Ve vedení ruského ministerstva obrany pokračují čistky po konci ministra Sergeje Šojgua. Ruská armáda ale i přes personální zemětřesení ve velení hlásí další úspěchy na ukrajinském bojišti. Ruské síly údajně dobyly obec Kliščijivka, ukrajinská armáda to ale popírá. Obránci připouštějí, že situace je složitá i u Doněcku, útoky se jim ale údajně daří odrážet. Ukrajinské posily musely v posledních týdnech zamířit také do Charkovské oblasti, kde se Moskva pokusila o novou ofenzivu.
Válka na Ukrajině změnila zhruba padesát měst a na sedm stovek vesnic v ruiny. Ruské síly už několikátý týden po sobě podnikají rychlé výpady na mnoha místech fronty.
O ovládnutí vsi Kliščijivka v úterý psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC. Tvrzení válčících stran nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Kliščijivka se nachází jižně od Bachmutu, který ruské síly dobyly před rokem po krvavé bitvě trvající deset měsíců. Ves se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzivy.
Rusové koncentrují síly také poblíž Doněcku a snaží se prorazit směrem na města Kramatorsk, Pokrovsk a Kurachove. Obránci přiznávají, že situace je složitá, teď už ale mají munici, které se jim měsíce nedostávalo. „Jejich pěchota neustále útočí. My nepodnikáme protiútoky, ale odrážíme je. Alespoň se o to pokoušíme a vždy, když je to možné, je ničíme,“ říká ukrajinský dělostřelec Pavlo.
Ukrajinci také nasazují velké množství malých dronů, které nesou granát či protitankovou střelu. Jimi do hloubi až několika kilometrů za frontovou linií ničí ruskou techniku. „Auto, kterým jsme jeli, nám zničili. Haj*lové. Jiné nemáme. Bylo to dobré auto. Teď musíme pěšky,“ postěžoval si jeden z ruských vojáků.
Posily u Charkova
Na severní frontě Ukrajina přichází i o tolik potřebnou vojenskou techniku. Jeden z ukrajinských tanků T-64 dostal na bojišti zásah ruským dronem Lancet. Teď ho opravují. „Už jsme se vraceli po provedení úkolu. Když jsme v zatáčce zpomalili, Lancet nás dohnal,“ uvedl velitel tankové jednotky z 92. samostatné mechanizované brigády Chochol.
Jeho brigáda se už jednou osvědčila při obraně Charkova a stejně jako další sem byla nyní převelena z jiných bojových oblastí. „Když to srovnám s Časiv Jarem, tam každý znal své místo. To všechno se teď musí znovu budovat tady,“ upozornil Chochol.
Ukrajina by už za několik týdnů mohla získat dodatečnou pomoc. Země Evropské unie se shodly, že výtěžek ze zmražených ruských aktiv na svém území poskytnou na nákup zbraní a obnovu země. Ročně má jít přibližně o 70 miliard korun.
Další peníze plánují na stejném základě poskytnout Spojené státy. „Je nutné ujistit Ukrajinu, že získá potřebnou podporu pro vybavení armády, financování nejdůležitějších služeb i zásadní obnovu,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet Yellenová. Moskva si na postup Západu stěžuje a označuje ho za krádež. Kreml slibuje, že přijme protiopatření.
Snahy o překreslení hranic v Baltu
Ruské ministerstvo obrany mezitím údajně požádalo o revizi námořních hranic ve východním Baltském moři. Podle zveřejněného dokumentu chtělo rozšířit teritoriální vody u Kaliningradu a ve Finském zálivu. Švédsko, Finsko, Estonsko a Litva okamžitě reagovaly odmítavě. Litva označila ruské počínání za „provokaci“ a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení, napsal server Delfi.
Ruská státní média pak informaci popřela s tím, že Moskva překreslování hranic neplánuje. Návrh také zmizel z úředního portálu, na kterém byl původně zveřejněn.
List The Moscow Times, který o návrhu ruského ministerstva zřejmě jako první informoval, poznamenal, že návrh na revizi hranice byl předložen k veřejné debatě prakticky současně se zahájením cvičení s taktickými jadernými zbraněmi, jehož cílem je podle ruského ministerstva obrany odpovědět „na provokativní prohlášení a hrozby západních představitelů“.
