Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně oznámil, že se ukrajinské síly pokoušejí dobýt zpět přístav Cherson na jihu země. Už teď se jim podařilo osvobodit několik vesnic. Do jedné z nich se dostal i štáb České televize.
Rusové pro manžela přišli hned první den, vzpomíná žena z jihu Ukrajiny. Znovu viděla až znetvořené tělo
3 minuty
Události: Postup Ukrajinců na jihu země odhaluje ruské běsnění
Na řadě míst Ukrajiny zůstávají po ruském běsnění jen hromady trosek. A to i na místech, kde široko daleko není jediný vojenský cíl. „Bombardují mírumilovné obyvatelstvo. Jsou to ruské zrůdy. To se nedá jinak nazvat. To nejsou ani vojáci. Nemám pro ně slov. Jsou jak nějací skřeti,“ popisuje pro ČT mluvčí 63. brigády ukrajinské armády.
Cesta štábu do další nedávno osvobozené vesnice skončila poté, co se k němu dostala zpráva, že místo Rusové bombardují a ve vzduchu v oblasti se pohybují drony či letadla. I na návsi další obce stály donedávna tanky okupantů. Kde si teď už zase bezstarostně hrají děti, hlídkovali ruští vojáci i ozbrojenci ze samozvaných republik na východě země.
Zatýkali všechny, vypráví Božková
„Hned začali chodit po domech. Zatýkali všechny, co od roku 2014 bojovali na Donbasu. A také naše, co sloužili v armádě,“ vypráví Teťjana Božková. Její manžel, šedesátiletý učitel Sergej, vstoupil na začátku války do místní domobrany. Pro známého vlastence nebyl nedostatek vojenské zkušenosti překážkou. Přišli si pro něj hned první den okupace. Manželka ho znovu spatřila, až když Rusové a kolaboranti uprchli před ukrajinskou armádou.
„Jednu ruku měl tak, druhou na druhou stranu. Nohy rozhozené. Celý obličej rozmlácený. Na rukou a na prstech měl sedřenou kůži. A celý byl rozstřílený,“ vzpomíná Božková.
S takovými zločiny se mladší generace ukrajinských žen nehodlá smířit. „Hned, jak začala válka, jsem byla tři měsíce v teritoriální obraně. A teď jsem se přihlásila do ukrajinských ozbrojených sil,“ řekla pro ČT Anna, která slouží jako paramedička u 63. brigády ukrajinské armády.
Štáb navštívil i linii zákopů, kterou ukrajinští obránci opustili v okamžiku, kdy se jim podařilo vytlačit ruské agresory na jih skoro až na pobřeží Černého moře. Nebezpečí dělostřeleckého a leteckého bombardování ale zůstává v celé oblasti vysoké. Přesto je právě jižní fronta a pomalé zatlačování okupantů zdrojem pýchy a naděje celé bránící se země.
