Rusové hromadí síly u Doněcku, Kyjev popírá ztrátu Kliščijivky

3 minuty
Události ČT: Rusové na Ukrajině soustředí síly u Doněcku
Zdroj: ČT24

Ve vedení ruského ministerstva obrany pokračují čistky po konci ministra Sergeje Šojgua. Ruská armáda ale i přes personální zemětřesení ve velení hlásí další úspěchy na ukrajinském bojišti. Ruské síly údajně dobyly obec Kliščijivka, ukrajinská armáda to ale popírá. Obránci připouštějí, že situace je složitá i u Doněcku, útoky se jim ale údajně daří odrážet. Ukrajinské posily musely v posledních týdnech zamířit také do Charkovské oblasti, kde se Moskva pokusila o novou ofenzivu.

Válka na Ukrajině změnila zhruba padesát měst a na sedm stovek vesnic v ruiny. Ruské síly už několikátý týden po sobě podnikají rychlé výpady na mnoha místech fronty.

O ovládnutí vsi Kliščijivka v úterý psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Kliščijivka se nachází jižně od Bachmutu, který ruské síly dobyly před rokem po krvavé bitvě trvající deset měsíců. Ves se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzivy.

Rusové koncentrují síly také poblíž Doněcku a snaží se prorazit směrem na města Kramatorsk, Pokrovsk a Kurachove. Obránci přiznávají, že situace je složitá, teď už ale mají munici, které se jim měsíce nedostávalo. „Jejich pěchota neustále útočí. My nepodnikáme protiútoky, ale odrážíme je. Alespoň se o to pokoušíme a vždy, když je to možné, je ničíme,“ říká ukrajinský dělostřelec Pavlo.

Ukrajinci také nasazují velké množství malých dronů, které nesou granát či protitankovou střelu. Jimi do hloubi až několika kilometrů za frontovou linií ničí ruskou techniku. „Auto, kterým jsme jeli, nám zničili. Haj*lové. Jiné nemáme. Bylo to dobré auto. Teď musíme pěšky,“ postěžoval si jeden z ruských vojáků.

Posily u Charkova

Na severní frontě Ukrajina přichází i o tolik potřebnou vojenskou techniku. Jeden z ukrajinských tanků T-64 dostal na bojišti zásah ruským dronem Lancet. Teď ho opravují. „Už jsme se vraceli po provedení úkolu. Když jsme v zatáčce zpomalili, Lancet nás dohnal,“ uvedl velitel tankové jednotky z 92. samostatné mechanizované brigády Chochol.

Jeho brigáda se už jednou osvědčila při obraně Charkova a stejně jako další sem byla nyní převelena z jiných bojových oblastí. „Když to srovnám s Časiv Jarem, tam každý znal své místo. To všechno se teď musí znovu budovat tady,“ upozornil Chochol.

Ukrajina by už za několik týdnů mohla získat dodatečnou pomoc. Země Evropské unie se shodly, že výtěžek ze zmražených ruských aktiv na svém území poskytnou na nákup zbraní a obnovu země. Ročně má jít přibližně o 70 miliard korun.

Další peníze plánují na stejném základě poskytnout Spojené státy. „Je nutné ujistit Ukrajinu, že získá potřebnou podporu pro vybavení armády, financování nejdůležitějších služeb i zásadní obnovu,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet Yellenová. Moskva si na postup Západu stěžuje a označuje ho za krádež. Kreml slibuje, že přijme protiopatření.

Snahy o překreslení hranic v Baltu

Ruské ministerstvo obrany mezitím údajně požádalo o revizi námořních hranic ve východním Baltském moři. Podle zveřejněného dokumentu chtělo rozšířit teritoriální vody u Kaliningradu a ve Finském zálivu. Švédsko, Finsko, Estonsko a Litva okamžitě reagovaly odmítavě. Litva označila ruské počínání za „provokaci“ a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení, napsal server Delfi.

Ruská státní média pak informaci popřela s tím, že Moskva překreslování hranic neplánuje. Návrh také zmizel z úředního portálu, na kterém byl původně zveřejněn.

List The Moscow Times, který o návrhu ruského ministerstva zřejmě jako první informoval, poznamenal, že návrh na revizi hranice byl předložen k veřejné debatě prakticky současně se zahájením cvičení s taktickými jadernými zbraněmi, jehož cílem je podle ruského ministerstva obrany odpovědět „na provokativní prohlášení a hrozby západních představitelů“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 6 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...