy pak pro voliče vyčlenilo deset miliard rublů (přes tři miliardy korun) na dárkové certifikáty do obchodů a restaurací.

Podle zdrojů Meduzy z prostředí prezidentovy administrativy usiluje vláda alespoň o 55procentní účast. Pro návrh změn by pak ideálně mělo hlasovat okolo 60 až 65 procent voličů, čímž by změny ústavy získaly srovnatelnou podporu jako v roce 1993, kdy pro nový návrh hlasovalo 33 milionů lidí.

To však v době šíření koronaviru není jednoduché, a tak mají pomoci nová pravidla hlasování – na referendum nebyl vyhrazen jeden den, ale celý týden a členové volební komise na vyžádání přijdou za voličem až k němu domů.

Meduza: Úřady kontrolují, kde lidé volí, pošta přiřazuje QR kódy

Na voliče je podle Meduzy vyvíjen tlak údajně také prostřednictvím zaměstnavatelů. Tři osoby, které mají vedoucí pozice ve státních institucích v různých částech Ruska, Meduze sdělily, že k účasti v referendu mobilizují regionální úřady.

Podle těchto tvrzení například za hlasování lékařů zodpovídají místní úřady ministerstva zdravotnictví. Ty předávají informace o cílech, kterých je v míře hlasování potřeba dosáhnout, jednotlivým nemocnicím. V těch si organizaci účasti zaměstnanců berou na starost buď sami primáři nebo jimi pověřené osoby. Jednotliví zaměstnanci poté údajně musejí vedení hlásit, zda již volili.

Pracovník jednoho z center pro pacienty s koronavirem v Nižním Novgorodu redaktorům zpravodajského serveru sdělil, že jeho nadřízení shromažďovali údaje o tom, v jakém okrsku se jednotliví podřízení chystají hlasovat.

Mnoho zpráv o vyvíjeném tlaku přichází od státních zaměstnanců z Petrohradu, připomíná Meduza zprávu petrohradského internetového serveru Bumaga. Petrohrad je centrem Severozápadního federálního okruhu, v němž se očekává účast okolo 15 procent. Zaměstnanci státních institucí jsou tak prý nabádáni k tomu, aby se hlasování zúčastnili již v prvních dvou dnech referenda, a to v konkrétním volebním okrsku. Organizátoři hlasování je také žádají o to, aby k účasti přemluvili alespoň dvě další osoby.

Kromě toho se Meduza dozvěděla o další technice, kterou podle serveru používá například ruská pošta. Ta spočívá v tom, že se podnik, který chce kontrolovat volební účast svých zaměstnanců, zaregistruje na portálu votely.ru (ten v současnosti není volně přístupný), na který nahraje seznam jednotlivých pracovníků. Těm systém přidělí QR kódy, které pak ve volebních okrscích mají z jejich telefonů skenovat dobrovolníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu.
14:17Aktualizovánopřed 10 mminutami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 46 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 2 hhodinami
Načítání...